Šípkové keře máte možná pár minut od domu a nevíte o tom. Bezplatná interaktivní mapa vám ukáže, kde je hledat
Poslední zářijové dny přejí sběru šípků. Na mezích a podél cest se červenají první zralé plody. Kdo neví, kam pro ně vyrazit, může využít interaktivní mapu, kterou doplňují samotní sběrači.
Sledovat v Google Zprávách
Najít šípkový keř většinou není problém. Roste na slunných stráních, na krajích luk i podél polních cest. S plným košíkem už to ale bývá složitější. Některé keře jsou otrhané, jiné rostou těsně u rušné silnice. Vyplatí se proto vědět, kam zamířit, ještě než člověk vyrazí z domu.
Pomoci může projekt Na ovoce. Dobrovolníci a další uživatelé do jeho mapy zaznamenávají volně rostoucí ovocné stromy, keře i bylinky. Vedle jabloní, ořešáků nebo třešní v ní nechybí ani růže šípková. Mapa tak ukáže konkrétní místa, která objevili lidé při svých procházkách.
Mapa ukáže, kde šípky rostou
Na webu stačí otevřít mapu růže šípkové a přiblížit si vybranou oblast. Jednotlivé značky označují zaznamenané keře. Některé nálezy mají také fotografii nebo poznámku. Sběrači se tak mohou předem podívat, zda se vyplatí zastavit při cestě z práce nebo naplánovat víkendový výlet.
Projekt nabízí také bezplatnou mobilní aplikaci pro Android a iPhone. Ta umí využít aktuální polohu a nasměrovat uživatele k vybranému místu. Kdo narazí na dosud nezaznamenaný keř, může přidat vlastní značku a doplnit ji fotografií. Údaje pak poslouží dalším návštěvníkům.
Značka ovšem není zárukou čerstvé úrody. Keř mohl někdo mezitím otrhat, mohl zarůst nebo letos vyrašilo méně plodů. Před delší cestou je proto rozumné vytipovat si několik míst. Mapa pomáhá s hledáním, ale neukazuje, kolik zralých šípků na větvích právě zůstalo.
Šípky lze najít i na okrajích větších měst. Dobře se jim daří na osluněných mezích, svazích a v křovinách. Sbírat by se naopak nemělo bezprostředně u silnic nebo při okraji postřikovaných polí. Plody mohou být znečištěné, přestože na první pohled vypadají zdravě.
Na čaj je lepší vyrazit ještě před mrazem
Září a říjen jsou vhodné hlavně pro sběr šípků určených k sušení. Vybírat je potřeba pevné, sytě červené plody bez skvrn a známek hniloby. Změklé kusy se hodí spíše na marmeládu nebo protlak. Po prvních mrazech totiž dužina povolí a plody se snáze zpracovávají.
Zralost se přitom může lišit i mezi dvěma keři vzdálenými jen několik metrů. Záleží na množství slunce i průběhu počasí. Na zastíněných místech mohou být některé plody ještě nedozrálé. Při sběru se proto vyplatí kontrolovat každý keř zvlášť. Nejlepší je vyrazit za suchého počasí. Mokré plody se hůře suší a při přepravě se mohou zapařit.
Rukavice nejsou zbytečnost. Růže má ostré ostny, které se snadno zachytí za oblečení i kůži. Hodí se rovněž menší košík a zahradnické nůžky. Větvičky není potřeba lámat. Stačí odstřihnout jednotlivé plody a část úrody ponechat ptákům, kteří se jimi živí i během zimy. Při ukládání do košíku je raději nemačkejte. Poškozené plody se rychleji kazí.
Doma je nutné šípky přebrat, odstranit stopky, opláchnout a důkladně osušit. V troubě nebo sušičce se doporučuje držet teplotu kolem 40 až 50 stupňů Celsia. Plody se rozkládají do jedné vrstvy a během sušení se kontrolují. Příliš vysoká teplota zbytečně snižuje obsah vitaminu C.
Při přípravě džemu je potřeba odstranit semena a jemné chloupky, které mohou dráždit pokožku i sliznice. U čaje je zase důležité nálev dobře přecedit. Usušené šípky patří do suché, uzavřené nádoby mimo přímé světlo.
Před cestou je ale vhodné ověřit ještě jednu věc. Keř zaznamenaný v mapě nemusí stát na pozemku, kde je sběr dovolený. Na soukromém pozemku je třeba respektovat práva vlastníka a v chráněných územích platí zvláštní pravidla. Projekt sám sběrače vyzývá, aby respektovali vlastnická práva a přírodu kolem sebe.
Zdroje: Mapa Farem.
