Senioři prozradili, co jim v poslední době nahání největší strach. Peníze nejsou zdaleka tím jediným, co jim nedá spát
Vysoké ceny, válka v Evropě a obavy o bezpečnost. Právě tato témata dnes nejvíce znepokojují české seniory. Mladí lidé s nimi část obav sdílejí, mnohem častěji ale přidávají klimatické katastrofy nebo rizika spojená s umělou inteligencí. Vyplývá to z nového průzkumu agentury Ipsos.
Sledovat v Google Zprávách
Výzkum Cesta k nové odolnosti se uskutečnil v září mezi 1 084 obyvateli Česka staršími 18 let. Napříč populací patří mezi tři největší hrozby pro příštích pět let vysoké ceny a zdražování, válka v Evropě a ekonomická krize. Pandemie, která ještě před několika lety určovala běžný život, je dnes na opačném konci žebříčku.
„Výsledky výzkumu ukazují dvě hlavní obavy, které Češi mají,“ uvedl ředitel divize Ipsos Public Affairs Michal Kormaňák s tím, že podle něj se jedna týká ekonomické situace a druhá možného rozšíření války dál do Evropy.
U starších lidí mají bezpečnostní témata ještě větší váhu. Podobný obrázek přinesl už červnový průzkum STEM/MARK. Průzkum STEM/MARK ukázal, že mezi lidmi ve věku 65 let a více se 54 procent obávalo války nebo bezpečnostního konfliktu.
Politickou nestabilitu uvedlo 41 procent seniorů. Mezi nejčastější obavy ve všech věkových skupinách patřilo zdražování.
Mladí mají strach z klimatu i umělé inteligence
Největší rozdíl mezi generacemi je patrný u novějších hrozeb. Mezi lidmi od 18 do 24 let označilo 39 procent za jedno z hlavních nebezpečí zneužití umělé inteligence a nových technologií. Stejných 39 procent uvedlo klimatické a přírodní katastrofy.
U starších respondentů jsou podle Ipsosu na vyšších příčkách energetická krize, politická stabilita a bezpečnost. Neznamená to, že by senioři změnu klimatu vůbec nesledovali. Data pouze říkají, že při výběru největších hrozeb upřednostňují jiné problémy.
Potvrzuje to i samostatný výzkum CVVM z července. Výzkum CVVM o změně klimatu ukázal, že o klimatické změny se zajímá 48 procent lidí a 93 procent připouští, že se klima na Zemi mění. Průzkum ale měřil zájem o téma, nikoliv pořadí obav. Oba výsledky proto nelze jednoduše stavět proti sobě.
Rozdílné priority souvisejí také s tím, co jednotlivé generace bezprostředně řeší. U seniorů jsou v popředí ceny, bezpečnost a politická situace. Mladší lidé vedle cen častěji sledují technologie, klima a problémy, které mohou výrazněji ovlivnit jejich život v dalších desetiletích.
„Starší lidé ve věku 65+ pozorně sledují ceny a svět kolem sebe,“ shrnuje STEM/MARK. Podle jeho průzkumu přitom byla osobní finanční situace seniorů klidnější než u střední generace. Znepokojovalo se jí 44 procent lidí nad 65 let. U skupiny od 30 do 44 let to bylo 58 procent.
Války se bojí, připraveni se necítí
Ipsos se nezaměřil jen na obavy. Zjišťoval také, zda se lidé na případnou krizi cítí připraveni. U zdražování většina věří, že se s ním dokáže nějak vyrovnat. U války je situace jiná. Patří k největším hrozbám. Osobní připravenost na podobný vývoj ale lidé hodnotí velmi nízko.
Platí, že rozdíl je vidět i v tom, jak jednotlivé věkové skupiny přemýšlejí o příštích letech. Starší lidé častěji řeší rizika, která mohou zasáhnout jejich každodenní jistoty hned. U mladých se do popředí dostávají i témata s delším dopadem.
Ještě hůře Češi hodnotí připravenost státu a celé společnosti. Zároveň právě od státu čekají pomoc. Téměř 79 procent respondentů podle Ipsosu uvedlo, že hlavní odpovědnost za zvládání velkých krizí mají stát a veřejné instituce. Asi třetina zmiňuje také kraje, města a obce.
Tady lze zmínit, že poslední roky podle většiny lidí společnost příliš neposílily. Dvě třetiny dotázaných mají za to, že pandemie, inflace a geopolitické napětí Čechy spíše rozdělily. Mladší lidé jsou v tomto pohledu o něco optimističtější. Častěji věří, že zkušenosti z posledních let mohou při další velké krizi pomoci.
