V Česku přibývá seniorů, kteří pobírají důchod déle, než pracovali. Ještě před pár desítkami let to byla rarita
Dříve lidé strávili v důchodu zpravidla jen několik let. Dnes jsou mezi námi i senioři, kteří pobírají penzi déle, než chodili do práce. Týká se to především žen, které kdysi mohly odejít do důchodu už v 53 letech. Některé z nich si tak užívají penzi téměř čtyři desetiletí.
Sledovat v Google Zprávách
Podle údajů ČSSZ žijí v Česku desítky tisíc lidí, kteří mají důchod přiznaný už více než 35 let. Jak je to možné? Představme si třeba ženu narozenou v roce 1935. V osmnácti nastoupila do práce, postupně vychovala pět dětí a už v 53 letech mohla odejít do starobního důchodu. Pokud se letos dožila 91 let, tak pobírá penzi přibližně 38 let. Od nástupu do prvního zaměstnání přitom do jejího odchodu do důchodu uplynulo pouhých 35 let, z nichž část strávila péčí o děti.
Podobné případy souvisejí především s tím, v kolika letech lidé kdysi odcházeli do penze. Ženy narozené před rokem 1936 měly důchodový věk podle počtu vychovaných dětí od 53 do 57 let. Pro matky dvou dětí platila hranice 55 let, bezdětné ženy odcházely v 57 letech. Muži odcházeli zpravidla už v šedesáti.
V evidenci jsou i důchody starší než půl století
Podle dat serveru Hlídací Pes mělo ke konci června přes 71 tisíc současných příjemců starobní penze datum prvního přiznání důchodu starší než 35 let. U zhruba 20 tisíc lidí šlo o více než 40 let a u 2 244 osob dokonce o nejméně 50 let.
Zde je ale potřeba zmínit, že do nejdelších dob se může promítat invalidní důchod, který člověk dostával ještě před přiznáním starobního. Rekordních 76 let v evidenci tak neznamená 76 let na starobní penzi. ČSSZ upozornila, že právě v tomto případě se invalidní důchod později změnil na starobní.
Důležité je také rozlišovat mezi odpracovanými roky a dobou důchodového pojištění. Do té se totiž započítávají mimo jiné i náhradní doby, namátkou péče o malé dítě.
Dříve jedenáct let a dnes přes dvacet čtyři
Rozdíl mezi minulostí a současností dobře vystihuje statistická ročenka ČSSZ. Zatímco v roce 1970 činila průměrná délka pobírání řádného starobního důchodu 11 let, v roce 2000 to bylo už téměř 20 let a v roce 2025 pak 24,11 roku.
Výrazný rozdíl je mezi muži a ženami. Muži, kterým loni důchod skončil úmrtím, ho pobírali průměrně 19,24 roku. U žen to bylo 27,84 roku, což je o více než osm a půl roku déle.
Že se Češi dožívají vyššího věku, potvrzuje také Český statistický úřad. Pětašedesátiletá žena měla podle údajů za rok 2025 před sebou v průměru dalších 20,8 roku a stejně starý muž 17,1 roku. Na konci roku 2025 žilo v Česku už 2,27 milionu lidí ve věku 65 let a více.
Mezi těmi, kdo stráví delší část života v důchodu, než v zaměstnání, tak ženy jednoznačně převládají. Zejména ty, které dříve končily v práci už po padesátce. Muž, který pracoval od osmnácti do 65 let, by naproti tomu potřeboval důchod delší než 47 let. Musel by se tedy dožít více než 112 let.
