Vložíte 50 tisíc, zpět prý dostanete sto. Česká národní banka varuje před nebezpečným podvodem, který míří na seniory

Podvodníci přišli s dalším způsobem, jak z lidí vylákat peníze. Tentokrát se vydávají za Českou národní banku a vládu a nabízejí údajný státní investiční program. Slibují, že lidem jejich úspory zdvojnásobí.

Senior telefonuje s podvodníkem.
i
Foto: Shutterstock
Senior telefonuje s podvodníkem.

Podvodníci se v praxi zaměřují především na seniory, které se snaží přesvědčit, že jde o bezpečnou investici se státní podporou. Je ale důležité zmínit, že ve skutečnosti žádný takový program neexistuje.

Taktika podvodníků je poměrně jednoduchá. Kdo by kupříkladu vložil 50 tisíc korun, měl by podle takové nabídky dostat zpět 100 tisíc. Stačí prý využít investiční voucher, který má lidem zajistit dvojnásobné zhodnocení vložených peněz.

Žena si ověřuje podezřelou nabídku.
i
Foto: Shutterstock

Podvodníci lákají hlavně na slib rychlého výdělku a dojem, že vše zaštiťuje stát. Jak již ale řečeno, žádný takový státní program neexistuje.

Česká národní banka na podvod upozornila 19. října. Potvrdila, že žádné investiční vouchery nevydává a lidem tímto způsobem peníze nezhodnocuje. Zprávy, které se jejím jménem šíří, jsou falešné.

ČNB má dle současné legislativy na starosti zejména dohled nad finančním trhem. Žádné podobné investiční programy lidem nenabízí. Podvodníci jen využívají její pověsti, aby jejich slib působil věrohodně. V některých případech jim tato taktika bohužel stále vychází.

Úřední adresa, která úřední není

Na celé situaci je zrádné hlavně to, za koho se autoři e-mailů vydávají. Platí, že zpráva od neznámé firmy může člověka odradit hned. Když se v ní však objeví název ČNB a zmínka o vládě, nabídka působí důvěryhodněji. Zvlášť pokud se tváří jako pomoc starším lidem s jejich úsporami. Často jde navíc o životní úspory, které se však během několika sekund mohou vypařit.

Podvodníci používají adresu [email protected]. Slovo podatelna může některým adresátům připomínat běžnou úřední komunikaci, tato schránka však s ČNB nijak nesouvisí.

Při pohledu do minulosti to není poprvé, kdy někdo jméno centrální banky využil k získání cizích peněz. V červnovém varování popsala ČNB například falešnou společnost Flux Capital. Ta lákala na investování pomocí umělé inteligence a odvolávala se na padělané rozhodnutí banky.

V jiném případě podvodníci nabízeli údajně zvýhodněné úvěry a zneužili jména skutečných zaměstnanců včetně guvernéra. Už v květnu banka varovala před lidmi, kteří se vydávali za její pracovníky a přesvědčovali oběti, že mají peníze na účtu v ohrožení. Některým dokonce radili, aby při výběru hotovosti neposlouchali zaměstnance své vlastní banky.

Senior uvěřil falešné investici a přišel o miliony korun.
i
Foto: Shutterstock

Po první platbě mohou chtít další

Podobné případy mají často společný průběh, který je dobré připomenout. Nejprve přijde lákavá nabídka a žádost o menší poplatek. Peníze mají někdy zamířit na účet vedený českou bankou. Dokonce na transparentní. Člověk si tak může říct, že když je účet skutečný a platby jsou dohledatelné, musí být všechno v pořádku.

Jenže právě na to pachatelé spoléhají. Po první platbě začnou požadovat další peníze, mimo jiné pod záminkou navýšení investice nebo poplatku za vyplacení výnosu. Někdy nabízejí pomoc s vyplněním formulářů a přimějí oběť, aby jim zpřístupnila obrazovku počítače. Pak se mohou dostat i k internetovému bankovnictví.

O tom, kolik mohou lidé ztratit, svědčí případ ze Žatecka. Dvaapadesátiletá žena uvěřila investiční reklamě, ve které se objevovaly známé osobnosti, a poslala přes půl milionu korun. Když její banka platby blokovala, založila si nový účet a pokračovala.

Na druhou stranu platí, že podezřelou nabídku lze poměrně rychle prověřit. U investiční společnosti je možné zkontrolovat oprávnění v databázi ČNB. U e-mailu vydávajícího se za státní instituci je nejlepší ověřit informace na jejích oficiálních stránkách a neklikat na odkazy ve zprávě.

author avatar
Jiří Lacina
Ekonom a novinář, vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, působil mimo jiné v redakci iDNES.cz. Zaměřuje se především na důchodovou problematiku, osobní finance a sociální politiku. Ve svých článcích sleduje legislativní změny, důchodové reformy i ekonomické souvislosti stárnutí populace. Věnuje se výpočtům penzí, pravidlům důchodového pojištění a dopadům státních rozhodnutí na život seniorů. S využitím statistik, odborných analýz a konkrétních příkladů přibližuje čtenářům fungování důchodového systému i širší ekonomické souvislosti. Zajímá ho ale i aktuální společenské dění a praktické otázky každodenního života ve vyšším věku.

Více k tématu