Invalidní důchody se liší o více než 7 800 korun: Aktuální částky, stupně a nejčastější diagnózy

Invalidní důchod se netýká jen lidí po vážném úrazu nebo s viditelným postižením. Často ho pobírají lidé s nemocemi, které okolí na první pohled vůbec nepozná.

V Česku dostávalo na konci března 2026 invalidní důchod celkem 419 501 lidí. Část z nich může dál pracovat, jiným zdravotní stav běžné zaměstnání téměř znemožňuje. Rozdíl vyjadřují tři stupně invalidity.

Nejčastější je první stupeň

Nejpočetnější skupinu tvoří lidé s invaliditou prvního stupně. V březnu 2026 jich bylo 185 789. Třetí stupeň pobíralo 151 939 lidí a druhý stupeň 81 773 lidí.

Jednotlivé stupně se odvíjejí od poklesu pracovní schopnosti:

• u prvního stupně jde o 35 až 49 %,
• u druhého stupně o 50 až 69 %,
• u třetího stupně nejméně o 70 %.

Rozdíl tisíců korun

Invalidní důchod nemá pevnou jednotnou částku. V březnu 2026 činil průměr u prvního stupně 10 484 korun měsíčně. U druhého stupně dosahoval 12 406 korun a u třetího 18 301 korun.

Rozdíl mezi prvním a třetím stupněm tak přesahoval 7 800 korun. Ani lidé se stejným stupněm však nedostávají stejnou penzi.

Výši invalidního důchodu ovlivňují předchozí výdělky, získaná doba pojištění a takzvaná dopočtená doba. Ta sahá od vzniku nároku do důchodového věku. Podle předchozího pojištění se může započítat celá, nebo pouze zčásti.

I lidé se stejným stupněm invalidity proto mohou dostávat rozdílné částky.

Nejčastější nejsou úrazy ani nemoci srdce

Podrobný přehled diagnóz zachycuje stav na konci roku 2025. ČSSZ tehdy vyplácela 418 988 invalidních důchodů. Největší skupinu netvořily úrazy, nádory ani srdeční choroby.

Nejčastěji se objevovaly tyto skupiny:

• duševní poruchy a poruchy chování – 113 281 důchodů,
• nemoci svalů, kostí, kloubů a pojivové tkáně – 112 227,
• nemoci nervové soustavy – 37 609,
• nádorová onemocnění – 36 762,
• nemoci oběhové soustavy – 29 833.

Psychické potíže a nemoci pohybového aparátu tvořily dohromady téměř 54 % všech případů.

U mladých lidí převažují psychické potíže

Věk mění pořadí nejčastějších diagnóz velmi výrazně. Mezi lidmi od 20 do 24 let pobíralo invalidní důchod 10 578 osob. U 7 126 z nich byly hlavní příčinou duševní poruchy nebo poruchy chování.

V této věkové skupině tak psychické potíže tvořily více než dvě třetiny případů. Ve vyšším věku se poměr postupně mění a přibývají hlavně nemoci zad, kloubů a další potíže pohybového aparátu.

Ve věku od 60 do 64 let připadalo na nemoci svalů, kostí a pojivové tkáně 34 419 důchodů. Duševní poruchy se v této skupině týkaly 15 707 případů.

Nejvíce invalidních důchodců bylo mezi 60 a 64 lety. ČSSZ jich evidovala 96 834. Dalších 89 520 lidí spadalo do věku od 55 do 59 let.

Žen je o něco více než mužů

Na konci roku 2025 pobíralo invalidní důchod 218 645 žen a 200 343 mužů. Rozdíl tedy nebyl velký, pořadí nejčastějších diagnóz se však mírně lišilo.

U žen vedly nemoci pohybového aparátu. ČSSZ jich evidovala 63 232. Duševní poruchy následovaly s 60 545 případy.

U mužů skončily na prvním místě duševní poruchy s 52 736 důchody. Nemoci pohybového aparátu se týkaly 48 995 případů. Muži měli také vyšší počet invalidních důchodů spojených s úrazy a jejich následky.

Samotná diagnóza k přiznání důchodu nestačí

Statistiky mohou ukázat nejčastější nemoci, nevytvářejí však seznam diagnóz s automatickým nárokem. Rozhoduje dlouhodobý dopad zdravotního stavu na pracovní schopnost.

Člověk navíc musí zpravidla získat potřebnou dobu důchodového pojištění. Její délka závisí na věku. Výjimka platí například u invalidity způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

Invalidní důchod proto nelze odhadnout jen podle názvu nemoci. Důležitý je její průběh, rozsah omezení i to, zda člověk dokáže pokračovat ve své profesi nebo zvládne jinou práci.