Běžný úklid hrobu se změnil v tragédii. Senior se už ze hřbitova domů nevrátil
Běžný úklid rodinného hrobu skončil na veřejném hřbitově v Košicích tragédií. Senior při čištění nevědomky vyrušil sršní hnízdo ukryté pod náhrobním kamenem. Po útoku ještě stihl upozornit příbuzné, krátce nato však zkolaboval a přes dlouhou resuscitaci zemřel.
Sledovat v Google Zprávách
Muž přišel na hřbitov uklidit hroby svých blízkých. Pod kamenem, se kterým při práci manipuloval, si ale sršni vytvořili hnízdo. Podle slovenského serveru Noviny.sk vyletěli přímo proti němu a bodali ho hlavně do obličeje a hlavy. Senior ještě dokázal kontaktovat rodinu a říct jí, že ho napadli sršni a necítí se dobře.
Jeho zdravotní stav se ale rychle zhoršil. „Následně zkolaboval,“ popsal lékař Otto Mižík. Na místo vyjely dvě posádky záchranné služby a dorazili také hasiči. Ti záchranářům pomáhali s oživováním více než 45 minut. Přes veškerou snahu se muže zachránit nepodařilo.
Hnízdo bylo ukryté pod kamenem
Na první pohled přitom nemuselo být vůbec patrné, že se pod hrobovým místem nějaký hmyz nachází. Martin Suvák z oddělení zoologie Botanické zahrady Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích však vysvětlil, že sršni běžně využívají dutiny, ve kterých mohou své hnízdo postupně rozšiřovat. Prostor pod náhrobním kamenem pro ně mohl být vhodným úkrytem.
Problém nastává hlavně ve chvíli, kdy se člověk dostane těsně k hnízdu nebo do něj zasáhne. Otřesy a pohyb mohou sršni vyhodnotit jako bezprostřední ohrožení kolonie. V takovém případě se obranná reakce nemusí omezit na jediného jedince.
Podle vědeckého pracovníka Ústavu zoologie Slovenské akademie věd Marka Semelbauera může po bodnutí sehrát roli také chemický signál, který zachytí další sršni. Ti pak mohou reagovat na stejné nebezpečí a připojit se k útoku. Právě proto může být setkání s rojem v bezprostřední blízkosti hnízda výrazně nebezpečnější než kontakt s osamoceným hmyzem.
Po zásahu záchranářů se hasiči postarali také o samotné hnízdo. Bodavý hmyz odstranili a místa, kterými sršni z prostoru pod kamenem vylétávali, zabezpečili montážní pěnou, aby neohrožovali další návštěvníky hřbitova.
Rozhodují první minuty
Podle lékaře se u seniora rozvinul anafylaktický šok. Rodina podle jeho vyjádření nevěděla o tom, že by muž měl alergii na bodnutí hmyzem. To ale samo o sobě nevylučuje možnost těžké alergické reakce.
Ne každé bodnutí přitom znamená bezprostřední ohrožení života. U většiny lidí zůstává reakce omezená na bolest, zarudnutí nebo otok v místě zásahu. Pokud se ale přidají celkové potíže, například dušnost, otok v obličeji či hrdle, kolaps nebo rychlé slábnutí, jde o stav vyžadující okamžitou pomoc. Britská nemocnice Leeds Teaching Hospitals v doporučení aktualizovaném v září 2026 upozorňuje, že bodnutí blanokřídlým hmyzem může vyvolat život ohrožující anafylaxi.
Anafylaxe může přijít velmi rychle. Mezi varovné příznaky patří problémy s dýcháním, otok jazyka nebo hrdla, sípání, výrazná slabost, závratě či ztráta vědomí. Při podezření na takovou reakci je nutné okamžitě přivolat záchrannou službu. Člověk, který má kvůli známé alergii předepsaný adrenalinový autoinjektor, jej má v takové situaci použít.
U samotného roje je podle Suváka zásadní dostat se co nejrychleji pryč od hnízda. „Co nejdříve, i útěkem,“ shrnul. Není proto dobrý nápad snažit se hnízdo odstranit svépomocí nebo pokračovat v práci přímo vedle něj.
