Pokud soused netopí, je to i vaše věc. Může vám prodražit účet za teplo o tisíce
Otopné období v Česku běží od 1. září do konce května. U domů napojených na centrální zásobování teplem ale samotné datum ještě neznamená, že radiátory musí být horké. Jak připomíná ČEZ Akademie, dodávka se zahajuje podle vývoje venkovních teplot, když průměrná denní teplota klesne pod 13 stupňů dva dny po sobě a neočekává se rychlé oteplení.
Sledovat v Google Zprávách
Jakmile se začne topit, znovu se vrací i jeden ze sousedských sporů. Jeden byt má radiátory téměř stále vypnuté, zatímco lidé nad ním nebo vedle něj mají pocit, že kvůli tomu musejí topit více. Taková obava nemusí být neopodstatněná.
Teplo se v bytovém domě nezastaví na hranici jednotlivých jednotek. Prostupuje stěnami, stropy i podlahami z teplejšího prostoru do chladnějšího. Pokud tedy někdo udržuje doma výrazně nižší teplotu, část energie potřebné k jeho vytápění může přicházet z okolních bytů.
Vypnutý radiátor neznamená nulový účet
U domů se společným vytápěním se proto náklady nerozdělují jen podle údajů z měřidel nebo indikátorů na radiátorech. Účet se skládá ze základní a spotřební složky.
Výchozí základní složka činí podle energetické náročnosti domu 40, 50 nebo 60 procent. Poskytovatel služeb ji může upravit o deset procentních bodů nahoru či dolů, takže v praxi může dosahovat 30 až 70 procent. Rozděluje se podle započitatelné podlahové plochy, platí ji tedy i člověk, který nechává radiátory po většinu zimy zavřené.
Zbytek představuje spotřební složka, při jejímž rozdělení se vychází z naměřených hodnot a používají se také korekce zohledňující například polohu místností. Ani nulový či velmi nízký náměr ale automaticky neznamená téměř nulový účet.
Současná pravidla stanovují, že výsledné náklady na vytápění na metr čtvereční nesmějí klesnout pod 70 procent průměru zúčtovací jednotky ani překročit jeho dvojnásobek. Také aktuální přehled vyúčtování služeb z letošního září potvrzuje rozdělení nákladů na dvě složky a vazbu základní části na energetickou náročnost budovy.
Důvod je praktický. Kdo netopí, může stále získávat teplo přes konstrukce, stoupačky nebo jiné části společné soustavy. Naopak sousední domácnost může část energie odevzdávat směrem do chladnějšího bytu.
Rozdíl může soused poznat na vlastní spotřebě
Neznamená to, že každý vypnutý radiátor automaticky zvýší účet všem ostatním. Rozhoduje rozdíl teplot, poloha bytů, konstrukce domu, zateplení i způsob vytápění. Nejvíce se situace může projevit u lidí, kteří přímo sousedí s dlouhodobě chladným bytem. Aby si udrželi stejnou teplotu, jejich radiátory mohou dodat více tepla.
U bytů s vlastním kotlem je situace jiná. Spotřeba souseda se do vašeho vyúčtování přímo nerozděluje. Pokud je však vedlejší byt výrazně chladnější, přes společnou stěnu, strop nebo podlahu stále dochází k přenosu tepla. Vy pak můžete spotřebovat více plynu či elektřiny, i když si každý platí vlastní účet.
Dlouhodobé podchlazování bytu navíc nemusí být jen otázkou peněz. Při nízké teplotě konstrukcí a vyšší vlhkosti roste riziko kondenzace a následného vzniku plísní. Úsporné vytápění proto není totéž jako úplné vypnutí topení na celou zimu.
Pokud má domácnost pocit, že kvůli nevytápěnému sousednímu bytu nedokáže běžně vytopit své místnosti, měla by nejprve vyloučit problém na vlastní straně. ČEZ doporučuje před sezonou zkontrolovat ventily a radiátory odvzdušnit. U domu s dálkovým vytápěním je pak vhodné obrátit se na správce, družstvo nebo SVJ.
