Herečka s nakažlivým smíchem pracuje i po osmdesátce: Důchod jí na život nestačí

Jak se dnes žije herečce s odzbrojujícím smíchem? Uršula Kluková letos v srpnu oslaví půlkulatiny. Bude jí 85 let a na svět se dívá stále s optimismem. Ten jí pomáhá překonávat těžkosti, které se ani jí nevyhnuly.

Rodiště herečky Uršuly Klukové musíte hledat na území Polska. Narodila se totiž ve válečném roce 1941 ve městě Nowa Ruda v kladském okrese, které však tehdy patřilo k Německé říši a nazývalo se Neurode. Po druhé světové válce připadlo Polsku, kde leží dodnes. Její rodné jméno je Ursula Maria Kluka.

Místem, kde prožila své dětství, je východočeský Broumov, kam se ráda vrací oživit vzpomínky na svá mladá léta. Mohla být dobrou zdravotní sestrou v broumovské porodnici, kdyby nakonec nezběhla k divadlu. V Broumově totiž v roce 1958 Miloš Dvořák a její tehdejší manžel Pavel Fiala založili amatérské Divadelní studio mladých, které se v roce 1960 přejmenovalo na Kladivadlo.

V něm Uršula Kluková našla novou životní náplň jako herečka, ač to vlastně vůbec nezamýšlela. Nejprve vykonávala různé pomocné práce, a když poprvé na kladivadelních prknech zaskakovala, už na nich zůstala.

Tvrdý normalizační proces přeťal v roce 1971 dosud úspěšnou cestu divadla. Po vynuceném zrušení se Kladivadlo přesunulo do Ústí nad Labem jako Činoherní studio, ve kterém si Uršula Kluková také zahrála. V té době ale začala účinkovat i v Praze – v Divadle Ateliér, v Semaforu, v Divadle Jiřího Grossmanna.

Nakažlivý smích a mikádo

Do povědomí diváků se zapsala svým typickým smíchem a účesem, jenž nezměnila ani ve vyšším věku. Tmavé mikádo je jejím poznávacím znamením. Možná i díky tomu, že celý život zůstala věrna jednomu střihu vlasů, působí stále mladistvě. Nejlépe se herečka cítí v rolích veseloherního žánru, které nejvíce sedí jejímu hereckému naturelu.

Její doménou jsou komediálně rázovité, poněkud excentrické a temperamentní postavy. Pamětníci si možná vzpomenou na její roli v semaforském zpracování Erbenovy Kytice, kterou si zahrála pod režisérským vedením Jiřího Suchého.

Kromě divadelních prken si vyzkoušela i práci před televizními a filmovými kamerami, díky nimž se stala celorepublikově proslulá, přestože si zahrála většinou jen vedlejší role. V roce 1994 se objevila v zábavném TV pořadu Kavárna u Uršuly coby vedoucí. Zde jejími pomocníky byli její herečtí kolegové Miloslav Šimek a Jiří Krampol.

Práce jako nutnost, ale i životní motor

Uršula Kluková se ještě v roce 2024 netajila tím, že její důchod sotva pokryje její životní náklady, tudíž je pro ni práce ve starobním důchodě nutností. Není jedinou českou umělkyní, která veřejně hovořila o nízkém důchodu.

Pro CNN Prima News Uršula Kluková řekla: „Žiju skromně, neutrácím a díky tomu, že stále pracuji, si nemůžu stěžovat. Ale senioři to mají dnes opravdu těžké, když si vezmete, jaký má většina z nich důchod a jak je všechno drahé.“

Její příběh pracující důchodkyně ukazuje na smutnou realitu českých žen v důchodu. V našem článku jsme například psali o tom, že ženy v důchodu ne vlastní vinou ztrácejí oproti mužům tisíce korun. Do výpočtu důchodu se jim totiž promítají nižší mzdy a péče o děti i blízké.

Bála se, že zlomenina krčku bude pro ni znamenat konec

Za sebou má Uršula Kluková léčbu nepříjemné zlomeniny krčku stehenní kosti, když ji loni napadli na vycházce dva psi. Pro mnohé seniory se jedná o zranění s fatálními následky. Takto zemřela i maminka Uršuly Klukové.

Herečka je ale celý život zvyklá na pohyb, několik let se věnovala cvičení jógy a ani v současnosti na cvičení nezanevřela. Díky tomu i svému optimistickému náhledu na život se jí podařilo dostat z nejhoršího. Při chůzi si dopomáhá holí. Možná, že se ještě k hraní vrátí. Její herecký kolega František Ringo Čech by ji chtěl zpátky do hry Dívčí válka. Jenže Uršula Kluková se na jeviště nechce vydat s hůlkou. Dle jejích slov musí být na tom tak, že při špatném kroku neupadne.

Zdroj: radiozurnal.rozhlas.cz, csfd.cz, dotyk.cz