Děti se mají postarat o své rodiče, říká Juchelka. Lidé připomínají práci, hypotéky i vlastní rodinu
Když starší rodič začne potřebovat péči, rodina často stojí před těžkou volbou. Blízcí chtějí pomoct, ale zároveň musí chodit do práce, platit bydlení a starat se o vlastní děti. Vyjádření ministra Aleše Juchelky, že se v první řadě musí postarat rodina, proto vyvolalo silné reakce lidí, kteří podobnou situaci znají z domova.
Sledovat v Google Zprávách
Ministr v rozhovoru pro Aktuálně.cz připomněl, že rodiče a děti mají podle občanského zákoníku vzájemnou vyživovací povinnost. Neznamená to ale, že by dospělé děti musely odejít z práce a převzít celodenní péči. Juchelka zároveň uznal, že péče o člověka 24 hodin denně je velmi náročná a ne každá rodina ji zvládne. Když rodina nemůže, má podle něj přijít pomoc státu, například terénní služba, pobytové zařízení nebo další sociální služba.
Kdo bude s rodičem doma? ptají se lidé
Z komentářů pod článkem na webu České důchody bylo znát, že lidem nejde o teorii, ale o její převod do praxe. Rodič potřebuje pomoc, jenže jeho dítě je v práci, řeší vlastní děti, nájem, hypotéku a večer už často nemá sílu na další směnu péče.
„Jak se postarat, když pracujeme? Kdo s rodičem bude doma?“ ptala se Lenka Kašparová.
Alena Šimánková popsala situaci, kterou zná řada rodin: „Ono je to těžké, pokud potřebují chodit do práce, platit hypotéky, postarat se o děti a rodiče potřebují péči 24 hodin denně.“
Podobně mluvila Miroslava Foldová: „Já bych se ráda o svou maminku postarala, ale musím ještě 1,5 roku chodit do práce. Dvanáctky denní, noční. To se těžko postarám.“
Děti už samy stárnou
V debatě se také často zapomíná na věk pečujících. Dospělé děti nejsou vždy lidé ve třiceti nebo čtyřiceti. Mnohdy jde také o lidi kolem šedesátky, kteří sami chodí po lékařích, čekají na důchod a nemají sil nazbyt.
Anna Kusíková napsala: „Když si představím, že mamince bude 77 let a mně 59 let, to jí asi moc nepomůžu. Sama budu chodit po lékařích.“
Lucie Hejnová popsala ještě těžší situaci: „Mně je 63 a manžel má 64 a staráme se o tři devadesát až devadesát tři let staré rodiče. Plus vnoučata. Oba ještě pracujeme. Je to mazec, co víc dodat.“
V jedné rodině se tak někdy potkají tři směry péče najednou. Na jedné straně stárnoucí rodiče, na druhé vnoučata a uprostřed toho všeho je sám člověk před důchodem, který má pořád práci a vlastní zdravotní potíže.
Mladí mají vlastní domácnosti a dluhy
Další lidé připomínali, že dnešní rodiny mnohdy už nežijí pohromadě, jako tomu bývalo kdysi. Děti bydlí jinde, dojíždějí za prací, platí nájmy nebo hypotéky. Vícegenerační dům, kde je babička za dveřmi a pomoc se rozdělí mezi víc lidí, už není běžná realita.
„Mladí mají co dělat sami se sebou. Nemají na nic čas a ani peníze nemají nazbyt,“ napsala Taťána Hauslerová.
Helena Luklová reagovala ostřeji: „Pan Juchelka zapomněl, že skoro všechny děti musí dřít jak magoři, aby zaplatily hypotéku, bydlení a musí se starat o své malé děti.“
Anela Novak se ptala podobně prakticky: „A kdy to mají jako ty děti dělat? Ráno jdou do práce, aby zajistily sebe a svou rodinu, večer se vrátí. Málokdo má vícegenerační byt. Dnes již nežijí dvě tři generace spolu, jak to bylo dřív.“
Kdo zaplatí člověka, který pečuje?
Další klíčová otázka se týká peněz. Když někdo zůstane doma s rodičem, nevypadne mu z rozpočtu pár hodin. Často přijde o mzdu, jistotu v práci a někdy i o odvody potřebné pro vlastní důchod.
„No super. A kdo bude vydělávat na ty, co se budou starat o své blízké? Dřív byl důchod v 58 letech. Dnes bude v 65 letech. Pokud se budu chtít starat o svou 80letou maminku, kdo mě bude živit a platit za mě sociální odvody? Do důchodu půjdu až za 9 let a maminka tu může být klidně do 100 let,“ napsala Ivana Trunečková.
Regina Kalábová popsala stejnou obavu ještě konkrétněji: „Jak se mají o rodiče starat jejich děti, pokud ještě pracují? To se mají uštvat?“
Radka Detersová přidala výtku k věku odchodu do důchodu, která se podle aktuálních pravidel zastaví až na 67 letech. „Je mimo realitu, a to jsem mu ze začátku fandila. Ať sníží věk odchodu do důchodu zpět třeba na 55, 58 a pak se naše generace může o rodiče starat. Kolikrát máme dost co dělat sami se sebou,“ uvedla.
Reakce lidí ukazují, že péče o rodiče se v rodinách neřeší snadno. Mnozí pomoci chtějí, ale potřebují k tomu čas, peníze a dostupné služby.
