Pravidelné návštěvy divadla mohou mít i nečekaný rozměr. Podle nové studie mají milovníci kultury o 29 procent nižší riziko demence
Kulturní vyžití je důležité nejen z důvodu využití volného času, ale i kvůli duševnímu zdraví. Vyplývá to z nové studie publikované na JAMA Network Open, která poukazuje na souvislost mezi kulturou a mírou výskytu duševních chorob u seniorů a starších dospělých.
Sledovat v Google Zprávách
Studie, kterou publikovali Pei Qin, Andrew Steptoe a Daisy Fancourtová v říjnu 2026, nachází souvislost mezi návštěvami kulturních akcí a následným nižším výskytem některých závažných duševních onemocnění.
Nejde o kauzalitu
Kauzalita neboli příčinná souvislost hledá příčinu a důsledek. To ale není tento případ, protože fakt, že jsou milovníci kultury méně duševně nemocní, ještě nedokazuje, že kulturní aktivity duševním poruchám předcházejí. Znamená to, že toto tvrzení na základě citované studie nelze úplně přesně a pravdivě říct.
Co se ale říct dá, je to, že některé duševní poruchy se u pravidelnějších návštěvníků kulturních akcí vyskytovaly méně často. Může to souviset s celkovým životním stylem a psychickým nastavením lidí, kteří divadla, muzea nebo koncerty rádi a často navštěvují.
Velký počet účastníků
Studie sledovala po dobu až 20 let celkově 8 274 starších dospělých, přičemž všichni byli v době počátku studie nad 50 let a jejich průměrný věk činil 65,4 roku. Data o účastnících byla pro účely studie propojena s nemocničními záznamy a evidencí úmrtí. Díky takovému rozsahu může být studie považována za poměrně vypovídající a objektivní.
Hlavní výsledky studie
Studie JAMA Network Open zohlednila sociodemografické, sociální a a životní faktory a následně zjistila, že jakékoliv pozdější sledované duševní poruchy měly u návštěvníků kulturních akcí v průměru o 29 procent nižší riziko vzniku. Stejné číslo figuruje u demence, pokud ji vyčleníme zvlášť. Poruchy spojené s užíváním návykových látek mají o 25 procent, poruchy nálady pak o 27 procent nižší riziko vzniku.
Souvislost nebyla prokázána u neurotických poruch, nicméně i tak výsledky ukazují na to, že životní styl zahrnující návštěvy kulturních akcí se vyplatí.
Výsledky nelze zobecňovat
Ačkoliv výsledky studie vyznívají pozitivně, nelze je zobecňovat. Studie totiž zachytila výhradně ty poruchy, které se dostaly do nemocničních záznamů. Mnoho duševních poruch ve společnosti není nikdy diagnostikováno, případně je diagnostikováno s velkým zpožděním. Nelze říct ani to, že kultura pozitivně ovlivňuje mírnější duševní potíže v celé populaci.
Existují i další faktory, kvůli kterým nelze u výsledků tak snadno hledat příčinnou souvislost. Lidé, kteří navštěvují kulturní akce, totiž mohou mít celkově jinak nastavený životní styl než ti ostatní. Rozdíly mohou být ve vzdělání, majetku i míře sociální izolace. Ačkoliv byly tyto faktory (a dále například kouření) do studie nějakým způsobem statisticky zohledněny, mohly se sledované skupiny lišit i v jiných ohledech.
Míra kulturní angažovanosti
Ze studie vyplývají i další zajímavá data, která odhalují něco o míře kulturní angažovanosti společnosti, alespoň v britském (respektive anglickém) kontextu. Z celkového počtu účastníků se jich 18,5 procenta (1566) nikdy neúčastnilo kulturních aktivit, 42,3 procenta (3582) se jich účastnilo nepravidelně a 39,2 procenta (3316) pravidelně.
Lidé, kteří se účastnili kulturních akcí, byli častěji mladší, ženského pohlaví, v manželském nebo partnerském svazku, spíše s lepší kariérou a vyšším vzděláním i bohatstvím. Z toho je opět dobře vidět, že příčinná souvislost potvrzena nebyla. Každopádně se jedná o potvrzení, že pokud budete častěji chodit na kulturní akce, prospěje vám to. Minimálně tím, že se sníží míra vaší sociální izolace, kterou senioři často prožívají obzvlášť bolestně.
Zdroj: Jamanetwork.com
