„Loupež za bílého dne.“ Ekonom ostře kritizuje český důchodový systém a varuje lidi s vyššími příjmy
Odvody na důchod rostou s výdělkem, státní penze však stejným tempem neroste. Ekonom Pavel Kohout upozornil na rozdíl, který se může výrazně projevit u lidí s vyššími příjmy. Jeho propočty zároveň ukazují, proč lednové zvýšení důchodů nemusí znamenat zachování jejich hodnoty vůči mzdám.
Sledovat v Google Zprávách
České důchody se financují průběžně. Pojistné vybrané od současných pracujících stát používá na výplatu současných důchodců. Nejde tedy o osobní spořicí účet. Výši budoucí penze určuje zákon podle výdělků, doby pojištění a pravidel platných při přiznání důchodů.
Ekonom Pavel Kohout v příspěvku na síti X kritizoval zejména slabou vazbu mezi celoživotním příjmem a výslednou penzí. Označení systému za „loupež za bílého dne“ je ovšem nutné chápat jako hodnotící výrok, nikoli jako popis nezákonného jednání.
Valorizace zvýší průměrný důchod, poměr k mzdám ale klesne
Jak ekonom připomíná ve svém rozboru, průměrný starobní důchod se v lednu 2027 zvýší o 304 korun na 22 196 korun. Z navýšení připadá 270 korun na základní výměru, která je pro všechny příjemce starobního důchodu stejná. Procentní výměra, která zohledňuje předchozí výdělky, vzroste o 0,2 procenta.
Kohout upozorňuje také na pokles poměru průměrné penze k průměrné hrubé mzdě. Podle odhadu MPSV má tento podíl klesnout ze 41,9 na 40,2 procenta. Neznamená to, že penze nominálně klesnou. Jde o to, že průměrná částka může představovat menší část průměrné mzdy než dosud. A aby penze nebyla ještě nižší, je dobré si ověřit evidované doby pojištění a orientační důchod v aplikaci ČSSZ a plánovat vlastní finanční rezervu.
Vyšší výdělek nezaručuje úměrně vyšší penzi
Pavel Kohout porovnal modelové důchody pro rok 2027 při 45 letech pojištění. U celoživotního měsíčního výdělku 25 tisíc korun mu vyšla penze přibližně na 82 procent hrubé mzdy. Při výdělku 51 663 korun činil poměr asi 49 procent a při 100 tisících korun přibližně 34 procent.
Nejde o skutečné důchody konkrétních lidí, ale o modelové příklady. Rozdíly vznikají kvůli redukčním hranicím. Při výpočtu důchodů se vyšší příjmy započítávají pouze částečně. Systém tím podporuje lidi s nižšími výdělky a současně omezuje zásluhovost vyšších odvodů.
„Něco pro budoucí důchodce. Valorizace jsou prováděny tak, aby vyhovovaly především nižším příjmovým skupinám. Pokud vyděláváte slušné peníze a hodláte si udržet slušný životní standard, na státní důchod moc nespoléhejte,“ uvedl ekonom na svém účtu X.
Kritika zásluhovosti není předpovědí kolapsu
Z Kohoutových čísel nevyplývá, že by stát přestal vyplácet důchody. Průběžné financování je zákonným způsobem přerozdělování prostředků mezi generacemi. Nejde tedy o příslib, že se každému vrátí jeho vlastní odvody.
Ekonom Filip Pertold z CERGE-El v rozhovoru pro České důchody v roce 2023 upozornil na jiný problém. A tím je dlouhodobé zatížení státních financí. „Systém důchodů by nezkolaboval, ale mohl by zkolabovat systém veřejných financí,“ řekl.
Pro budoucí důchodce je proto důležité rozlišovat dvě věci. Zda stát dokáže penze financovat a jakou část jejich předchozí mzdy skutečně nahradí. Kohoutova kritika se nicméně soustředí především na druhou otázku.
