Po zemřelých zůstávají na účtech miliony. Rodinu k nim může dovést starý papír zapomenutý v šuplíku
Po úmrtí blízkého člověka se rodina většinou snaží dát dohromady všechno, co po něm zůstalo. Procházejí se dokumenty k bytu, pojistky, smlouvy nebo účty za energie. Na některé věci se ale snadno zapomene. Jednou z nich mohou být staré vkladní knížky nebo účty, které člověk roky nepoužíval a o kterých rodina vůbec nemusí vědět.
Sledovat v Google Zprávách
Právě proto se při vyřizování dědictví vyplatí projít i starší dokumenty a korespondenci. Pokud po zemřelém nějaké úspory zůstaly, patří do pozůstalosti a měly by se v dědickém řízení vypořádat. Otázkou pak je, jak takové peníze dohledat, když po nich doma nezůstala žádná zjevná stopa.
Notář zjišťuje, co po zemřelém zůstalo
Dědické řízení vede soud, přičemž jednotlivé úkony za něj provádí notář jako soudní komisař. Hned na začátku provádí předběžné šetření, jehož účelem je zjistit stav majetku zemřelého a také okruh dědiců.
V praxi proto může být důležitý každý dokument, který rodina doma objeví. Projít se vyplatí staré šanony, zásuvky, trezory, vkladní knížky, výpisy z účtů, dopisy bank, smlouvy o spoření nebo dokumenty k životnímu pojištění, které mohou notáři napovědět, kde měl zemřelý peníze.
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových například popisuje, že při soupisu majetku se mohou najít také doklady k bankovním účtům. V samotném dědickém řízení se potom zjišťují další případná aktiva a pasiva pozůstalosti.
Proto má smysl před jednáním projít nejen šuplíky s aktuálními dokumenty, ale také starší korespondenci. U člověka, který si dlouhé roky odkládal peníze stranou, může být právě několik desetiletí starý dokument první stopou.
Existuje seznam všech účtů?
Centrální evidence účtů sice skutečně existuje, ale není určena pozůstalým ani běžným občanům.
Provozuje ji Česká národní banka a obsahuje základní informace o účtech a bezpečnostních schránkách vedených u finančních institucí v České republice. Nejde však o veřejný registr, do kterého by se mohl dědic přihlásit a vyhledat všechny účty zemřelého. ČNB výslovně uvádí, že fyzické osoby ani běžné podnikatelské subjekty do této evidence dotazy podávat nemohou.
Evidence navíc neslouží jako výpis z účtu. Obsahuje základní údaje týkající se například založení nebo zrušení účtu, nikoli zůstatku či historie pohybů na něm.
Rodina tedy nemůže jednoduše požádat ČNB o seznam bank, u kterých měl zemřelý účty. Centrální evidence je nástroj určený zákonem vymezeným orgánům, především pro účely související s odhalováním trestné činnosti a ochranou významných hospodářských či bezpečnostních zájmů.
Stará vkladní knížka může ukrývat peníze
Vkladní knížka je na rozdíl od zapomenutého účtu poměrně konkrétní stopa. Pokud ji rodina po zemřelém najde, měla by ji předložit notáři, který pozůstalost vyřizuje.
Z knížky může být patrné, u které banky byla vedena a jaké číslo má. Samotná skutečnost, že jde o starý dokument, ještě neznamená, že na něm žádné peníze nejsou. Stav konkrétního vkladu musí ověřit příslušná banka.
Dobré je schovat také případnou starší korespondenci, potvrzení o vkladech nebo jiné dokumenty, které se k vkladní knížce vztahují. Nemusí být aktuální, ale mohou pomoci účet dohledat.
Vkladní knížky přitom nejsou jen historická záležitost. Některé banky je stále vedou, i když jejich nabídka je dnes podstatně menší než dříve. Česká spořitelna například stále zveřejňuje podmínky a sazebníky pro své vkladní knížky.
Napoví i nenápadné stopy
V takové situaci je důležité říct to notáři. Není potřeba mít v ruce číslo účtu ani přesně vědět, kolik na něm bylo. Pokud máte důvodné podezření, že zemřelý u určité banky účet měl, můžete tuto informaci předat notáři a doložit, co o ní víte.
Pomoci mohou i zdánlivé maličkosti. Například pravidelná korespondence banky, starý dopis o změně obchodních podmínek nebo poznámka v osobních dokumentech mohou ukázat, kde hledat.
Samotná existence centrální evidence ale neznamená, že si ji dědic může nechat prohledat. Pokud rodina nemá žádnou stopu, nemá k dispozici jednoduchý veřejný registr všech účtů zemřelého.
Peníze se mohou objevit až po vypořádání dědictví
Co když rodina najde vkladní knížku nebo zjistí existenci účtu až ve chvíli, kdy už je dědické řízení pravomocně skončené?
Ani tehdy peníze automaticky nezmizí. Zákon o zvláštních řízeních soudních počítá s takzvaným dodatečným projednáním pozůstalosti. Pokud se po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti objeví majetek, který patřil do pozůstalosti, soud jej za zákonem stanovených podmínek dodatečně projedná.
Nejvyšší soud tento postup popisuje také u majetku, který v původním řízení nebyl znám. Do dodatečného řízení přitom vstupují dědicové určení v původním řízení, případně jejich právní nástupci.
Prakticky to znamená, že když například rodina několik let po skončení dědictví objeví zapomenutou vkladní knížku s penězi, je potřeba tuto skutečnost řešit se soudem, respektive notářem jako soudním komisařem. Nejde o nový samostatný dědický proces od začátku, ale o projednání nově objeveného majetku v návaznosti na původní řízení.
Zákon navíc počítá s tím, že pokud žádný z dědiců ve stanovené lhůtě nepožádá o projednání nově objeveného majetku, nastupuje zákonný režim, podle něhož jej dědicové nabývají v podílech vyplývajících z původního vypořádání dědictví. Lhůtu soud stanovuje ve vyhlášce a nesmí být kratší než dva měsíce.
Zdroje: MF, ČNB, Portál veřejné správy.
