Poplatky za TV a rozhlas skončí. Lidé ale vidí vypečený trik: zaplatíme je jinak
Zrušení pravidelné platby může domácnostem ulevit o pár stovek korun měsíčně. Oznámená změna přesto vyvolala pochybnosti, zda lidem peníze skutečně zůstanou a proč mají starší důchodci získat výhodu dříve než ostatní.
Sledovat v Google Zprávách
Vláda schválila návrh, podle kterého se mají televizní a rozhlasové poplatky zrušit a veřejnoprávní média má financovat státní rozpočet. Česká televize a Český rozhlas by měly dostávat částku odvozenou od svých rozpočtů z roku 2024. Návrh ale musí projít Poslaneckou sněmovnou, Senátem a získat podpis prezidenta.
Samostatný poslanecký návrh počítá s tím, že by od plateb mohli být dříve osvobozeni lidé od 75 let, držitelé průkazů TP, ZTP a ZTP/P nebo nezaopatřené děti. U seniorů se má posuzovat celá domácnost. Pokud s člověkem starším 75 let žije mladší osoba, povinnost platit by zůstala.
V diskuzi pod článkem na portálu České důchody lidé řešili hlavně věkovou hranici, státní výdaje a otázku, zda jim zrušení poplatků opravdu něco ušetří.
Hranice 75 let vyvolává nepochopení
Část seniorů nechápe, proč má úleva začínat až od 75 let. Mnoho lidí pobírá důchod výrazně dříve a musí hospodařit s omezeným příjmem už od odchodu z práce.
Stanislava Dvořáková napsala: „A proč až od 75 let? Senior se počítá od 65 let, ne? A děti snad poplatky platí? V tom je zmatek.“
Stejnou výhradu má Dana Klein: „Lidé do 75 let jsou snad také důchodci. Od poplatků ale osvobozeni nejsou.“
„Senioři už dávno neměli platit,“ uvedl stručně Radomír Gumulec. Jeho reakce vystihuje názor lidí, podle kterých se nemá úleva dělit podle toho, zda člověk oslavil 70., nebo 75. narozeniny.
Rozdíly mohou vzniknout i mezi lidmi žijícími ve společné domácnosti. Senior starší 75 let by se poplatku nezbavil, pokud by s ním bydlel mladší partner nebo jiný člověk, na kterého se osvobození nevztahuje.
Poplatek zmizí, peníze ale stát potřebuje dál
Další skupina komentujících upozorňuje, že Česká televize a Český rozhlas budou peníze dostávat ze státního rozpočtu. Občané už sice neuvidí samostatnou platbu, na financování médií se ale budou dál podílet prostřednictvím daní.
„A kdo to bude platit? Daně platíme my a bude se to platit z nich. Co se tedy změní?“ zeptal se Jiří Jurča.
Podobně změnu hodnotí Miroslav Baleja: „Že někdo přestane platit? Takovou hloupost aby člověk pohledal. Stát si ty peníze od občanů bez rozdílu stáhne jinde. Nebo si snad někdo myslí, že je jen tak natiskne?“
Jan Čumpelík se obává hlavně vyšších výdajů státního rozpočtu: „Vláda tančí na palubě Titaniku. Smrdí korunou, ale vzít na sebe dalších sedm miliard na dluh je jí jedno. Mladí, kteří přijdou po nás, to rádi zaplatí.“
Zrušení poplatků proto mnozí nevnímají jako úsporu, ale spíše jako přesunutí platby. Rozdíl spočívá v tom, že peníze už domácnost neposílá přímo médiím. Stát je vybere jinou cestou a následně je rozdělí ze svého rozpočtu.
Kritika míří i na obsah a hospodaření médií
Někteří lidé odmítají současný systém jako celek. Pavel Hart otevřeně napsal: „Nikdy jsem nezaplatil ani korunu a nehodlám na tom ve svých 50 letech nic měnit. Je mi to jedno.“
Pavel Fryč se zaměřil na program a hospodaření veřejnoprávních médií: „Omezení výroby pořadů? A co vyrábějí? Nemít staré pořady a filmy, nemají co vysílat. Hlavně že si vedení vyplácí milionové odměny. Za co?“
Reakce ukazují, že konec samostatných poplatků nemusí ukončit nespokojenost kolem financování České televize a Českého rozhlasu. Jedni čekají úlevu pro seniory, druzí se obávají vyšších státních výdajů. Další chtějí vědět, proč se výjimka vztahuje až na lidi od 75 let.
O konečné podobě změny zatím není rozhodnuto. Dokud návrhy neprojdou celým schvalováním, platí současná pravidla a domácnosti musí poplatky dál hradit.
