„Maminka to zase moc řeší.“ Jedna věta před vnoučetem může napáchat škody ve výchově na několik let
Dítě se vrátí od babičky spokojené, rodiče už méně. Doma totiž platí jedna pravidla, zatímco u prarodičů se některá trochu posunou. Samo o sobě to nemusí ničemu vadit. Horší chvíle přichází, když se z rozdílného přístupu stane souboj o to, kdo dítě vychovává správně.
Jedni říkají, že trochu rozmazlování k prarodičům patří. Druzí nechtějí pokaždé napravovat režim, který doma dlouho nastavovali. Přitom dítě obvykle zvládne, když na dvou místech platí trochu jiná pravidla. Problém začíná spíš mezi dospělými.
U babičky může být něco jinak
Babička dovolí ještě jednu pohádku. Děda koupí zmrzlinu před obědem. Večer se jde spát o něco později než doma. Pro dítě nejsou podobné rozdíly automaticky matoucí.
Krizová konzultantka Rodičovské linky Linky bezpečí Kathryn Williams řekla v listopadu 2025 Radiožurnálu: „Je úplně v pořádku, aby měli trochu jiný výchovný přístup než rodiče.“ Děti podle ní dokážou pochopit, že u babičky a dědy mohou fungovat trochu jiná pravidla. Za podstatné považuje vzájemný respekt mezi dospělými.
To ale neznamená, že u prarodičů přestanou platit všechna pravidla, na kterých rodičům záleží. Něco jiného je sušenka navíc. Horší je, když rodiče něco výslovně zakážou a prarodiče zákaz před dítětem shodí větou, že maminka zase přehání.
Ze sladkosti se snadno stane větší téma
Sladkosti patří mezi typické drobnosti, kvůli kterým se rodina dokáže nepříjemně pohádat. Rodič řekne jednu čokoládu, babička přidá druhou a dítě samozřejmě neprotestuje.
Je pochopitelné, že rodiče chtějí množství sladkostí hlídat. Problém proto není jedna sušenka navíc, ale spíš chvíle, kdy prarodiče pravidla rodičů opakovaně přehlížejí.
Ještě důležitější je respektovat omezení, která mají zdravotní důvod. Dítě může mít alergii nebo jiný problém, o kterém prarodiče nemusí znát všechny podrobnosti. V takové chvíli není dobré pravidla zlehčovat větou, že „jednou mu to přece neublíží“.
U běžného mlsání se většinou dá domluvit jednoduše. Rodiče mohou říct, co už je pro ně moc a co naopak nechají na babičce nebo dědovi.
Obrazovky jsou dnes citlivější než dřív
U mobilu nebo tabletu se generační rozdíl ukazuje ještě víc. Současní prarodiče podobná pravidla u vlastních dětí většinou vůbec řešit nemuseli.
Český průzkum STEM z listopadu 2025 ukázal, že více než hodinu denně tráví u obrazovek přibližně polovina dětí ve věku od šesti měsíců do pěti let. Jasně nastavená pravidla má podle průzkumu jen třetina rodičů. Výzkumu se zúčastnilo 1 003 rodičů malých dětí.

Obrazovka se navíc často používá ve chvíli, kdy dospělý potřebuje dítě zabavit. STEM zjistil, že alespoň někdy ji při jídle používá 41 procent rodičů. K uklidnění dítěte ji využívá 36 procent. Právě proto může rodičům vadit, když doma čas u mobilu omezují a u prarodičů dítě dostane tablet na celé odpoledne.
Pozdější večer může rozhodit zaběhnutý režim
Podobné je to se spaním. U babičky se nemusí zhasnout přesně v 19:30. Pokud ale dítě zůstává vzhůru pokaždé výrazně déle, rodiče mohou následující den řešit únavu a složitější návrat k běžnému režimu.
Státní zdravotní ústav v březnu 2026 připomněl, že pravidelný čas usínání a vstávání patří k základům spánkové hygieny. U školáků zároveň upozornil na souvislost kratšího spánku s větším časem u obrazovek a dalšími rizikovými návyky.
Dítě by nemělo poslouchat, kdo z dospělých má pravdu
Nejhorší není jedna pohádka nebo bonbon navíc. Větší problém vzniká ve chvíli, kdy se dospělí začnou přes dítě navzájem opravovat.
„Maminka ti to zakázala? Ale prosím tě, ona to moc řeší.“ Stejně nepříjemná je opačná varianta, když rodič před dítětem prohlásí, že babička ničemu nerozumí. Vnouče pak slyší dvě autority, které si navzájem berou váhu.
Odborníci z Rodičovské linky Linky bezpečí proto zdůrazňují hlavně důvěru a respekt mezi rodiči a prarodiči. Menší rozdíly ve výchově dítě zvládne.
Pomoci může jednoduchá dohoda. Rodiče řeknou několik věcí, přes které nechtějí jít. Může to být zdravotní omezení, čas na mobilu nebo večerní režim. U zbytku mohou prarodičům nechat větší volnost.
Prarodiče pak nemusí mít pocit, že dostali návod na obsluhu vlastního vnoučete. Rodiče zase vědí, že věci, na kterých jim opravdu záleží, nezmizí hned za dveřmi babiččina bytu. Trocha jiných pravidel může k návštěvě u prarodičů klidně patřit. Zásadní je, aby se kvůli nim dítě nestalo prostředníkem mezi dvěma generacemi, které si potřebují něco vyříkat mezi sebou.
Sledovat v Google Zprávách