Byla nejkrásnější hvězdou Československa. Po válce se z ní stala žena, které lidé neodpustili
Ve třicátých letech patřila mezi největší filmové hvězdy československé kinematografie. Diváci obdivovali její krásu, talent i přirozený herecký projev a nabízely se jí role nejen na domácí scéně, ale i v zahraničí. Zdálo se, že má před sebou mimořádnou kariéru. Takovou, jakou jí leckdo mohl závidět. Osud Lídy Baarové se ale změnil natolik dramaticky, že se z obdivované herečky stala jedna z nejkontroverznějších osobností českého filmu.
Sledovat v Google Zprávách
Její jméno dodnes vyvolává emoce. Pro jedny byla výjimečnou herečkou, pro druhé ženou, jejíž život poznamenalo kontroverzní rozhodnutí během druhé světové války. Jisté ale je, že patřila mezi nejvýraznější osobnosti československé kinematografie.
Cesta ke slávě začala už v mládí
Lída Baarová, vlastním jménem Ludmila Babková, se narodila 7. září 1914 v Praze. Herectví ji přitahovalo už od mládí a před kamerou se poprvé objevila během studií na pražské konzervatoři. Díky výraznému talentu i fotogenickému vzhledu si jí filmoví režiséři brzy začali všímat.
Ve druhé polovině 30. let patřila k největším filmovým hvězdám Československa. Diváci ji mohli vidět například ve filmech Lidé na kře, Panenství, Švadlenka, Ohnivé léto, Dívka v modrém, Maskovaná milenka, Život je krásný, Za tichých nocí nebo Paličova dcera. Mnohé z těchto snímků jsou dodnes považovány za klasiku českého filmu.
Její talent neunikl ani zahraničním producentům. V roce 1934 podepsala smlouvu s německou filmovou společností UFA, jejíž studia byla přezdívána „evropský Hollywood“. V letech 1935 až 1938 tam natočila několik filmů ročně a zařadila se mezi nejpopulárnější herečky německé kinematografie.
Vztah s Goebbelsem jí změnil osud
Během natáčení v Berlíně navázala milostný vztah s nacistickým ministrem propagandy Josephem Goebbelsem. Jejich románek patřil k největším společenským skandálům tehdejší Evropy a brzy se stal předmětem veřejného zájmu.
Podle historiků vztah trval přibližně dva roky. Když se o něm dozvěděl Adolf Hitler, údajně nařídil jeho ukončení. Goebbels zůstal se svou manželkou Magdou a Baarová musela Německo opustit. Právě tato životní kapitola se stala událostí, která zásadně ovlivnila celý její další osud.
Po válce zaplatila vysokou cenu
Po skončení druhé světové války byla Lída Baarová zatčena a několik měsíců strávila ve vyšetřovací vazbě. Byla podezřelá z kolaborace s nacistickým režimem, obvinění se jí však nepodařilo prokázat a soud ji zprostil viny.
Přesto se její život už nikdy nevrátil do původních kolejí. Veřejnost jí vztah s Goebbelsem nedokázala odpustit a její jméno zůstalo s touto kapitolou spojováno po zbytek života.
Tragické následky měly poválečné události i pro její rodinu. Během vyšetřování prodělala její matka srdeční příhodu, které později podlehla. Celá rodina čelila silnému společenskému tlaku.
Nový domov našla v Rakousku
Po odchodu z Československa několik let pobývala v Itálii a Španělsku, nakonec se však trvale usadila v Rakousku, kde prožila většinu svého dalšího života. Před kamerou se ještě několikrát objevila, nikdy už ale nezískala postavení, jaké měla před druhou světovou válkou.
Přesto zůstala až do vysokého věku výraznou osobností, o kterou se zajímala média i veřejnost.
Ke svému životu se vracela až po letech
Ve vyšším věku začala znovu poskytovat rozhovory a vracela se v nich ke své filmové kariéře i dramatickým životním osudům. Její pohled na některé události zachycují také vzpomínky vydané pod názvem Útěky, které literárně zpracoval spisovatel Josef Škvorecký.
Její životní příběh se později stal také námětem řady knih, televizních dokumentů i celovečerního filmu Lída Baarová režiséra Filipa Renče z roku 2016.
Lída Baarová zemřela 27. října 2000 v Salcburku ve věku 86 let. Ani více než dvě desetiletí po její smrti se pohled na její život nesjednotil.
Jedni ji považují za mimořádnou herečku, která doplatila na jedno osudové rozhodnutí, druzí připomínají, že právě její vztah s jedním z nejmocnějších představitelů nacistického režimu nelze od jejího životního příběhu oddělit.
Jisté ale je, že její osud patří k nejdramatičtějším v dějinách českého filmu. Z hvězdy, která dobývala evropská filmová studia, se během několika let stala žena, jejíž jméno budí kontroverzi dodnes.
