Na podzim se mnoho lidí přestane chránit před klíšťaty. Přitom na ně mohou stále narazit i při obyčejné procházce parkem

S příchodem podzimu už většina lidí na klíšťata příliš nemyslí a repelenty odkládá. Jenže klíšťata mohou být aktivní ještě v listopadu, pokud jim přeje počasí. Senioři si je mohou přinést i z obyčejné procházky parkem nebo při práci na zahradě. Právě pro starší lidi přitom mohou být nemoci přenášené klíšťaty zvlášť nebezpečné.

Klíšťata jsou aktivní i na podzim.
i
Foto: Shutterstock
Klíšťata jsou aktivní i na podzim.

Stačí se odpoledne projít parkem, na chvíli si sednout na lavičku nebo projít trávou kolem keřů. V listopadu už většinu lidí ani nenapadne, že by si domů mohli přinést klíště. Jenže pokud je venku dostatečně teplo, mohou být klíšťata stále aktivní.

Jak v říjnu upozornil Český rozhlas, klíšťatům vyhovuje vlhké počasí a teploty nad pěti stupni Celsia. Pokud je podzim mírný, mohou být aktivní ještě v listopadu. Právě v této době už přitom lidé repelenty většinou odkládají a při procházkách na klíšťata příliš nemyslí. Jejich aktivitu přitom výrazně omezují až silnější mrazy a sněhová pokrývka.

Situaci po přisátí klíštěte rozhodně nepodceňujte.
i
Zdroj: Shutterstock

Že klíšťata představují riziko i na podzim, ukazují také statistiky. V roce 2025 připadla na září, říjen a listopad téměř čtvrtina všech hlášených případů klíšťové encefalitidy. Nákaza tak hrozí i v době, kdy už většina lidí považuje sezonu klíšťat za skončenou.

Stačí projít kolem keřů

S klíšťaty se lidé mohou setkat i při běžných procházkách po městě. Jak upozornila hygienička Jana Böhmová, vyskytují se v městských parcích, lesoparcích nebo v trávě podél silnic. Senioři si je tak mohou přinést domů kupříkladu po venčení psa, hrabání listí nebo práci na zahradě. Stačí projít vyšší trávou nebo se chvíli pohybovat kolem keřů.

Pro seniory mohou být klíšťata zvlášť nebezpečná. Přenášejí totiž lymeskou boreliózu a klíšťovou encefalitidu. Boreliózu způsobují bakterie a léčí se antibiotiky Encefalitida je naopak virové onemocnění, které může zasáhnout mozek a další části nervové soustavy. Jak v červenci upozornila VZP, lidé starší 60 let jsou více ohroženi vážným průběhem nemoci a dlouhodobými zdravotními následky.

Klíšťová encefalitida se zpočátku může projevovat podobně jako chřipka. Objevuje se bolest hlavy, zvýšená teplota nebo únava. Po několika dnech se člověku může ulevit, u některých pacientů se však nemoc vrátí v závažnější podobě.

Přidávají se silné bolesti hlavy, zvracení či potíže s rovnováhou. I po uzdravení mohou přetrvávat problémy s pamětí nebo dlouhodobá únava. Za zmínku stojí také letošní údaje hygieniků. Jen v Praze a Středočeském kraji zaznamenali od ledna do září celkem 72 případů klíšťové encefalitidy.

Prohlídka těla zabere pár minut

Před klíšťaty se lze chránit i při běžné procházce. Pomohou dlouhé kalhoty, uzavřené boty a repelent. Vhodné je také světlé oblečení, na kterém člověk klíště snáze zahlédne. V přírodě se vyplatí chodit po cestách a vyhýbat se vyšší trávě.

Po návratu domů je důležité prohlédnout celé tělo, jmenovitě podkolenní jamky, třísla, podpaží a místa za ušima. Seniorům, kteří mají potíže s pohybem nebo se hůře ohýbají, může s kontrolou pomoci partner či někdo z rodiny.

Klíště obecné v Česku způsobuje tisíce infekcí ročně.
i
Zdroj: Shutterstock

Státní zdravotní ústav doporučuje prohlídku zopakovat ještě druhý den ráno. Malé klíště totiž člověk snadno přehlédne, zvlášť pokud se zatím pohybuje po těle a hledá vhodné místo k přisátí. Pokud už je přisáté, je důležité ho co nejdříve odstranit pinzetou nebo speciální kartou a místo následně vydezinfikovat. K odstranění je vhodné použít jemný, opatrný pohyb. Potírání klíštěte olejem nebo krémem se nedoporučuje.

Po odstranění klíštěte je dobré několik týdnů sledovat místo přisátí a všímat si případných zdravotních potíží. Pokud se objeví zvětšující se červená skvrna, horečka nebo výrazná únava, je vhodné navštívit lékaře. Je důležité mu říct i o přisátém klíštěti, které si člověk mohl přinést třeba z obyčejné procházky parkem.

Pomoci může mimo jiné očkování proti encefalitidě. Lidé od 50 let ho mají hrazené ze zdravotního pojištění, včetně přeočkování. Základ tvoří tři dávky a podzim je vhodný čas začít se připravovat na další sezonu. Druhá dávka se při běžném schématu podává za jeden až tři měsíce a přesné termíny vysvětlí praktický lékař.

author avatar
Jiří Lacina
Ekonom a novinář, vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, působil mimo jiné v redakci iDNES.cz. Zaměřuje se především na důchodovou problematiku, osobní finance a sociální politiku. Ve svých článcích sleduje legislativní změny, důchodové reformy i ekonomické souvislosti stárnutí populace. Věnuje se výpočtům penzí, pravidlům důchodového pojištění a dopadům státních rozhodnutí na život seniorů. S využitím statistik, odborných analýz a konkrétních příkladů přibližuje čtenářům fungování důchodového systému i širší ekonomické souvislosti. Zajímá ho ale i aktuální společenské dění a praktické otázky každodenního života ve vyšším věku.

Více k tématu