Podoložka varuje před častou chybou při výběru bot: Velikost, která seděla dříve, už ve stáří nemusí vyhovovat
Nevhodná obuv může být spouštěčem potíží celého těla. U seniorů zvyšuje riziko pádů a zhoršuje bolesti nejen chodidel, ale i kolen, kyčlí a zad. Při výběru bot je rozhodující nejen velikost, ale také tvar špičky, stabilita paty a kvalita podrážky.
Sledovat v Google Zprávách
S přibývajícím věkem se chodidlo mění – objevují se otoky, deformity prstů nebo změny klenby. Číslo vyražené na podrážce proto ještě neznamená, že bota správně sedí. „Lidé žijí v dogmatu, že zkrátka mají od mládí konkrétní velikost,“ uvedla pro České důchody podoložka Jaroslava Voláková, Dis., viceprezidentka České podologické společnosti.
Bota ovlivňuje celý pohybový řetězec
Bota se při chůzi stává součástí celého pohybového řetězce. Pokud nohu příliš stlačuje, nedrží ji nebo naopak neposkytuje dostatečnou stabilitu, mění se podmínky, za kterých člověk došlapuje. To může vést k přetížení kolen, kyčlí i zad. Systematický přehled z roku 2019 zaměřený přímo na obuv starších lidí doporučuje sledovat anatomické přizpůsobení boty, prostor pro prsty, nízký podpatek, dostatečně širokou patu, pevnější stélku a podešev s dobrou trakcí.
Na riziko nevhodné obuvi upozorňuje také Národní institut pro stárnutí v USA. Mezi faktory, které mohou zvyšovat pravděpodobnost pádu, řadí například boty bez pevné paty nebo vysoké podpatky. Pro starší lidi se doporučuje obuv s nízkým podpatkem a protiskluzovou podrážkou.
Při zkoušení se v obuvi především projděte
Při zkoušení by měl být mezi nejdelším prstem a koncem boty určitý prostor. Není však správné řešit pouze délku. Prsty potřebují také dostatek místa do šířky a výšky, ale nesmí být stlačené. Špička boty by měla respektovat skutečný tvar chodidla, nikoli nutit prsty do úzkého prostoru. To je zvlášť důležité při vbočeném palci, kladívkových prstech nebo dalších deformitách.
Správnou velikost není dobré posuzovat vsedě. Při zkoušení je vhodné se postavit a ujít několik kroků. Chodidlo se zatížením mírně změní a teprve při chůzi se ukáže, zda pata drží, prsty mají dostatek prostoru a bota někde netlačí. „Obuv je nutné vždy vyzkoušet, vždy zkoušet obě boty, projít se v nich,“ doporučuje Jaroslava Voláková.
Pata musí držet, podrážka nesmí klouzat
Dalším důležitým místem je pata. Pokud bota při každém kroku sjíždí, může člověk začít měnit způsob chůze nebo si botu přidržovat prsty. U seniorů s horší stabilitou může být problém ještě výraznější. Bezpečnější bývá obuv, která patu obepíná a má možnost nastavení pomocí tkaniček, pásku nebo suchého zipu. Naopak volné nazouváky a obuv bez zadní části neposkytují stejnou míru fixace.
Důležitá je také podrážka. Příliš hladký povrch může zhoršit jistotu na kluzké podlaze. Extrémně měkká nebo vysoká podrážka zase nemusí každému člověku poskytnout dostatečnou stabilitu. Výška podpatku ovlivňuje postavení chodidla i způsob přenosu váhy.
Studie z listopadu 2004 probíhala se 1371 staršími lidmi a zjistila se souvislost mezi vyšším podpatkem a vyšším rizikem pádu. Naopak větší plocha kontaktu podrážky se zemí byla spojena s nižším rizikem.
Varovné signály, že boty už neslouží dobře
Není nutné čekat, až se objeví velký otlak. Varováním může být i opakovaná bolest po chůzi, pálení, otlačená místa, zarudnutí kůže nebo pocit, že člověk v botách nedokáže pohodlně ujít stejnou vzdálenost jako dříve. Pozornost si zaslouží také výrazně sešlapaná podrážka. Pokud je jedna část boty opotřebovaná mnohem více než druhá, může to souviset se způsobem došlapu nebo postavením chodidla.
Jestliže se bolest chodidel opakuje nebo se postupně přesouvá do kotníků, kolen, kyčlí či zad, není vhodné automaticky předpokládat, že jde pouze o nevhodnou obuv. Příčin může být víc a stav může vyžadovat vyšetření. Fyzioterapeutka Iva Bílková pro České důchody upozornila, že u patních obtíží patří mezi rizikové faktory mimo jiné úzká špička, tvrdá stélka, nepružná podešev a nevhodný tvar stélky.
Zvláštní opatrnost u diabetiků
Zvláštní opatrnost je nutná u lidí s cukrovkou a poruchou citlivosti. ÚZIS ve svém přehledu pro pacienty upozorňuje, že při sníženém vnímání tlaku a bolesti nemusí člověk včas poznat poškození kůže. Pravidelná kontrola chodidel a vhodná obuv jsou proto součástí prevence komplikací diabetické nohy.
U obuvi není rozhodující pouze její stáří. Důležitější je stav. Pokud se podešev výrazně sešlapala, pata už nedrží původní tvar nebo se materiál deformoval, bota nemusí poskytovat stejnou oporu jako při nákupu.
Obuv je jedním z faktorů, které lze poměrně snadno změnit. Pro seniory by proto měla být při nákupu důležitější správná velikost, dostatek prostoru pro prsty, pevné držení paty, stabilní nízký podpatek a dobrý kontakt podrážky s podlahou než samotný vzhled nebo nápis „zdravotní“.
