Včelaření je koníček jako stvořený pro aktivní důchod. Člověka zaměstná a může mu i přilepšit k penzi
Odchod do důchodu nemusí znamenat konec pracovního nasazení. Péče o včely může člověku dát nový denní režim, pohyb na čerstvém vzduchu i pocit, že je stále potřebný. A pokud se chov vydaří, může přinést také příjem. A nejen z prodeje medu.
Sledovat v Google Zprávách
Včelaření spojuje pobyt v přírodě, ruční práci a péči o živé tvory. Pro člověka v penzi tak nemusí jít jen o cestu k domácímu medu. Včelstva vyžadují pravidelnou pozornost a včelař se během sezony učí stále novým věcem, dovednostem a informacím.
Právě dlouhodobý cíl může být po odchodu ze zaměstnání důležitý. Psycholog Jeroným Klimeš v rozhovoru pro České důchody vysvětlil, proč důchodci potřebují vlastní projekty a aktivní život. Včelaření může být jednou z činností, které člověka zaměstnají a přinesou mu nové zkušenosti.
Včelaření se v Česku věnují desítky tisíc lidí
Nejde o okrajový koníček. Podle Ministerstva zemědělství bylo v Česku v roce 2023 evidováno přibližně 63 tisíc chovatelů a 670 tisíc včelstev. Na jednoho včelaře tak připadalo v průměru 11 včelstev.
Začátečník ovšem nemusí hned pořizovat tolik úlů. Rozumnější je nejprve získat zkušenosti a zjistit, kolik času, fyzických sil a peněz péče o včely vyžaduje. Pomoci mohou kurzy nebo místní organizace Českého svazu včelařů, kde lze poznat zkušené chovatele.
Včelaření tak není osamělou prací na zahradě nebo někde v lese. Chovatel se může pravidelně setkávat s jinými chovateli. Konají se akce jako Mezinárodní včelařská výstava, Hanácká včela nebo Med roku v Brně. Tam se člověk dozví o způsobech sběru medu, včelího chlebu, vosku a propolisu.
Koníček může prospět, nesmí se ale přeceňovat
Že může mít včelaření význam pro kvalitu života starších lidí, naznačuje i chorvatská vědecká studie zveřejněná v roce 2025. Výzkumný tým Renaty Martinec z Univerzity v Záhřebu zkoumal přínos takzvaného inkluzivního včelaření pro lidi s postižením a starší osoby. Rozhovory s 11 účastníky ukázaly možné přínosy pro tělesnou a emoční pohodu, mezilidské vztahy i samostatnost.
Při rozhodování je důležité zohlednit zdravotní stav i fyzickou náročnost práce. Zvedání nástavků plných medu může být obtížné a bodnutí nebezpečné pro člověka s alergií. Pomoci však mohou lehčí vybavení, vhodné umístění úlů nebo asistence zkušenějšího včelaře.
Prodej medu může přinést přivýdělek, výnos ale není jistý
Pokud včelař získá více medu, než sám spotřebuje, může část produkce nabídnout zájemcům. Výsledný příjem však závisí na síle včelstev, počasí, množství snůšky, nákladech i možnosti prodat med.
Riziko představují také úhyny. Projekt COLOSS, který se věnuje monitoringu včelstev, vydal meziroční srovnání úhynů. Podle nich během zimy 2024/2025 nepřežilo přibližně 26,3 procent včelstev. Zatímco na přelomu 2025/2026 se hodnota pohybuje na 11,3 procentech.
Nicméně řada včelařů dokáže i přesto všechno mít zisky z medu. Cena za jedno kilo se pohybuje od 200 do 300 Kč. Záleží na druhu (lesní, květový, medovicový, ochucený, pastovaný, akátový a další).
Chov se ale nemusí točit jen kolem medu. Pokud se včelař naučí odebírat mateří kašičku, lze prodat 10 g od 299 Kč. Dalším produktem je perga (s cenou za 100 g od 370 Kč), vosk (1 kg od 400 Kč, záleží na čistotě). Dokonce lze založit chov na produkci matek. Jedna matka vychází v rozmezí 500 až 1000 korun. Poslední opravdu výnosná metoda je prodej oddělků. Kde se cena pohybuje i kolem 2800 Kč za kus.
Důležité je si pamatovat, že tam, kde jsou peníze, jsou i daně a odvody. A ty platí i pro penzisty. U příjmů z chovu včel ale platí, že pokud příjmy nepřesáhnou v daném roce 50 000 Kč, jsou za splnění zákonných podmínek osvobozené od daně z příjmu. Pokud včelař chová do 50 včelstev, počítá se pro daňové účely příjem ve výši 1000 Kč na jedno včelstvo.
