Za vypouštění bazénu na vlastní zahradě vás může čekat mastná pokuta. Úředníci mají právo vás přijít zkontrolovat

Vodu z bazénu nelze bez ověření vypustit jen tak na ulici, k sousedovi ani do kanalizace. Rozhoduje chemické složení vody, kanalizační řád a bezpečný odtok.

Vypouštění vody z bazénu má svá pravidla.
i
Foto: Shutterstock
Vypouštění vody z bazénu má svá pravidla.

Na konci sezony v zahradním bazénu zůstává napuštěná voda. Než ji majitel vypustí, měl by si zjistit, zda voda obsahuje chlor nebo jinou bazénovou chemii. A také kudy by po zahradě skutečně odtekla. Hadice položená k plotu, do uliční vpusti nebo k příkopu může způsobit škodu a právní problém.

Čtyřmetrový bazén o šířce dvou metrů a hloubce jednoho metru pojme přibližně osm kubíků vody. Takový objem nemusí půda při rychlém vypouštění zvládnout. Voda pak může natéct ke stavbě, podmáčet terén nebo přetéct na sousední pozemek.

Právě tady vzniká nejčastější omyl. Občanský zákoník chrání souseda před nepřípustným vnikáním vody a nečistot na jeho pozemek. „Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod,“ říká zákon č. 89/2012 Sb. § 1013. Pokud voda způsobí sousedovi škodu, může poškozený požadovat po viníkovi její náhradu.

Vodu lze použít na zahradě, ale jen za určitých podmínek

Vypouštění vody na vlastní pozemek není automaticky zakázané a nijak zvlášť těžké. Je k tomu zapotřebí ponorné čerpadlo, filtrační zařízení nebo u nadzemního bazénu postačí hadice či vypouštěcí ventil.

Nicméně první problém představuje množství. Bazén s objemem například 20 kubíků znamená jednorázový přísun přibližně 20 000 litrů vody. Pokud se takové množství vypustí během krátké doby na malou plochu, půda ho nemusí zvládnout vsakovat. Voda tak může stékat do míst, kde může napáchat škody. Mezi ně se řadí například zničení rostlin chemikáliemi, zaplavení pozemku, sesuv půdy, vyplavení hlíny, narušení opěrných zídek či zaplavení sklepa.

Proto je potřeba postupovat pomalu a kontrolovat, zda voda zůstává na vlastním pozemku. U většího množství vody je nutné počítat také s podložím, sklonem zahrady a blízkostí staveb.

Chlorovaná voda není totéž, co čistá voda

Zásadní je i to, co bazénová voda obsahuje. Voda z malého dětského bazénku bez přidaných přípravků představuje jinou situaci než voda z velkého bazénu, do níž se během léta přidával chlor, sůl, přípravek proti řasám nebo prostředky pro úpravu pH. Vodu s vyšším obsahem chloru nebo solí není vhodné používat k zalévání rostlin.

Pokud člověk chce vodu používat na zalévání a použil k jejímu ošetření pouze chlor, je dobré před vypuštěním nechat hladinu chloru dostatečně klesnout. U konkrétního přípravku je proto vhodné řídit se jeho návodem a případně ověřit aktuální koncentraci chloru ve vodě.

Vypouštění by mělo probíhat postupně.
i
Foto: Shutterstock

Kanalizace není automatické řešení

Vypouštění odpadních vod do veřejné kanalizace se řídí zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, přičemž je dáno, že splašková kanalizace je určena pro vodu mírně znečištěnou běžným užíváním. Tím je myšleno splachování, koupání, praní nebo umývání nádobí. Některé obce však zakazují vypouštět vodu z bazénů do kanalizace právě kvůli chemikáliím a také, aby se předešlo přetížení odpadního systému.

Portál veřejné správy upozorňuje na to, že ten, kdo chce vypouštět odpadní vody do podzemních vod, potřebuje mít povolení od vodoprávního úřadu.

Bezpečný postup tedy závisí zejména na konkrétní situaci. A je vhodné si dopředu zjistit pravidla pro konkrétní řešení v dané situaci.

Za vypuštění bazénu hrozí pokuta

Za samotné vypuštění bazénu pokuta automaticky nehrozí. Problém nastává tehdy, když voda skončí v kanalizaci v rozporu s místním kanalizačním řádem, odteče k sousedovi nebo je vypuštěna do příkopu či potoka. Provozovatel kanalizace může po viníkovi požadovat náhradu způsobené škody nebo mimořádných nákladů.

Pokud vypuštěním vody dojde k porušení povinností podle vodního zákona, může fyzické osobě za konkrétní přestupek hrozit pokuta až 50 tisíc korun. U nedovoleného vypouštění odpadních vod do povrchových nebo podzemních vod stanoví vodní zákon podle konkrétního přestupku i výrazně vyšší horní hranice. Nejde však o automatickou pokutu za každé vypuštění bazénu – vždy záleží na tom, kam byla voda vypuštěna, co obsahovala a jaké povinnosti byly porušeny.

Pokud by vypuštění vody způsobilo závažné znečištění vod nebo ekologickou havárii, například úhyn ryb, mohou být sankce výrazně vyšší. V takovém případě mohou událost řešit příslušné úřady a podle okolností také policie.

Více k tématu