Babička z důchodu ještě zaplatí běžný život. Její vnučku ale bude čekat mnohem tvrdší střet s realitou
Tři generace jedné rodiny mohou odpracovat podobný počet let, ale do penze odejdou za jiných podmínek. Babička, která získala důchod před rokem 2026, měla za každý celý rok pojištění započteno 1,5 procenta výpočtového základu. Její děti už vstupují do období, kdy se tato sazba snižuje. A vnuci mohou za stejný počet let práce dostat vůči tehdejší mzdě ještě méně.
Sledovat v Google Zprávách
V tomto ohledu je třeba zmínit, že nejde o to, že by budoucí důchody byly v korunách nižší. S růstem mezd a cen porostou i jejich nominální částky. Rozdíl je v tom, jak velkou část předchozího příjmu penze nahradí a co si za ni bude možné koupit.
Důchod se skládá ze základní a procentní výměry. Základní část je pro všechny stejná. Procentní část závisí hlavně na předchozích příjmech a době pojištění. Právě tady se pravidla od roku 2026 mění.
Podle zářijové zprávy Národní rozpočtové rady (NRR) u důchodu přiznaného letos připadá na každý rok pojištění 1,495 procenta výpočtového základu. Sazba bude dál klesat až na 1,45 procenta od roku 2035.
Nabízí se konkrétní příklad
Na jednoduchém příkladu je změna dobře vidět. Při výpočtovém základu 30 tisíc korun znamenala sazba 1,5 procenta za jeden rok pojištění 450 korun měsíčně. Při sazbě 1,45 procenta to bude 435 korun.
U člověka se 45 lety pojištění dělá rozdíl jen kvůli tomuto parametru 675 korun měsíčně. Skutečný výpočet je složitější. Záleží také na výdělcích a redukčních hranicích, tedy hranicích příjmu, od nebo do kterých se započítává z příjmu pouze určité procento.
Současně se postupně omezuje, kolik příjmu se započítá do první redukční hranice. NRR ve stejné zprávě uvádí, že podíl má mezi roky 2026 a 2035 klesnout ze 100 na 90 procent. Obě změny se týkají jen nově přiznávaných důchodů. Penze, které už stát přiznal, se podle nich zpětně nepřepočítávají.
Rozdíl je vidět už u nově přiznávaných penzí. NRR vychází z údajů za rok 2025, kdy nový důchod odpovídal v průměru 44,9 procenta průměrné hrubé mzdy u mužů a 41,6 procenta u žen. U dalších ročníků má tento poměr postupně klesat.
Pro babičku je proto důležitější valorizace. Právě ta rozhoduje, jak se její důchod mění po odchodu z práce. V letech 2022 a 2023 penze výrazně vzrostly. Mezi prosincem 2021 a lednem 2024 se podle NRR průměrný důchod zvýšil o 5 208 korun, tedy přibližně o třetinu.
Současně ale klesaly reálné mzdy. Poměr průměrného důchodu k průměrné mzdě tedy vzrostl ze 40,2 procenta na konci roku 2021 na 46,9 procenta v roce 2023. V roce 2025 už byl na 43,3 procenta.
NRR to vidí jasně
U penzí je proto zavádějící sledovat jen částku na účtu. Důchodci mají jinou skladbu výdajů než průměrná domácnost. Větší roli u nich hrají potraviny, energie a zdraví.
NRR upozorňuje, že mezi roky 2008 a 2025 rostl index životních nákladů důchodců v průměru asi o 0,4 procentního bodu ročně rychleji než běžný index spotřebitelských cen.
Rozdíly mezi generacemi budou postupně vidět i ve vztahu důchodu ke mzdě. NRR při zachování dnešních pravidel očekává, že poměr průměrného starobního důchodu k průměrné mzdě klesne kolem roku 2040 na 39,2 procenta.
Na konci projekce v roce 2076 má být pod 37,4 procenta. U nově přiznaných důchodů počítá pro stejný rok s poměrem kolem 38 procent u mužů a 36,3 procenta u žen.
V korunách přitom penze dál porostou. Ministerstvo práce při zářijovém schválení valorizace počítá s tím, že od ledna 2027 dosáhne průměrný starobní důchod 22 196 korun.
