Možná máte doma zapomenuté jmění. Akcie z kuponové privatizace mohou mít stále vysokou hodnotu
Staré papíry po rodičích, zapomenutý výpis z devadesátých let nebo obálka s akciemi, na kterou se roky nesáhlo. I tak může vypadat pozůstatek po kuponové privatizaci. Někteří lidé už dávno předpokládají, že jejich cenné papíry nemají žádnou cenu. Jiní si nejsou jistí, zda je vůbec ještě vlastní. Jak si ve starých cenných papírech udělat jasno?
Sledovat v Google Zprávách
Přitom se může stát, že akcie stále existují a jejich majitel má nárok na peníze. Než je člověk vyhodí nebo odloží na další roky, vyplatí se zjistit, jaká společnost je vydala a co se s ní za tu dobu stalo.
První stopa vede ke starému výpisu
Kdo má doma dokumenty z kuponové privatizace, měl by začít právě u nich. Název společnosti, počet akcií nebo identifikační kód ISIN mohou pomoci zjistit, o jaké cenné papíry jde.
Samotný starý výpis ale ještě neznamená, že akcie stále patří původnímu majiteli. Mohlo dojít k jejich převodu, změně podoby nebo zániku. V devadesátých letech se navíc cenné papíry evidovaly jiným způsobem než dnes.
Tehdejší Středisko cenných papírů už neexistuje. Jeho evidenci převzal Centrální depozitář cenných papírů (CDCP), který dnes vede evidenci zaknihovaných cenných papírů.
Pokud si člověk není jistý, zda nějaké akcie z kuponové privatizace vůbec vlastní, může se obrátit právě na CDCP. Ten umožňuje ověřit, zda jsou na jeho jméno vedeny cenné papíry v takzvané nezařazené evidenci.
Jde o účty, které byly převedeny ze Střediska cenných papírů a nejsou spravovány bankou ani obchodníkem s cennými papíry. Pokud jsou akcie vedeny na účtu u banky nebo obchodníka, je potřeba obrátit se na příslušného správce.
Výpis z evidence může ukázat, zda člověk nějaké cenné papíry stále vlastní. Samotná existence akcií ale ještě nic nevypovídá o jejich současné ceně.
Společnost mohla změnit název, nebo úplně zaniknout
Název firmy uvedený na starém dokumentu nemusí odpovídat tomu, pod jakým podnik působí dnes. Některé společnosti se přejmenovaly, jiné se sloučily s jinými podniky. Další skončily v likvidaci nebo konkurzu.
Při pátrání se proto vyplatí využít obchodní rejstřík a dohledat historii společnosti. Pomoci může také identifikační kód ISIN, který jednoznačně označuje konkrétní emisi cenných papírů.
Pokud firma zanikla, je potřeba zjistit, co se stalo s jejími akciemi. V některých případech mohly být nahrazeny jinými cennými papíry, jindy jejich hodnota zanikla. Ani informace o konkurzu nebo likvidaci sama o sobě nemusí stačit k závěru, že akcie nemají žádnou hodnotu. Rozhodující je konkrétní situace společnosti a jejího majetku.
Kolik mohou staré akcie stát?
U akcií, které se stále obchodují na burze, lze aktuální cenu zjistit podle konkrétní emise. Pak stačí vynásobit počet vlastněných akcií jejich aktuální tržní cenou.
Jenže ne všechny společnosti z kuponové privatizace na burze zůstaly. U některých akcií se sice vlastnictví zachovalo, ale obchodovat s nimi prakticky nelze. V takovém případě nemusí být snadné určit, za kolik by je bylo možné prodat.
Důležitá je také jmenovitá hodnota akcie. Částka uvedená na starém dokumentu totiž nemusí odpovídat tomu, kolik cenný papír skutečně stojí dnes. Rozhodující je současná situace společnosti a případná možnost akcie prodat.
Nezapomenout na dividendy
Akcie mohou přinášet výnos i jinak než prodejem. Pokud společnost vyplácela dividendy a člověk byl v rozhodné době jejím akcionářem, mohl mít nárok na podíl na zisku.
U zapomenutých akcií proto stojí za to zjistit, zda firma v minulosti dividendy vyplácela a zda některé výplaty nezůstaly nevyzvednuté. Podmínky se liší podle konkrétní společnosti a období.
Vlastnictví akcií automaticky neznamená, že má člověk nárok na všechny dividendy od devadesátých let. Rozhodující jsou pravidla jednotlivých výplat a případné lhůty pro uplatnění nároku.
Co když akcie zůstaly po rodičích?
Staré dokumenty se často objeví až při vyklízení bytu nebo po úmrtí někoho z rodiny. V takovém případě je potřeba zjistit, zda byly cenné papíry zahrnuty do dědictví.
Pokud se na ně při dědickém řízení zapomnělo, může být nutné řešit dodatečné projednání dědictví. Teprve poté lze vlastnictví řádně převést na dědice a případně s akciemi nakládat.
Samotná kuponová knížka přitom není důkazem, že člověk akcie stále vlastní. Může ale posloužit jako vodítko při hledání v evidenci.
Někdy už se staré akcie nevyplatí řešit
Než se člověk pustí do vyřizování, měl by si zjistit nejen hodnotu akcií, ale také náklady spojené s jejich správou. Vedení účtu cenných papírů může být zpoplatněné a u některých bezcenných akcií by poplatky mohly převýšit případný výnos.
Pokud se ukáže, že akcie nemají prakticky žádnou hodnotu a jejich držení přináší jen náklady, existuje možnost převodu na Nadační fond Centrálního depozitáře cenných papírů. Ten byl zřízen právě pro případy, kdy se majitelé chtějí zbavit cenných papírů, které se jim nevyplatí. Neplatí to ale pro všechny emise.
Než ale člověk staré akcie odepíše, měl by mít jistotu, že skutečně nemají žádnou hodnotu. U některých společností může být i po desítkách let důvod se o ně zajímat.
Zdroje: Finanční gramotnost, MF, Banky.cz.
