Čtyři z deseti Čechů očekávají, že jim jejich děti budou finančně příspívat k důchodu. Ty to ale může finančně zruinovat
Stále více Čechů počítá s tím, že se o ně ve stáří postarají jejich děti. Ty však často samy splácejí hypotéku a živí vlastní rodinu. Péče o rodiče je tak může dostat do vážných finančních problémů. Někteří kvůli ní musí omezit práci, jiní začnou sahat do úspor, které si odkládali na vlastní stáří.
Sledovat v Google Zprávách
S finanční pomocí od dětí počítá ve stáří stále více Čechů. Podle květnových údajů ministerstva financí na ni spoléhá 40 procent lidí. Před šesti lety to bylo jen 28 procent.
Vlastní úspory chce využívat 69 procent dotázaných. Pro jejich děti to však může znamenat další výdaje v době, kdy samy potřebují peníze na bydlení, rodinu nebo vlastní důchod.
Zpočátku stačí, když děti rodičům občas nakoupí, odvezou je k lékaři nebo jim pomohou s úklidem. S přibývajícím věkem a zdravotními problémy však senioři potřebují stále více pomoci. Časem už může být nutné každý den připravovat jídlo, podávat léky nebo pomáhat s osobní hygienou. A to už rodině zabere spoustu času.
Po práci začíná druhá směna doma
Podle říjnového průzkumu Generali penzijní společnosti žije v Česku zhruba 1,7 milionu lidí ve věku od 35 do 64 let, kteří se starají o vlastní děti a zároveň mají alespoň jednoho rodiče v důchodu. Téměř polovina z nich rodičům pravidelně pomáhá. Péči věnují v průměru 18 hodin měsíčně a dvě třetiny jim navíc přispívají i finančně.
Představme si padesátiletou ženu, která ráno odvede dítě do školy, odpoledne vyzvedne otci léky a večer mu pomůže s domácností. Když otec potřebuje doprovod na vyšetření, vezme si dovolenou. Pokud se podobné situace opakují, začne přemýšlet o kratší pracovní době. Tím však přijde o část výplaty a zbude jí méně i na vlastní důchod.
Péče o rodiče navíc často zasahuje i do práce. Podle průzkumu ji musí kvůli tomu přizpůsobovat 34 procent pečujících, mezi ženami je to dokonce 38 procent a mezi muži 24 procent. Někdo si bere častěji volno, jiný omezí pracovní úvazek.
Jak upozorňuje generální ředitelka Generali penzijní společnosti Jana Zelinková, pomoc rodičům tak rodinu stojí peníze, čas i energii. Peníze přitom mohou mizet po malých částkách, třeba za cesty autem, zdravotní pomůcky, donášku jídla nebo úpravy koupelny. Každý výdaj se zdá zvládnutelný. Dohromady už může jít o tisíce korun měsíčně, které původně měly zůstat jako rezerva pro vlastní domácnost.
Když rodina sama nestačí
Situace se ještě více komplikuje, když senior potřebuje každodenní péči, kupříkladu po vážném úrazu nebo kvůli demenci. Rodina pak často musí hledat pomoc u pečovatelské služby, osobní asistence nebo v domově pro seniory. A právě tehdy mnozí zjišťují, jak drahá může taková péče být.
Za základní úkony registrované pečovatelské služby se při rozsahu do 80 hodin měsíčně může platit nejvýše 165 korun za hodinu. Čtyřicet hodin by při této sazbě vyšlo na 6 600 korun. Skutečný účet závisí na rozsahu pomoci.
Na druhou stranu platí, že lidé odkázaní na pomoc druhých mohou získat příspěvek na péči. U dospělých činí podle stupně závislosti 1 300 až 27 tisíc korun měsíčně a v nejvyšším stupni se částka liší podle formy péče.
Za zmínku stojí i ceny pobytu v domovech pro seniory. Podle říjnového průzkumu společnosti ESG SeniorCARE si téměř šest z deseti lidí nedokázalo představit, kolik taková péče stojí.
Celkové náklady na jednoho klienta přitom mohou dosahovat desítek tisíc korun měsíčně. Platí však, že senior ani jeho rodina celou částku nehradí. Část nákladů pokrývají mimo jiné veřejné prostředky a další zdroje financování.
Právě proto se vyplatí promluvit si včas. Zejména o tom, kolik má rodič naspořeno, kde chce žít, co zvládne sám a kdo mu může pomáhat. Ředitel organizace Elpida Jiří Hrabě připomíná, že pro seniory bývá obtížné si o pomoc říct. Je tedy potřeba zjistit i to, jakou pomoc sami chtějí přijmout.
