Tvrdá realita českých důchodkyň: Každá druhá má penzi pod 20 tisíc, muži jsou na tom výrazně lépe

Čísla hovoří jasně. Na konci minulého roku pobírala více než polovina českých důchodkyň starobní důchod nižší než 20 tisíc korun. U mužů šlo přibližně o každého čtvrtého.

i
Zdroj: Shutterstock.com

Přesněji řečeno, devět procent žen dostávalo méně než 15 tisíc korun měsíčně. Dalších 42 procent pobíralo důchod od 15 do 20 tisíc korun. Celkem tak mělo penzi pod 20 tisíc korun 51 procent žen.

Statistiky ukazují poměrně propastné rozdíly mezi pohlavími, u mužů byl tento podíl podstatně nižší. Pět procent dostávalo méně než 15 tisíc korun a dalších 22 procent se vešlo do hranice 20 tisíc korun.

Senior počítá důchod.
i
Foto: Shutterstock.com

Muži mají náskok i u vyšších penzí

Podobná situace panuje i na druhém konci tabulky. Z dat plyne, že nejméně 25 tisíc korun pobíralo 24 procent mužů, avšak pouze devět procent žen. Důchod nad 30 tisíc korun dostávalo šest procent mužů a dvě procenta žen. Nejpočetnější skupina mužů, celá polovina, pobírala mezi 20 a 25 tisíci korunami. U žen šlo o 41 procent.

Průměrný plný starobní důchod dosáhl loni v prosinci 21 175 korun. Muži dostávali v průměru 22 459 korun a ženy 19 968 korun.  Z toho plyne, že rozdíl činil 2 491 korun za měsíc. Za rok by to při stejných částkách dělalo téměř 30 tisíc korun.

Je otázkou, jaké jsou vlastně příčiny. S největší pravděpodobností odrážejí dobu, kdy dnešní senioři pracovali. Jmenovitě je mezi ně možné zařadit nižší výdělky žen a odlišnou pracovní dráhu kvůli péči o děti. Roli může hrát také délka doby pojištění.

Stát v roce 2023 zavedl výchovné, příplatek 500 korun za každé vychované dítě. Rozdíly to částečně zmírnilo, úplně však nezmizely. I proto průměrná penze žen na konci loňského roku dosahovala jen 89 procent průměru mužů.

Samotné seniorky pocítí výdaje více

Nižší penze může být citelná hlavně tam, kde domácnost žije z jediného příjmu. Podle další letošní analýzy ČSÚ žije v Česku okolo 600 tisíc důchodkyň samotných. Více než polovině z nich je alespoň 75 let. Tyto seniorky musí nájem, energie nebo nejrůznější opravy domácnosti hradit bez druhé penze v domácnosti.

Za zmínku stojí i výdaje za zdraví. U samostatně žijících žen ve věku nejméně 75 let označilo náklady na léky za velkou zátěž 27,8 procenta dotázaných. K dalším nepříjemným položkám patří namátkou výdaje za zubaře. Dvě třetiny starších žen žijících samostatně navíc uvedly potíže s chůzí.

Na druhou stranu platí, že od konce minulého roku se penze zvýšily. Podle údajů ČSSZ zveřejněných v srpnu dosahoval letos v červnu průměrný starobní důchod žen 20 589 korun. Muži pobírali v průměru 23 081 korun. Další zvýšení penzí přijde v lednu 2027. Podle ministerstva práce a sociálních věcí se základní část každého důchodu zvýší o 270 korun a procentní část vzroste o 0,2 procenta.

U průměrného starobního důchodu to představuje zvýšení o 304 korun měsíčně. Seniorům s nižšími penzemi tak přibude několik stovek korun. Z dat ale poměrně jasně plyne, že na výraznější dorovnání rozdílů mezi muži a ženami to stačit nebude.

Seniorky, kterým důchod nestačí na běžné výdaje, mohou za určitých podmínek využít státní pomoc. Jde kupříkladu o superdávku, která nahradila dřívější příspěvek na bydlení a další tři dávky. Od letošního října se při jejím výpočtu nově zohledňují ceny nájemného podle jednotlivých okresů.

Zdroje: iDNES

author avatar
Jiří Lacina
Ekonom a novinář, vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, působil mimo jiné v redakci iDNES.cz. Zaměřuje se především na důchodovou problematiku, osobní finance a sociální politiku. Ve svých článcích sleduje legislativní změny, důchodové reformy i ekonomické souvislosti stárnutí populace. Věnuje se výpočtům penzí, pravidlům důchodového pojištění a dopadům státních rozhodnutí na život seniorů. S využitím statistik, odborných analýz a konkrétních příkladů přibližuje čtenářům fungování důchodového systému i širší ekonomické souvislosti. Zajímá ho ale i aktuální společenské dění a praktické otázky každodenního života ve vyšším věku.

Více k tématu