Invalidní důchodci zůstávají pozadu. Zatímco starobní penze rostly o polovinu, invalidní výrazně méně
Lidé s invaliditou prvního stupně dostávali před šesti lety v průměru více než padesát procent starobní penze. Dnes už na polovinu nedosáhnou. Oba důchody rostly, platí ale, že ty starobní rychleji, ukazují údaje ČSSZ.
Sledovat v Google Zprávách
Data hovoří jasně. V březnu 2020 činil průměrný invalidní důchod prvního stupně 7 400 korun. Starobní důchod byl tehdy v průměru 14 397 korun. Letos v březnu už ČSSZ vyplácela lidem s prvním stupněm invalidity průměrně 10 484 korun. Starobní penze ale dosáhla 21 793 korun.
Před šesti lety tak invalidní důchod představoval 51,4 procenta starobního, zatímco aktuální data ukazují jen 48,1 procenta. V korunách se rozdíl zvětšil z 6 997 na 11 309 korun měsíčně. To je o 4 312 korun více než v roce 2020.
Odstup roste i u dalších invalidních penzí
Podobný vývoj je vidět i u druhého a třetího stupně. Invalidní důchod druhého stupně vzrostl mezi březnem 2020 a letošním březnem z 8 537 na 12 406 korun. U třetího stupně šlo o zvýšení z 12 723 na 18 301 korun. I tyto částky tedy za starobními penzemi postupně zaostávají.
Starobním důchodcům průměrná penze vzrostla o 51,4 procenta. U invalidních důchodů v prvním stupni se zvýšily o 41,7 procenta, ve druhém o 45,3 procenta a ve třetím o 43,8 procenta. Kupříkladu lidé s invaliditou třetího stupně pobírali v roce 2020 v průměru 88,4 procenta starobní penze. Letos už je to pouze 84 procent.
Rozdíl zvětšilo také výchovné
Starobní důchod má základní výměru a procentní část podle výdělků, doby pojištění a stupně invalidity. Letos v lednu se základní výměra zvýšila o 240 korun a procentní část běžně o 2,6 procenta. U procentní části ve výši pěti tisíc to znamenalo 130 korun navíc, u deseti tisíc už 260 korun.
Do vývoje se navíc promítly zvláštní příplatky, jmenovitě výchovné zavedené v roce 2023. Ke starobní penzi letos novým příjemcům přidává 500 korun za vychované dítě. Kupříkladu člověk, který vychoval dvě děti a splňuje podmínky, může získat tisíc korun měsíčně navíc. K samostatně vyplácenému invalidnímu důchodu se takový příplatek neposkytuje.
Výchovné tak pomohlo zvýšit průměr starobních penzí. Přesně říci, jak velkou část rozdílu způsobilo, však z přehledu průměrných důchodů nelze. Na čísla působí i to, kdo do důchodu nově odchází, s jakými výdělky a kolik lidí v jednotlivých skupinách zůstává.
Za zmínku stojí také letošní zvýšení nejnižších důchodů. Invalidní penze prvního stupně nyní činí nejméně 6 534 korun měsíčně, druhého 7 350 korun a třetího 9 800 korun.
Zvýšení minimálních důchodů se dotkne hlavně lidí, kteří dosud pobírali nejnižší částky. Rozdíl mezi průměrnou starobní a invalidní penzí se tím však výrazně nesrovná. Lidé s invaliditou prvního stupně si mohou důchod doplnit příjmem ze zaměstnání, pokud jim to zdravotní stav dovolí. Odpracovaná doba, během níž jsou důchodově pojištěni, se jim navíc započítává pro budoucí starobní důchod.
Pomalejší růst invalidních důchodů ale ještě nemusí znamenat, že si za ně lidé koupí méně než před šesti lety. Záleží také na tom, jak se za tu dobu zvýšily ceny potravin, energií nebo bydlení. Právě běžné výdaje jsou pro řadu invalidních důchodců zásadní. Člověk, který kvůli zdravotním potížím zvládne pracovat jen několik hodin denně, má omezené možnosti, jak si přivydělat. Musí proto pečlivě počítat, kolik mu po zaplacení nájmu, léků a dalších potřeb zbude.
