Lékárník vám může dát jiný lék, než máte na receptu: Kdy je záměna bezpečná a kdy zbystřit

Přijdete do lékárny s receptem a místo známé krabičky dostanete jinou. Jiný název, jiný výrobce, jiný vzhled tablet. Účinná látka ale může být stejná a v řadě případů je taková záměna zcela běžná a podle pravidel bezpečná.

Lékárník totiž za určitých podmínek nemusí vydat přesně ten přípravek, který lékař napsal. Pacient s náhradou ale musí souhlasit a náhradní léčivý přípravek musí splňovat zákonem stanovené podmínky. Nejde tedy o libovolné hledání něčeho podobného.

Jiná krabička neznamená jiný účinek

Generický lék obsahuje stejnou léčivou látku jako takzvaný referenční přípravek a ve stejném množství. Musí mít také odpovídající lékovou formu, cestu podání, účinnost a bezpečnost. Před uvedením na trh se u něj mimo jiné prokazuje takzvaná bioekvivalence, tedy že se léčivá látka v organismu chová srovnatelným způsobem jako u referenčního přípravku.

Proto není důvod považovat generikum jen kvůli jinému názvu nebo výrobci za méně účinný lék. Rozdílné mohou být například pomocné látky, barva, tvar nebo vzhled tablety, zatímco léčivá látka zůstává stejná.

Právě pomocné látky ale mohou být pro konkrétního člověka důležité. Nejsou to látky, které mají léčit dané onemocnění, mohou však ovlivňovat vlastnosti přípravku a u citlivých pacientů mohou být důvodem nežádoucí reakce. Proto má smysl upozornit lékárníka na známou alergii nebo nesnášenlivost.

Co musí při záměně zůstat stejné?

Pravidla jsou poměrně konkrétní. Pokud lékař na receptu nevyznačil, že trvá na vydání předepsaného přípravku, může lékárník po souhlasu pacienta provést generickou substituci. Náhradní léčivý přípravek musí být shodný z hlediska účinnosti a bezpečnosti, obsahovat stejnou léčivou látku, mít stejnou cestu podání a stejnou lékovou formu.

Rozdíl může být například v síle přípravku. Pokud náhradní lék obsahuje jiné množství účinné látky v jedné tabletě nebo jiné jednotce, musí lékárník upravit dávkování tak, aby odpovídalo tomu, co lékař předepsal. Záměna se zároveň zaznamenává při výdeji.

Za běžnou generickou substituci se naopak nepovažuje situace, kdy se mění účinná látka, léková forma nebo cesta podání. Taková náhrada má přísnější pravidla a za určitých okolností vyžaduje také souhlas předepisujícího lékaře.

Není tableta jako tableta

Na první pohled mohou dvě krabičky vypadat téměř stejně, ale způsob, jakým se léčivo v těle uvolňuje, může být odlišný. SÚKL například výslovně uvádí, že tableta dispergovatelná v ústech a běžná tableta nejsou stejnou lékovou formou.

Ještě větší pozornost si zaslouží přípravky s řízeným nebo prodlouženým uvolňováním. U nich není podstatné pouze to, kolik účinné látky tableta obsahuje, ale také jakým způsobem se látka z přípravku uvolňuje. SÚKL mezi lékové formy proto řadí samostatně například tablety s řízeným uvolňováním.

Pacient by proto neměl sám předpokládat, že dvě tablety se stejným názvem účinné látky jsou automaticky zaměnitelné. Odpovědnost za posouzení podmínek záměny má při výdeji lékárník.

Lékař může uvést, že se lék nemá měnit

Lékař může na receptu vyznačit, že trvá na vydání konkrétního léčivého přípravku. V takovém případě už nejde o běžnou generickou substituci.

Ani označení „NEZAMĚŇOVAT“ však podle aktuálního výkladu SÚKL neznamená, že náhrada je za všech okolností nemožná. Pokud předepsaný lék není v lékárně k dispozici a jeho okamžité vydání je nezbytné, může za zákonem stanovených podmínek dojít k výdeji alternativního přípravku. Musí přitom být splněny všechny požadované podmínky. Samotný fakt, že konkrétní lékárna daný přípravek nemá skladem, k takové výjimce nestačí.

To je důležité zejména u dlouhodobě nedostupných léků. Výpadek dodávek sám o sobě nedává lékárníkovi volnou ruku k automatické záměně přípravku označeného jako „NEZAMĚŇOVAT“. Pokud zdravotní stav nevyžaduje okamžitý výdej, může být vhodnější zajistit předepsaný lék v jiné lékárně nebo kontaktovat lékaře.

U některých léků je potřeba větší opatrnost

Existují léčivé přípravky, u nichž může mít i relativně malá změna koncentrace v organismu větší význam. Typickým příkladem jsou některé léky s úzkým terapeutickým rozmezím. U nich je rozdíl mezi dávkou, která účinně léčí, a dávkou, při níž už hrozí nežádoucí účinky, poměrně malý.

Evropská léková agentura například označuje tacrolimus za léčivo s úzkým terapeutickým indexem. U tohoto přípravku může i malá změna dávky vést k překročení horní nebo dolní hranice terapeutického rozmezí, a proto se hladiny léčiva pravidelně sledují.

Právě u takových přípravků je namístě větší opatrnost při změně konkrétního přípravku. Neznamená to, že generikum je automaticky horší nebo neúčinné, jde o to, že u některých léčiv je potřeba velmi přesně kontrolovat dávkování a koncentraci účinné látky.

Co když po změně léku není seniorovi dobře?

Pokud senior po vydání jiného výrobce zaznamená nový nebo neobvyklý problém, neměl by lék sám vysadit ani si svévolně měnit dávku. Nejprve je vhodné říct lékárníkovi nebo lékaři, co se změnilo a jaké potíže se objevily.

Pozornost si zaslouží například nová alergická reakce, výrazné zažívací potíže nebo jiný neobvyklý nežádoucí účinek. Lékař či lékárník může podle konkrétního přípravku posoudit, zda může souviset s pomocnou látkou, změnou přípravku nebo s něčím úplně jiným.

Důležité je také nespoléhat na samotný vzhled krabičky. Při dlouhodobém užívání několika léků může být změna názvu či barvy tablet matoucí, zejména pokud se užívá více přípravků najednou. V takové situaci se vyplatí nechat si při výdeji vysvětlit, že jde o náhradu stejného léku, a ověřit si, jak přesně ho užívat.

A co když náhradu pacient nechce?

Pacient nemusí přijmout nabídnutou generickou záměnu. SÚKL výslovně uvádí, že generická substituce je možná se souhlasem pacienta, a pokud tedy člověk chce vydat přípravek přesně podle receptu, může to v lékárně říct.

V takovém případě může být potřeba lék objednat nebo zjistit jeho dostupnost v jiné lékárně. U běžných generických přípravků ale není samotný jiný název nebo výrobce důvodem k obavám. Pokud jsou splněny podmínky záměny, jde o přípravek se stejnou léčivou látkou a odpovídajícími požadavky na účinnost a bezpečnost.

A pokud si pacient není jistý, co mu lékárník nabízí, není nic špatného se zeptat. U léků užívaných dlouhodobě je lepší mít jasno hned při výdeji než později řešit, proč se najednou změnil název nebo vzhled tablety.