Padesát tisíc pro Klause a Zemana, statisíce v Německu. Exprezidenti sice mají vysokou rentu, oproti sousedům jsou ale jako chudí příbuzní
Odchodem z prezidentského úřadu bývalým hlavám státu příjem od státu zpravidla nekončí. V Česku mají nárok na doživotní rentu, jejíž výše se už více než dvacet let nezměnila. V sousedních zemích však fungují odlišná pravidla.
Sledovat v Google Zprávách
Prezidentská funkce patří obecně mezi nejváženější vůbec. Minimálně ve většině států střední Evropy. Je ale otázka, jak se takové země o své prezidenty starají.
Na Slovensku a v Polsku se příspěvky odvíjejí od platů politiků. Jinak to je v Německu, kde dostávají bývalí prezidenti dokonce několikanásobně více, než ti čeští. Rozdíly jsou také v tom, kdy se peníze zvyšují a za jakých podmínek je stát vyplácí.
V Česku je situace následující. Václav Klaus a Miloš Zeman dostávají po odchodu z Pražského hradu měsíčně 50 tisíc korun. Stejnou částku jim stát poskytuje na kancelář a asistenta. Dohromady jde o 100 tisíc korun. Samotnou rentu však tvoří jen polovina. Zbytek má pokrýt výdaje spojené s někdejší funkcí.
Takto to v Česku funguje od roku 2004. Zákon počítá s pevnými částkami a na tom se dodnes nic nezměnilo. Václav Havel, který opustil Hrad už v roce 2003, měl po přijetí zákona nárok na stejných 50 tisíc korun jako dnešní bývalí prezidenti.
Zvyšování cen ani mezd do její výše nijak nepromlouvá. Aby bývalí prezidenti dostali přidáno, museli by zákon změnit poslanci a senátoři. Právě na to letos upozornil Václav Klaus v rozhovoru pro České důchody. Klaus v rozhovoru připomněl, že při vzniku zákona byly mzdy i ceny podstatně nižší.
O zvýšení renty se už v minulosti jednalo, platí ale, že žádná změna neprošla. Za zmínku stojí, že k rentě lze pobírat i starobní důchod. Dále je důležité, že pokud se naopak bývalá hlava státu vrátí kupříkladu do parlamentu, nárok na rentu podle českého zákona zaniká.
Na Slovensku rozhoduje plat poslance
Za hranicemi platí jiná pravidla. Kupříkladu bývalý slovenský prezident má doživotně dostávat tolik, kolik činí základní plat poslance Národní rady. Letos je to 4 115 eur měsíčně, což je v přepočtu zhruba 99 tisíc korun. Takovou rentu pobírá mimo jiné Zuzana Čaputová, která ve funkci skončila v roce 2024.
Slovenská částka není jednou provždy pevná. Za běžných okolností se mění spolu s platem poslanců, který se odvíjí od vývoje průměrné mzdy.
Na druhou stranu platí, že pro roky 2026 a 2027 Slovensko poslanecké platy zmrazilo na úrovni roku 2025. Bývalým prezidentům proto nyní žádné zvýšení z tohoto titulu nepřipadá. Samostatný paušál na kancelář, jaký dostávají Klaus se Zemanem, slovenský zákon nestanoví. Dále platí, že renta nemusí chodit bez přerušení. Pokud se bývalý prezident znovu ujme některé ústavní funkce, její výplata se na tuto dobu pozastaví. Při pravomocném odsouzení za úmyslný trestný čin nárok zanikne.
Polsko přidává podle prezidenta, Německo platí nejvíc
Kupříkladu v Polsku se příjem bývalých hlav státu počítá ještě úplně jinak. Zákon jim přiznává 75 procent součtu základního platu a funkčního příplatku úřadujícího prezidenta. Pro letošek jde přibližně o 20 320 zlotých hrubého měsíčně, což odpovídá asi 114 tisícům korun. Zohledňuje se i příplatek za roky práce ve státní službě.
Pokud se odměna současného prezidenta zvýší, roste podle stejného výpočtu i renta jeho předchůdců. Polsko navíc poskytuje peníze na provoz kanceláře. Bývalý prezident si při souběhu s běžným důchodem, zaměstnáním nebo podnikáním musí podle zákona vybrat jeden příjem.
Nejštědřejší je Německo. Bývalý spolkový prezident má nárok na doživotní čestný plat ve výši odměny úřadující hlavy státu, bez příspěvku na výkon funkce. Letos jde přibližně o 24,3 tisíce eur měsíčně, v přepočtu asi 584 tisíc korun.
Německý zákon pamatuje i na předčasný odchod z politických nebo zdravotních důvodů. Stát bývalým prezidentům podle rozpočtových pravidel zajišťuje jmenovitě kancelář, zaměstnance a vůz s řidičem. Zvláštní ochranu mají také pozůstalí, kteří po úmrtí mohou získat další platby včetně vdovských a sirotčích dávek.
