Její sestru znal celý národ. Zorka Janů ale za slávu Lídy Baarové zaplatila tragickou cenu
Když se řekne Lída Baarová, většině lidí se vybaví prvorepubliková filmová hvězda, německá kariéra a především vztah s nacistickým ministrem propagandy Josephem Goebbelsem. Mnohem méně známý je příběh její mladší sestry Zorky Janů. Také ona chtěla být herečkou a měla před sebou slibnou kariéru. Její život ale nakonec stále více určovala sláva a pověst někoho jiného.
Sledovat v Google Zprávách
Zorka Janů, vlastním jménem Zora Babková, byla o sedm let mladší než Lída. Před kamerou se objevila už jako dítě a výraznější role přišly na konci třicátých let. Hrála například v Ohnivém létě, Čekankách, Pacientce dr. Hegla nebo komedii Z českých mlýnů.
V prvním z těchto filmů se navíc před kamerou potkala přímo se slavnější sestrou. Přesto ji více přitahovalo divadlo a postupně se snažila vybudovat vlastní jméno mimo sestřin stín.
Právě ten ji ale provázel prakticky od začátku. Baarová patřila k největším českým filmovým hvězdám své doby, prosadila se i v Německu a její soukromý život sledovala veřejnost. Zorka byla oproti ní méně průbojná a podle pozdějších zpracování také mnohem citlivější.
Současná inscenace Lída Baarová a ta druhá, kterou letos připomíná českobudějovický Metropol, staví právě na rozdílnosti obou žen. „Dvě sestry. Dvě herecké kariéry. Dva rozdílné osudy,“ charakterizují ji její tvůrci.
Sláva sestry se změnila v problém celé rodiny
Rozhodující roli sehrála Baarové německá kariéra a její vztah s Goebbelsem. Po válce byla herečka zatčena a vyšetřována kvůli podezření z kolaborace. Poválečné události přitom nezasáhly jen ji. Jak připomíná letošní uvedení hry Sestry B. ve Werichově vile, příběh obou žen se postupně změnil v drama celé rodiny a Zorka se ocitla pod tlakem kvůli činům, které sama neudělala.
Pro mladší sestru to byl zvlášť tvrdý zásah. Herectví pro ni nebylo vedlejším zaměstnáním, ale hlavní životní ambicí. Po válce se však její profesní možnosti výrazně zúžily. Místo vlastní práce ji stále častěji definovalo příbuzenství s Baarovou. Do toho se rozpadalo rodinné zázemí. Matka zemřela v roce 1945, otec měl vážné zdravotní potíže a Lída zůstávala ve vězení. To všechno přicházelo během několika měsíců.
Zorka se přitom s psychickými i fyzickými obtížemi potýkala už dříve. Po válce se její stav dál zhoršoval. Ztráta práce, rodinné otřesy a společenský tlak se spojily v období, ze kterého už cestu ven nenašla. Právě proto se v dnešních zpracováních její osud neobjevuje jen jako dovětek k životu Baarové, ale jako samostatný příběh člověka, na kterého dopadly důsledky cizích rozhodnutí.
Bylo jí teprve čtyřiadvacet
Dne 24. března 1946 Zorka Janů zemřela po pádu z okna rodinné vily na pražské Hanspaulce. Bylo jí 24 let. Její herecká dráha tak skončila ve chvíli, kdy se mohla teprve naplno rozvíjet. Autoři inscenace věnované oběma sestrám jejich životní osudy vystihují také větou: „Obě toužily po velkých filmových rolích. Tu nejtěžší jim ale přidělil sám život.“
Lída Baarová naproti tomu žila ještě více než půl století a její život se opakovaně vracel v knihách, dokumentech i hraných filmech. Příběh Zorky zůstával většinou jen vedlejší kapitolou známějšího osudu její sestry.
V poslední době se pohled mění. Letos se k oběma ženám vracejí hned dvě divadelní inscenace. Sestry B. staví do středu jejich ambice, rivalitu i osobní tragédie. Inscenace Lída Baarová a ta druhá sleduje rozdílné povahy a postoje sester na pozadí nástupu nacismu, války a poválečných událostí.
