Podzimní splín se může tvářit nevinně. Některé signály už ale není dobré přehlížet
S příchodem podzimu se u řady lidí mění i nálada. Ráno je déle tma, večer se stmívá dříve a člověk tráví méně času venku. Může být unavenější, hůře se soustředit nebo mít menší chuť do věcí, které ještě v létě zvládal bez problémů. Několik horších dnů ale ještě neznamená depresi.
Sledovat v Google Zprávách
Takzvaný podzimní splín není lékařská diagnóza. Existuje však sezonní afektivní porucha, tedy forma deprese, která se nejčastěji objevuje na podzim a v zimě. Podle iDNES.cz se může projevit dlouhodobě horší náladou, ztrátou radosti, únavou nebo větší potřebou spánku. U části lidí se potíže s návratem delších dnů zmírní.
Pomoci může světlo, pohyb i obyčejná procházka
Jednou z prvních věcí, které lze zkusit, je dostat do dne více přirozeného světla. Organizace Nevypusť duši připomíná, že denní světlo pomáhá řídit biologické rytmy a souvisí i se systémy, které ovlivňují náladu.
Pokud to jde, má smysl vyjít ven už dopoledne nebo alespoň část dne strávit u okna. Pomoci může i krátký pobyt venku během obědové pauzy. Důležité je chodit ven pravidelně, třeba jen na chvíli.
Stejně jednoduchý je pohyb. Tady je potřeba zmínit, že pravidelná aerobní aktivita se zvýšenou tepovou frekvencí po dobu dvaceti až třiceti minut může příznivě působit na náladu a stres. Stačí svižnější chůze, jízda na kole nebo jiný pohyb, který člověku vyhovuje.
Pozornost si zaslouží také spánek. Národní zdravotnický informační portál řadí mezi základní věci, které mohou psychice pomoci, právě spánek, pohyb, stravu, omezení alkoholu a zvládání stresu. Užitečný bývá pravidelný režim. Tedy chodit spát a vstávat přibližně ve stejnou dobu a nesnažit se celý týden dohnat dlouhým víkendovým spaním.
Pomoci může i kontakt s dalšími lidmi. Když se člověku nechce nic dělat, snadno začne rušit schůzky a zůstávat doma. Může stačit procházka, oběd s někým blízkým nebo obyčejný telefonát. Smysl mají i drobné úkoly. Místo dlouhého seznamu stačí jeden nebo dva body, které lze během dne opravdu splnit.
Dva týdny už jsou varováním
Jiná situace nastává, když špatná nálada nepolevuje a začne zasahovat do běžného života. Psycholog a psychoterapeut Pavel Pařízek pro iDNES.cz uvedl, že u deprese člověk může přestávat zvládat práci, péči o rodinu, domácnost nebo kontakt s blízkými. „Pokud se tyto projevy objevují souběžně a trvají déle než dva týdny, nejde už o pouhé období chmurné nálady,“ upozornil.
Mezi další varovné příznaky patří dlouhodobá ztráta radosti, výrazná změna spánku nebo chuti k jídlu, problémy se soustředěním, silná úzkost či pocity bezcennosti. V takové chvíli už není dobré čekat, zda potíže samy přejdou. Obrátit se lze na praktického lékaře, psychologa, psychoterapeuta nebo psychiatra.
Národní ústav duševního zdraví letos připomněl, že má smysl psychické obtíže zachytit včas. Výzkumnice Monika Dvořáková mluví o potřebě umět člověku nabídnout podanou ruku na cestě k odborné péči. Čím déle člověk vážnější potíže přehlíží, tím déle se z nich může dostávat.
Zcela jiný postup je potřeba ve chvíli, kdy se objeví myšlenky na sebepoškození nebo sebevraždu. Pro dospělé funguje nonstop a zdarma Linka první psychické pomoci 116 123. V akutním ohrožení je na místě volat záchrannou službu na čísle 155.
