Léky dojdou v pátek večer a nastane problém. Recept na poslední chvíli se může vymstít

Více léků znamená vyšší riziko chyb i nežádoucích účinků. Zjistěte, proč se vyplatí hlídat zásobu léků, používat dávkovač i pravidelně konzultovat léčbu s lékařem.

Lidé starší 65 let patří mezi nejčastější uživatele léků na předpis. Mnozí jich každý den užívají několik současně, přesto řada z nich kontroluje zásobu až ve chvíli, kdy zbývá posledních několik tablet. Právě během víkendů, svátků nebo dovolených lékařů pak může vzniknout problém. Největší riziko představuje přerušení léčby u lidí, kteří pravidelně užívají léky na vysoký krevní tlak, cukrovku nebo srdeční onemocnění.

„V současné době se léčba chronických onemocnění u starších jedinců obvykle zaměřuje na jedno onemocnění. S nárůstem kombinovaných chronických onemocnění musí starší pacienti často užívat více léků současně. Užívání 5 nebo více léků pacientem současně se nazývá polyfarmacie,“ uvádí lékařská studie na Jama Network.

U nejdůležitějších léků je potřeba mít seznam, rozepsané dávky a časy a hlídat si počet dávek. U pravidelně užívaných léků je vhodné hlídat zásobu s předstihem a nečekat na poslední tablety. Konkrétní rezervu je nejlepší domluvit s lékařem nebo lékárníkem, zejména před dovolenou, svátky nebo plánovanou nepřítomností lékaře.

Když léky dojdou o víkendu, možností není mnoho

Pokud pacientovi dojdou pravidelně užívané léky mimo ordinační dobu praktického lékaře, záleží na konkrétní situaci. Některé ordinace mají zajištěný zástup a informaci o něm na dveřích ordinace nebo na svých internetových stránkách.

V ostatních případech může být nutné obrátit se na lékařskou pohotovost. Lékař posoudí zdravotní stav pacienta a rozhodne, zda je vystavení receptu vhodné a bezpečné. Mnoho lidí si zároveň plete lékařskou a lékárenskou pohotovost.

Lékárenská pohotovost slouží k výdeji léků, nikoli k vystavování receptů. Pokud pacient recept nemá, lékárník mu běžný lék na předpis vydat nemůže. Problém bývá nejčastější právě v pátek večer. Pacient zjistí, že doma nemá další balení léků, ordinace je již zavřená a do pondělí zbývají dva dny.

U některých léčiv může krátkodobé vynechání představovat zdravotní riziko. Pokud se po vynechání léku objeví vážné zdravotní potíže, například bolest na hrudi, dušnost, porucha vědomí nebo příznaky cévní mozkové příhody, volejte linku 155, případně 112. Pokud nejde o akutní stav, obraťte se na lékařskou pohotovost.

eRecept sice pomáhá, ale problém nevyřeší

Elektronický recept výrazně usnadnil předávání receptů pacientům. Lékař jej může zaslat prostřednictvím SMS, e-mailu nebo mobilní aplikace.

Samotný eRecept ale nevzniká automaticky. Recept musí vždy vystavit lékař, který pacienta zná nebo jej vyšetří. Pokud tedy ordinace neordinuje a nemá zajištěný zástup, elektronická forma sama o osobě nový recept nezajistí.

Kolik léků je vhodné mít doma do zásoby

Množství léků byste měli kontrolovat pravidelně a nečekat na poslední tablety. Zvlášť důležité je to před delší dovolenou, státními svátky nebo obdobím, kdy bývají ordinace omezeně dostupné. Pomoci mohou jednoduchá pravidla:

• Zkontrolovat zásobu alespoň týden předem
• Požádat o nový recept při běžné preventivní nebo kontrolní návštěvě
• Před dovolenou prověřit všechny pravidelně užívané léky
• Vést si přehled o dávkování a počtu zbývajících tablet
• Využívat dávkovač

Týdenní dávkovače léků jsou praktičtější, než se zdá. Člověk si do nich rozdělí léky podle jednotlivých dnů nebo částí dne a na první pohled vidí, zda dávku užil. K dispozici jsou i modely vybavené alarmem, který upozorní zvukovým signálem a blikáním.

Víc jak pět léků denně představuje riziko

„Senioři jsou ohroženi počtem i skladbou léků, které užívají. Kritickou hranicí je pět různých druhů léků užívaných současně. Každý takový senior s vyšším počtem léčivých přípravků by měl být pravidelně kontrolován lékařem a jejich seznam by měl být minimálně každého půl roku přehodnocován. Zvlášť ohroženi jsou staří lidé, kteří žijí v domovech pro seniory, tedy v zařízeních sociální péče. Jejich zdravotní stav bývá natolik vážný, že jsou zcela závislí na pomoci, ale i rozhodování, personálu domovů,“ uvádí Zdravotnický deník.

Klinická farmaceutka Milada Halačová na webu Naše zdravotnictví problém v domovech pro seniory vidí ještě hůř. „Výsledky zjištění ukazují, že senioři v domovech užívají v průměru osm různých druhů léků na předpis denně. U řady klientů není dohledatelné z dokumentace, proč konkrétní lék užívají. Jde o kritickou hranici, kdy by měli být klienti pravidelně sledováni lékařem z důvodu přehodnocení účelnosti a bezpečnosti podávané medikace. Praxe však ukazuje, že většina klientů se dostává ke konzultaci s praktickým lékařem až v okamžiku, kdy se objeví problém,“ uvádí doktorka.

Nebojte se požádat o revizi léčby všech nemocí

Člověk má právo chtít přehodnocení léčby a v případě nutnosti změnit i lékaře nebo se alespoň zeptat na názor jiných specialistů. Málokdo tuší, že léky spolu reagují a vyvolávají negativní účinky. „Typickým příkladem je bylinka třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), která může závažně pozměnit účinek celé řady léků, protože ovlivňuje jaterní enzymy, které odpovídají za odbourávání léčiv,“ uvádí VZP.

Interakce jsou u každého pacienta jiné a projevují se proto i v odlišné míře. Navíc v dnešní medicíně existují alternativy léčby a stále se vylepšují. A mnohdy vám pomůže i změna stravy, spánkového režimu a zařazení pohybu.

Zdroje: Jama Network, VZP, Zdravotnický deník