Předčasným důchodcům dnes stát při vyšším výdělku zastaví výplatu penze. Jurečka přišel s návrhem, který by jim mohl výrazně přilepšit
Lidé v předčasném důchodu by si mohli přivydělávat a současně dostávat část penze. Novinku navrhuje Marian Jurečka, bývalý ministr práce a sociálních věcí za KDU-ČSL. Využít by ji mohli lidé, kteří mají za sebou dlouhé roky práce a před řádným důchodem by chtěli přejít na poloviční úvazek. Je ale otázkou, zda Jurečkův návrh projde.
Sledovat v Google Zprávách
Po dlouhých letech v práci by si člověk rád trochu odpočinul a poslední měsíce před řádným důchodem chodil do zaměstnání třeba jen pár dní v týdnu. K výplatě by si přitom přidal část předčasné penze. Současná pravidla však takovou možnost výrazně omezují. Jakmile výdělek dosáhne hranice, při které vzniká účast na důchodovém pojištění, Česká správa sociálního zabezpečení výplatu předčasného důchodu pozastaví.
To chce změnit poslanec KDU-ČSL Marian Jurečka. Svůj pozměňovací návrh podal 8. října k vládní novele důchodového pojištění, kterou Sněmovna ve středu 4. listopadu projednala ve druhém čtení. Úprava by umožnila postupný odchod z práce lidem, kteří splní přísné podmínky. Jelikož ale KDU-ČSL není součástí vládní koalice, není jasné, jestli návrh projde.
Dnes rozhoduje hranice výdělku
Dnešní zákony hovoří jasně. Do předčasného důchodu mohou lidé odejít nejvýše tři roky před dosažením řádného důchodového věku. Musí přitom získat alespoň 40 let důchodového pojištění. Dřívější odchod se navíc trvale promítne do výše jejich penze.
Možnost přivýdělku mají předčasní důchodci už dnes. Rozhodující je však výše příjmu. Kupříkladu na dohodu o provedení práce si letos mohou u jednoho zaměstnavatele vydělat maximálně 11 999 korun měsíčně a u dohody o pracovní činnosti je hranice 4 499 korun. Jakmile výdělek dosáhne částky, od které vzniká účast na důchodovém pojištění, stát výplatu předčasné penze pozastaví.
Senior s penzí 20 tisíc korun, který si na dohodu vydělá 11 tisíc korun, tak může dostat obě částky. Pokud však jeho výdělek u stejného zaměstnavatele dosáhne 12 tisíc korun, výplata předčasné penze se zastaví. O její obnovení může požádat, jakmile důvod pozastavení pomine. Omezení se ovšem týká pouze předčasného důchodu, po dosažení řádného důchodového věku odpadá.
Novinka by se týkala posledních dvanácti měsíců před řádným důchodem. Zájemce by musel mít alespoň 42 let důchodového pojištění a během předchozích dvou let odpracovat nejméně dvanáct měsíců na více než poloviční úvazek. Nový úvazek by směl činit nejvýše polovinu pracovní doby, obvykle dvacet hodin týdně.
Pokud by člověk současně podnikal, tato činnost by rovněž nesměla zakládat povinnou účast na důchodovém pojištění.
Kolik by člověk dostal na účet
Nabízí se otázka, kolik by člověk vlastně obdržel na svůj účet. Výše vyplácené penze by záležela na hrubém výdělku, přičemž základem výpočtu by byla polovina předčasného důchodu. Při nižší mzdě by se k ní přidávala další část, s rostoucím výdělkem by tento příplatek klesal. Podle návrhu dále platí, že pokud by mzda překročila 40 procent průměrné mzdy stanovené pro výpočet, snižovala by se už i základní polovina penze.
Jurečka v důvodové zprávě počítá s předčasným důchodem 20 tisíc korun a průměrnou mzdou 48 967 korun. Při hrubém výdělku 11 200 korun by tedy člověk dostával ještě 12 tisíc korun z penze. Se mzdou 15 tisíc by mu stát vyplácel 11 249 korun. Při výdělku 19 tisíc korun už jen 10 160 korun a s hrubou mzdou 22 762 korun by šlo o 8 413 korun.
Částky by se navíc mohly měnit. Návrh počítá se zálohovou výplatou a následným čtvrtletním zúčtováním podle skutečných výdělků. Pokud by člověk pracoval více než na poloviční úvazek, za příslušný měsíc by na výplatu penze nárok ztratil.
Předčasný důchod by ovšem i v případě, že by Jurečkův návrh prošel, zůstal trvale krácený. Pro někoho proto může být výhodnější pokračovat v práci a o penzi požádat později. Návrh počítá i s tím, že by správa sociálního zabezpečení zájemcům předem porovnala finanční dopady obou možností.
