Dobrovolní hasiči jsou páteří záchranného systému, přidat se mohou i aktivní senioři
Dobrovolní hasiči jsou v Česku mnohem víc než součástí obecních slavností a soutěží. Desítky tisíc z nich působí v jednotkách, jež vyjíždějí k požárům, nehodám, povodním nebo technické pomoci. Přidat se přitom mohou i lidé ve vyšším věku. U aktivních seniorů však záleží na zdravotním stavu, kondici a hlavně na tom, zda chtějí přímo k zásahům, nebo pomáhat ve sboru jiným způsobem.
Sledovat v Google Zprávách
Rozsah dobrovolného hasičství ukazuje letošní výroční zpráva Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Ke konci roku 2025 mělo 350 737 členů v 7 605 sborech. Téměř 63 tisíc členů SH ČMS současně působilo v jednotkách sborů dobrovolných hasičů obcí. Právě ty se podílejí na plošném pokrytí území.
Sbor není totéž co výjezdová jednotka
Pro zájemce je důležité rozlišovat mezi sborem dobrovolných hasičů a jednotkou sboru dobrovolných hasičů obce. Sbor funguje jako spolek a může se věnovat prevenci, práci s mládeží, sportu, kulturním akcím nebo pomoci obci. Výjezdovou jednotku naproti tomu zřizuje obec a její členové musí splňovat podmínky pro službu při zásazích.
Rozdíl je dobře vidět i v letošní anketě Dobrovolní hasiči roku, která má samostatnou kategorii pro jednotky a druhou pro sbory. U jednotek se hodnotí zejména provedené zásahy, u sborů například preventivní, společensky prospěšná, kulturní nebo sportovní činnost. Odborná porota letos vybírala ze 111 platných přihlášek a vybrala 23 jednotek a 25 sborů či hasičských sborů.
„Význam dobrovolných hasičů je vidět nejen při mimořádných událostech, ale také v každodenní připravenosti, prevenci a životě obcí,“ uvedl generální ředitel HZS ČR Petr Ošlejšek pro Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska.
Pro člověka, který chce jezdit k zásahům, samotná ochota nestačí. HZS uvádí, že člen dobrovolné jednotky může samostatně vykonávat službu při zdolávání požáru až po absolvování základní odborné přípravy. Ta má nejméně 40 vyučovacích hodin a musí ji zvládnout nejpozději do jednoho roku od zařazení do jednotky.
Důležitá je ale také zdravotní způsobilost. Její posuzování u členů jednotek JSDH obcí upravují zvláštní právní předpisy. Další požadavky se odvíjejí od konkrétní funkce.
U kurzů pro práci s dýchací technikou, motorovou pilou nebo při vyprošťování zraněných z havarovaných vozidel uvádí HZS minimální věk 18 let, u některých strojníků 21 let.
Místo se najde i mimo zásahy
Vyšší věk proto nemusí znamenat konec dobrovolného hasičství. U zásahové činnosti musí člověk splnit požadavky na zdravotní stav, odbornou přípravu i konkrétní zařazení. Kdo už náročné výjezdy absolvovat nechce nebo nemůže, může ve sboru pomáhat jinak. Například s prevencí, organizací akcí, péčí o zázemí, administrativou a pomocí při obecních akcích.
Právě širší práce sborů je jedním z důvodů, proč mohou být aktivní senioři pro místní hasiče cenní. Pro člověka po odchodu do důchodu může jít zároveň o pravidelnou činnost, kontakt s lidmi i možnost dál pomáhat ve své obci. Neznamená to přitom, že každý nový člen musí automaticky usednout do zásahového vozu.
