Houby teď rostou hlavně v těchto částech Česka: Mapa ukazuje, kam vyrazit
Co Čech, to houbař. Jen málokde na světě je houbaření tak oblíbené jako u nás. Jakmile se mezi lidmi rozkřikne, že „rostou“, u lesů přibývají auta a sociální sítě se zaplavují fotografiemi houbových úlovků. Kde se hřibům a dalším oblíbeným druhům hub aktuálně nejvíce daří, ukazuje mapa růstu hub Českého hydrometeorologického ústavu.
Sledovat v Google Zprávách
Vášniví houbaři si přejí vrátit se z lesa s plným košíkem. Ačkoliv mají svá osvědčená místa, která nikomu neprozrazují, ne vždy je les odmění bohatým úlovkem. Před výpravou do lesa se proto vyplatí vědět, za jakých podmínek houby nejlépe rostou.
Jak počasí ovlivňuje růst hub
Obecně platí, že houby začínají růst zhruba sedm až deset dní po vydatnějších a déletrvajících deštích, kdy noční teploty neklesají pod 10 °C. Optimální denní teploty se pohybují mezi 15 a 25 °C. Extrémní vedra ani přízemní mrazíky houbám nesvědčí.
V chladnějších dnech bývají houbaři úspěšnější v nižších polohách, které se rychleji prohřívají. Během horkého a suchého počasí se naopak vyplatí zavítat do vyšších nadmořských výšek, kde se déle udržuje vlhkost.
Sledujte mapu růstu hub
Mnozí lidé by si rádi zpestřili jídelníček houbami, ale nevědí, kam se za nimi vypravit. Pomoci jim může mapa růstu hub Českého hydrometeorologického ústavu. Ta vychází z množství srážek za posledních 30 dní a průměrné teploty za posledních 7 dní. Mapa zobrazuje pravděpodobnost růstu hub na základě vláhových a teplotních podmínek.
Kde jsou nyní podmínky pro růst hub průměrné
Na mapě nyní převažuje žlutá barva, která značí střední pravděpodobnost růstu hub. Objevuje se na velké části Plzeňského kraje, ve většině Středočeského a Jihočeského kraje, na značné části Vysočiny i v některých oblastech Ústeckého, Libereckého a Karlovarského kraje.
V těchto lokalitách houby rostou jen místy. Záleží na konkrétním lese, množství vláhy i na tom, zda v posledních dnech zapršelo. Největší šanci na úspěšný sběr mívají vlhčí místa, například údolí, mechové porosty nebo okolí potoků.
V jehličnatých lesích mohou houbaři narazit například na hřiby hnědé a klouzky, ve smíšených lesích pak na holubinky a bedly.
Kde houby zatím moc nerostou
Oranžová barva na mapě značí nízkou pravděpodobnost růstu hub. V těchto oblastech se houby objevují jen omezeně, často jednotlivě. Důvodem mohou být suché lesy. Lepší podmínky mohou být na vlhčích místech, například v okolí potoků nebo ve stinných údolích.
I zde lze najít například holubinky nebo klouzky, ale houbaři nemohou očekávat plný košík. Nejméně příznivá situace panuje zejména na jižní Moravě, především v okolí Znojma, Břeclavi a Hodonína, kde se projevuje dlouhodobější sucho.
Slabší podmínky jsou také v některých částech Plzeňského kraje, kde se situace liší podle konkrétního místa. Méně příznivé podmínky přetrvávají rovněž v sušších nížinách severních Čech, jako je Lounsko, Žatecko, Mostecko nebo v okolí Českého středohoří. Ve Středočeském kraji se houbám aktuálně méně daří například na Benešovsku a Sedlčansku.
Kde mají houbaři největší šanci na úspěch
Některé oblasti v Česku se na mapě zbarvují zeleně, což znamená vysokou pravděpodobnost růstu hub. Nejlepší podmínky nyní panují především v Moravskoslezském kraji. Houbám se daří v podhůří Beskyd a Jeseníků, kde mají lesy dostatek vláhy.
Dobré podmínky pro houbaření nabízejí také horské oblasti, například Jizerské hory, Krkonoše, Krušné hory nebo některá místa na Šumavě. Houbaři zde mohou najít například hřiby, křemenáče, kozáky, holubinky, ryzce, klouzky, lišky nebo čirůvky. Těmto oblastem svědčí hlavně dostatek vláhy, nižší teploty a stabilnější horské klima.
