Ministerstvo dopravy prozradilo nejčastější důvody nehod u seniorů. Často podceňují základní věci
Dnešní provoz je pro řidiče náročnější než před desítkami let a starší lidé se musí vyrovnávat s hustší dopravou, zapojením technologií i novými situacemi na silnicích. Podle tiskové mluvčí Aleny Mühl z Ministerstva dopravy věk sám o sobě neznamená, že by měl člověk přestat řídit. Důležitá je především jeho kondice, schopnost správně vyhodnotit situaci a přizpůsobit jízdu vlastním možnostem.
Sledovat v Google Zprávách
S přibývajícími roky se při řízení mohou měnit reakce, schopnost rychle vyhodnotit situaci i orientace v dopravním prostoru. Náročné bývají především křižovatky, odbočování vlevo nebo situace, v nichž musí řidič během krátké chvíle zareagovat na několik dalších účastníků provozu.
Jaké chyby starší řidiči nejčastěji dělají a podle čeho lze poznat, že už jejich řidičská kondice není stejná jako dříve? Tisková mluvčí Alena Mühl z Ministerstva dopravy v rozhovoru pro České důchody vysvětluje, jak mohou senioři své limity kompenzovat, proč pro ně mohou být užitečné kondiční jízdy a jakou roli hraje znalost nových dopravních značek i moderních asistenčních systémů ve vozidlech.
Mluvčí: Dopravní provoz se proměnil, je rušnější a komplikovanější
V čem dělají starší řidiči v dnešním, stále hustším a agresivnějším provozu nejčastější chyby?
Je důležité říci, že není prokázáno, že by starší řidiči bourali častěji. Dostupné statistiky neukazují, že by řidiči ve věku 65 let a více obecně způsobili více dopravních nehod než jiné věkové skupiny. Výraznější nárůst nehodovosti se podle BESIP projevuje až ve vyšším věku, přibližně od 75 let. Zároveň senioři ve věkové skupině 65–69 let, respektive 65–74 let nepatří k nejrizikovějším věkovým skupinám z hlediska usmrcených a těžce zraněných v silničním provozu.
Pokud se zaměříme konkrétně již na samotné přestupky řidičů seniorů, mají vyšší pravděpodobnost nehod v křižovatkách a při odbočování vlevo. Mezi nejčastější příčiny jejich nehod pak patří nepozornost, nesprávné vyhodnocení situace a zhoršená orientace v dopravním prostoru.
Rychlý odhad situace může být náročnější, protože intenzita dopravy stále roste a silniční provoz je zkrátka výrazně rušnější. Pokud jde o situace, kdy senioři zaviní více nehod než mladší lidé, pak je to kvůli nedání přednosti. Souvisí to s tím, že stáří přirozeně přináší horší kognitivní funkce organismu a zdravotní limity.
Jak moc se liší pravidla silničního provozu dnes oproti době před 30 či 40 lety, kdy většina současných seniorů dělala autoškolu?
Základní pravidla silničního provozu se příliš nezměnila. Senioři většinou patří k řidičům, kteří mají dobrou znalost pravidel silničního provozu. Pokud způsobí nehodu, je to spíše tím, že něco na silnici přehlédnou, špatně odhadnou rychlost pohybu vozidel či zazmatkují ve složité situaci.
Jsou nicméně některé novinky v dopravním značení, které mohou starší řidiče překvapit – např. dopravní značení, které reaguje na rostoucí počet cyklistů v městském provozu, takzvané cykloobousměrky (jednosměrná pozemní komunikace, do které ovšem mají cyklisté povolení obousměrného vjezdu), vyhrazený a ochranný pruh pro cyklisty, přejezdy pro cyklisty a související pravidla.
Stárnutí přirozeně zpomaluje reakce. Jaké jsou první varovné signály, kdy by měl senior sám o sobě (nebo jeho rodina) přiznat, že už za volant nepatří?
Zdravotní stav a řidičská kondice lidí starších 70 let je velmi individuální. Právě proto máme systém pravidelných zdravotních prohlídek vždy po dvou letech od 70 let věku, které ověřují zdravotní způsobilost řidiče. Je důležité, aby tyto prohlídky u praktických i odborných lékařů probíhaly důsledně a objektivně posuzovaly zdravotní omezení a jejich vliv na bezpečné řízení vozidla. Na co je důležité dávat pozor i ze strany rodinných příslušníků řidičů, je náhlé zhoršení řidičské kondice například kvůli léčbě, operaci, úrazu či chronické nemoci.
Jestliže například řidič nemá odhad šířky jízdního pruhu a pohybuje se příliš u středu či kraje vozovky nebo reaguje viditelně pozdě na pohyb vozidel blížících se ke křižovatce z jiné komunikace, jde už o závažné signály, které nelze přehlížet.
Reakční dobu nelze zcela zobecnit, ale zjednodušeně lze říci, že běžný řidič potřebuje na reakci na neočekávaný podnět zhruba 1,5 vteřiny. Pokud je reakční doba, než řidič začne brzdit či provádět manévr, výrazně delší a jde o opakovaný stav, může to být rovněž důvod k odbornému posouzení zdravotního stavu.
Je správnou strategií řidičů, kteří mají z řízení v moderním provozu strach, jezdit po známých a kratších trasách?
Nedisponujeme přesnými daty, která by ověřovala chování a řidičské strategie starších lidí, nicméně z praxe víme, že volba známých tras či jízda jen ve dne či mimo dopravní špičku jsou často způsoby, kterými starší řidiči kompenzují vlastní limity, pokud si je uvědomují.
Spolu s defenzivní jízdou, tedy přiměřenou rychlostí, zvýšenou opatrností v křižovatkách a dodržováním bezpečného odstupu, jde o rozumný způsob, jak předcházet rizikům nehody v pokročilejším věku.
Co říkáte na kurzy nebo kondiční jízdy zaměřené specificky na řidiče seniory?
Autoškoly začínají podobné kondiční jízdy více nabízet a doufáme, že o ně bude postupně růst i zájem. Zvláště řidiči muži ve starším věku si těžko přiznávají, že potřebují zlepšit své řidičské dovednosti, protože mají za svůj život najeto mnoho kilometrů a mají velké řidičské zkušenosti.
To je skutečně velká výhoda řidičů seniorů. Mohou se opřít o zkušenosti a řadu rizik správně předvídají. Na druhé straně dopravní provoz se výrazně proměnil, je mnohem rušnější a komplikovanější a značně se proměňuje i technologie nových vozidel. Například asistenční systémy v novějších vozech mohou být velmi užitečnými pomocníky pro bezpečnou jízdu. Řidič ale musí rozumět jejich funkcím, limitům a správně je používat. Zvláště u lidí, kteří se k řízení vracejí po pauze vynucené třeba zdravotními problémy, nebo začínají znovu řídit po mnoha letech třeba kvůli ztrátě životního partnera, jsou kondiční jízdy pro seniory skvělou věcí.
