Každý třetí čelí riziku bolestivého pásového oparu. Do očkování se ale Češi nehrnou
I když mnoho lidí v dětství prodělalo plané neštovice, virus, který za nimi stojí, v těle zůstává Existuje proto možnost, že se po několika dekádách ozve znovu, tentokrát jako pásový opar. Riziko navíc roste s věkem.
Sledovat v Google Zprávách
Virus, který nejdřív způsobí plané neštovice a později pásový opar, zůstává v nervové tkáni. Pokud má člověk oslabenou imunitu, třeba fyzickou zátěží, stresem nebo onemocněním spojeným s poruchou imunity, může se virus aktivovat znovu, uvádí Národní zdravotnický informační portál (NZIP).
Většina lidí po čtyřicítce nosí virus v sobě
Plané neštovice prodělalo podle tiskové zprávy společnosti GSK 90 až 98 procent Čechů, kteří jsou starší 40 let. Právě tito lidé v sobě stále virus nosí a jedná se tak o značnou část dospělé populace.
Celoživotnímu riziku pásového oparu čelí až jeden člověk ze tří. Po padesátce se hrozba pravděpodobnost ještě výrazně zvyšuje, protože s věkem slábne imunita.
Bolest se může objevit ještě před vyrážkou
Vyrážka nemusí být vždy nutně prvním příznakem onemocnění. Mnohdy jí předchází bolest, svědění a brnění na jednom místě a až poté se mohou objevit puchýřky. Podle NZIP se objevují často na obličeji nebo trupu a může se k nim také přidat horečka, bolesti hlavy, nevolnost nebo zimnice. Puchýřky se obvykle zahojí do 2 až 4 týdnů. I poté ale může místo dál bolet.
Na tento problém upozornila v květnu 2025 Nataša Popperová, primářka Centra bolesti v Lékařském domě v Českých Budějovicích. „Vše se zahojí a pacient najednou začne cítit velmi nepříjemné, poměrně silné bolesti,“ uvedla pro Český rozhlas.
Jedná se o postherpetickou neuralgii a podle NZIP bývá nejčastější komplikací pásového oparu. Nemoc však může způsobit i jiné komplikace. NZIP mezi nimi uvádí oční problémy, zánět cév nebo mozku a další.
S nemocí se léčí desetitisíce lidí, o očkování ví jen menšina
Všeobecná zdravotní pojišťovna uvedla, že za rok 2024 se s touto nemocí léčilo 29 325 jejích klientů. Náklady na léčbu v témže roce dosáhly téměř 60 milionů korun. Od roku 2020 přibylo přes dva tisíce pacientů.
Tisková zpráva upozorňuje také na to, že problém je už v samotné informovanosti. Češi starší 50 let mají k očkování pozitivní přístup, konkrétně 89 procent z nich. Z průzkumu, který byl proveden letos v dubnu, ale vyplývá, že o vakcinaci ví pouze 27 procent z nich. Očkování je přitom důležitou prevencí a nejúčinnější ochranou.
Očkovat by se měli hlavně lidé po padesátce
Vakcína Shingrix proti pásovému oparu je určená především pro lidi ve věku 50 let a více. Je vhodná také pro lidi od 18 let, kteří mají zvýšené riziko pásového oparu. Očkování probíhá ve dvou dávkách s odstupem 2 až 6 měsíců, uvádí Avenier.
Cena očkování dosahuje až 5 700 korun za jednu dávku. Za obě dávky tedy může člověk zaplatit až 11 400 korun. Některé zdravotní pojišťovny ale mohou přispět, VZP například v roce 2026 přispívá lidem starším 50 let až 3 000 korun.
Nemoc se může vracet
I lidé, kteří už pásový opar prodělali, v sobě stále nosí virus. Nemoc se tedy může kdykoli zase vrátit. NZIP varuje, že nemocná osoba může také nakazit ostatní. Pokud člověk ještě neprodělal plané neštovice a nemá proti nim očkování, může je rovněž dostat. Infekční jsou především puchýřky a jejich tekutina. K přenesení viru dochází při přímém kontaktu s touto tekutinou. Jakmile puchýřky zaschnou, riziko přenosu mizí.
Člověk s příznaky pásového oparu by měl jít k lékaři co nejdříve, podle VZP ideálně do dvou dnů od vzniku puchýřků na kůži. Průběh onemocnění a riziko komplikací snižují antivirotika, pokud jsou podána do 72 hodin od objevení se prvních příznaků.
