„Ty máš přece čas, jsi v důchodu.“ Rodina někdy zapomíná, že i senior má vlastní život a dělá si z prarodičů sluhy
Odejdete do důchodu a začne vám čím dál častěji zvonit telefon s prosbami. Rodina žádá, abyste vyzvedli vnouče ze školy, hlídali ho celé odpoledne nebo někoho odvezli k lékaři. Pomáhat rodině samozřejmě může být součástí dobrých vztahů, ale ve chvíli, kdy se z toho stane očekávání, to může být nepříjemné.
Sledovat v Google Zprávách
Když odejde člověk do důchodu, zmizí mu pracovní doba. To ale neznamená, že jeho kalendář je automaticky dostupný pouze pro potřeby ostatních. Mnoho lidí chce v důchodu dělat věci, na které předtím neměli čas. Například cestovat, sportovat, chodit na kurzy, starat se o zahradu nebo si prostě jen užívat klidu. Někdo možná stále pracuje nebo se sám stará o někoho blízkého.
Prarodiče jsou rodině nápomocní
Pomoc prarodičů rozhodně není okrajová záležitost. Výzkum Současná česká rodina, na kterém se podílí Masarykova univerzita, ukázal, že dvě pětiny lidí starších 65 let pravidelně pečují o svá vnoučata.
Pro mladé rodiče jde často o velkou pomoc. Babičky vyzvedávají děti ze školky, zůstávají s nimi během nemoci nebo je o prázdninách pohlídají. Mnoho prarodičů v tom nemusí vidět problém. Rozdíl vzniká mezi prosbou „Můžeš ve středu?“ a oznámením „Ve středu ti přivezu děti, ty máš přece čas.“
Psycholožka Lenka Pelechová z Institutu psychosociální péče v červnu 2025 pro Novinky vysvětlila, že dnešní prarodiče často pracují i po šedesátce, pečují o vlastní stárnoucí rodiče nebo se konečně začínají věnovat sami sobě. U části z nich proto nemusí být pravidelná péče o malé děti samozřejmostí. „Mnohé ženy z této generace byly samy pracujícími matkami a teprve teď si dovolují zpomalit a nechtějí znovu naskočit do režimu nonstop péče,“ uvedla.
Když prarodič odmítne hlídání, neznamená to, že nemá o své vnouče zájem. Jen má možná už něco domluveného, například cvičení nebo setkání s přáteli. Stejně tak oprávněná je i odpověď, že chce mít odpoledne čas pro sebe.
Důchod může trvat dalších dvacet let
Podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu měla žena ve věku 65 let v roce 2025 před sebou v průměru dalších 20,8 roku života. U stejně starého muže to bylo 17,1 roku.
Pro spoustu lidí je důchod dlouhé období života. Je tedy logické, že během něj chtějí třeba začít s novým koníčkem, cestovat, vzdělávat se nebo nadále pracovat. Někdo chce být co nejvíce s rodinou, jiný si po desetiletích práce a péče o vlastní děti chce svůj čas určit sám. Každému může vyhovovat jiný poměr aktivity a odpočinku. Klidnější způsob života proto není něco, za co by se senior měl omlouvat.
Pomoc by neměla být samozřejmostí
Problém začíná tehdy, když má rodina nevyřčená očekávání. Prarodič čeká, že občas vypomůže, jenže dospělé dítě počítá s každým víkendem. Jestliže si o tom nepromluví, může každá další prosba vyvolat napětí.
Ideální je proto jednoduchá dohoda. Prarodič si může nastavit zdravé hranice. Kolikrát týdně nebo měsíčně chce hlídat? Potřebuje vědět termín několik dní dopředu? Jsou situace, ve kterých pomůže téměř vždy, a jiné už jsou pro něj příliš náročné?
Důležitý je také způsob, jakým rodina o pomoc žádá. Věta „Když nebudeš nic mít, mohl bys nám pomoct?“ nechává prostor odmítnout. „Stejně jsi doma“ už předem předpokládá, že seniorův vlastní program není důležitý.
Vlastní program i vnoučata se dají skloubit
Rodina bývá ve stáří důležitým zdrojem kontaktu a podpory. NZIP mezi předpoklady zdravého stárnutí řadí dostatečně rozvinutou síť sociálních kontaktů. Patří do ní rodina, partner, přátelé i známí.
Dobrý prarodič ale automaticky neznamená dostupný nonstop. Může rád trávit čas s vnoučaty a zároveň také chtít mít svůj vlastní program. Tyto věci se navzájem nevylučují. Důchod znamená konec zaměstnání, ne konec vlastního života. Volný čtvrtek může patřit vnoučeti. Stejně dobře ale může patřit výletu, zahradě, kamarádům nebo odpočinku.
