Seniorka chtěla odkázat byt milované vnučce. Kvůli jediné chybě v závěti ale může dědit někdo jiný

Papír schovaný v šuplíku, na něm pár vět o tom, komu co náleží. Tak nějak si spousta lidi představuje závěť. Jenže u takového dokumentu rozhodují detaily, které by člověka běžně nenapadly. České právo sice umožňuje sepsat poslední vůli bez přítomnosti notáře, musí však být dodržené jisté formality. V opačném případě se může stát, že jeho poslední přání nebude možné vyslyšet.

Senior sepisující závěť.
i
Foto: Shutterstock.com
Senior sepisující závěť.

Závěť sepsaná na počítači přináší spoustu výhod. Působí přehledně a snadno se v ní dělají dodatečné úpravy. Problematické ale je, pokud se vytiskne, podepíše a uloží mezi dokumenty. Takový postup totiž nevyhovuje zákonným požadavkům.

Pokud se nejedná o vlastnoručně psanou závěť, musí být u toho přítomni minimálně dva svědci, kteří se pod ní spolu se zůstavitelem podepíší. Svědkem ale nemůže být osoba, která má podle závěti něco získat.

„Svědkem by měla být osoba, která je takovou funkcí předem pověřena a je s tímto pověřením srozuměna. Zároveň se nesmí jednat o svědka, který byl při pořizování závěti náhodně přítomen. Současně se předpokládá, že zůstavitel, i když třeba sám svědky nevybíral, souhlasil, že tyto osoby budou vykonávat funkci svědků jeho závěti. Není nutné, aby svědci byli přítomni sepisování závěti. Ani není zákonem stanoveno, že by měli znát její obsah. Ze zákona ani nevyplývá, že svědci musí být přítomni, když závěť podepisuje zůstavitel. Zákon vyžaduje pouze to, aby oba svědci byli (současně) přítomni při prohlášení zůstavitele, že listina obsahuje jeho poslední vůli,“ uvádí ve svém článku Mgr. Monika Tomanová.

„Svědek k podpisu zpravidla připojí doložku poukazující na jeho vlastnost jako svědka a údaje, podle nichž ho lze identifikovat. Svědek se tedy podepíše, připojí např. doložku ‚svědek‘, datum narození a adresu svého bydliště,“ dodává.

Pokud závěť sepisuje nevidomá osoba, poslední vůle musí být přečtena svědkem, který závěť nepsal. Zůstavitel poté musí ústně potvrdit závěť před třemi svědky. „Všichni svědci musí ovládat způsob dorozumívání, kterým je obsah listiny tlumočen,“ uvádí Tomanová.

Vlastní rukopis má velkou výhodu

Vůbec nejlepší je rukou psaná závěť, která se obejde i bez svědků. Podle občanského zákoníku by měla být každá poslední vůle opatřená vlastnoručním podpisem i datem sepsání. Pokud by se později sešly dvě závěti, které by tentýž majetek odkazoval na dvě různé osoby, bylo by nutné rozhodnout, která z nich je vůbec platná.

Děti nejde jednoduše vynechat

Člověk sepisující závěť se sice může rozhodnout, komu svěří svůj majetek, nicméně občanský zákoník chrání takzvané nepominutelné dědice, kteří mají garantovaný pevný podíl.

Mezi ně patří děti, případně vnoučata, pokud jejich rodiče již nežijí. Dospělý dědic musí získat alespoň čtvrtinu, dítě dokonce tři čtvrtiny z majetku, který by jim připadl bez existence závěti.

Pokud člověk chce svého potomka z dědictví vyloučit, musí řešit vydědění a splnit zákonné podmínky. Důvodem pro takový krok může být dlouhodobý nezájem ze strany dítěte, neposkytnutí pomoci v nouzi, trvale nezřízený život nebo odsouzení za trestný čin. Samotná hádka nebo napjaté vztahy k tomu nestačí.

Senior u notářky.
i
Foto: Shutterstock.com

Neurčité formulace mohou znamenat problém

Někteří senioři do závěti zahrnují podrobná vysvětlení nebo dokonce podmínky, podle kterých má kdo dědictví získat. Závěť ale musí být vždy jednoznačná. Pokud třeba senior uvede, že byt dostane vnuk až poté, co dokončí školu, mohou nastat komplikace. Co znamená, až dokončí školu, a co se bude dít, pokud ji vůbec nedokončí? Čím méně prostoru zbude na různé dohady, tím lépe.

Závěť může být platná, ale nikdo ji nenajde

Občas se stává, že se poslední vůle ztratí, případně může v šuplíku zůstat roky, aniž by rodina o ní měla tušení. Pokud se závěť při dědickém řízení nenajde, majetek se rozdělí podle zákonných pravidel. Výsledek ale bude pravděpodobně jiný, než jak stálo v závěti.

Řešením je proto uložit závěť k notáři. Notářský zápis o závěti se eviduje v Evidenci právních jednání pro případ smrti. Při zahájení řízení pověřený notář může zjistit, že takový dokument existuje.

Domácí závěť tedy nemusí být náročná ani drahá, vyžaduje ale pečlivost. Jedině se tak se poslední přání člověka může po jeho smrti skutečně naplnit.

Zdroj: Podnikatel.cz

author avatar
Lucie Rybnikářová
Pracovala v redakcích několika online magazínů i tištěných časopisů, věnovala se také tvorbě obsahu, marketingu a PR. V posledních letech se zaměřuje především na sociální a důchodovou problematiku, osobní finance, spotřebitelská témata a právo. Ve svých článcích klade důraz na srozumitelnost, přesnost a praktické informace, které čtenářům pomáhají orientovat se ve složitějších tématech.

Více k tématu