Čeští politici řeší důchodovou reformu už téměř 30 let. Jedna komise střídá druhou, stěžejní spor ale trvá
Česko hledá recept na dlouhodobě udržitelné důchody už více než čtvrt století. Za tu dobu vznikla řada parlamentních, vládních i expertních týmů. Kdo přišel s jakými nápady a proč se neuchytily?
Sledovat v Google Zprávách
Některé komise připravily konkrétní změny, jiné skončily hlavně u analýz a politických jednání. Společný jmenovatel se opakuje. Na potřebě úprav panovala zpravidla větší shoda než na tom, jak přesně mají vypadat a kdo za ně zaplatí.
První výraznější pokus přišel v roce 1999 v Senátu. Podvýbor pro důchodovou reformu měl shromáždit postoje parlamentních stran k hlavním bodům změn. V roce 2000 jeho činnost skončila a nahradila jej senátní Komise pro důchodovou reformu.
Ve stejném roce vznikla Dočasná komise pro důchodovou reformu v Poslanecké sněmovně. Předsedal jí tehdejší poslanec Bohuslav Sobotka a fungovala do konce roku 2001. Ani tato jednání však nepřinesla dohodu na dlouhodobé podobě systému.
Dvě Bezděkovy komise a další pokus politiků
Nejznámější etapa začala v roce 2004. Výkonný tým vedený ekonomem Vladimírem Bezděkem dostal za úkol připravit podklady pro rozhodnutí o důchodové reformě a propočítat také varianty předkládané jednotlivými politickými stranami. První Bezděkova komise pracovala do června 2005. Její hlavní význam spočíval v tom, že vedle politických představ nabídla jejich srovnání z hlediska dlouhodobých dopadů na penzijní systém.
Další politická komise vznikla v červenci 2007 za vlády Mirka Topolánka. Zastoupeny v ní byly všechny tehdejší sněmovní strany a cílem bylo dosáhnout co nejširší dohody nad třemi etapami reformy. Jednalo se mimo jiné o parametrických změnách průběžného systému či možné větší roli soukromého spoření. Úplnou shodu se ani tehdy nalézt nepodařilo.
V roce 2010 vznikl Poradní expertní sbor ministrů financí a práce, označovaný jako druhá Bezděkova komise. Navázal na práci z let 2004 a 2005 a připravil dvě varianty změn systému. Po něm následovala také expertní politická skupina vytvořená po dohodě premiéra Petra Nečase a předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky. Jednání mezi vládou a opozicí však ke společné reformě nevedla. Do debaty tehdy vstupoval také vládní NERV.
Potůček, Nerudová a menší tým místo velké komise
V roce 2014 ustavila vláda Bohuslava Sobotky Odbornou komisi pro důchodovou reformu vedenou sociologem Martinem Potůčkem. Vedle politiků v ní působili odborníci, odbory, zaměstnavatelé či neziskové organizace.
Komise se zabývala průběžným systémem, druhým pilířem i doplňkovým spořením a část jejích návrhů se později promítla do zákonů. Do tohoto období spadá například ukončení druhého pilíře nebo změny pravidel valorizace.
Další velký tým vznikl v roce 2019. Ministryně práce Jana Maláčová zřídila Komisi pro spravedlivé důchody, vedenou ekonomkou Danuší Nerudovou. Řešila mimo jiné nízké penze, rozdíly mezi důchody mužů a žen, ocenění péče, náročné profese nebo financování systému.
Výsledkem byl návrh nové architektury důchodů, širší politickou podporu pro celkovou reformu se ale získat nepodařilo. Ve Sněmovně v červnu 2026 pak Marian Jurečka připomněl, že v komisi byli zastoupeni také experti opozice, Senátu a Sněmovny, přesto ke shodě nedošli.
Po nástupu vlády Petra Fialy už další početná komise stejného typu nevznikla. Ministr práce Marian Jurečka ovšem v roce 2022 ustavil menší Poradní tým pro důchodovou reformu, složený z expertů a zástupců koaličních stran. Zabýval se udržitelností systému, minimálními důchody, valorizacemi či třetím pilířem.
Důchodová debata pokračuje i dnes. V současné Sněmovně funguje Podvýbor pro důchodovou reformu a vláda v roce 2026 připravuje další změny penzí. Politici současné vládní koalice voličům slibují například zastropování věku pro odchod do důchodu na 65 let, podle opozice i ekonomických expertů by ale bylo takové opatření dlouhodobě neudržitelné.
