Dvojnásobný plat neznamená dvojnásobný důchod. Čím vyšší máte příjem, tím víc vás stát obere
Důchodová pravidla se v Česku mění opakovaně a některé zásahy zůstávají v systému dlouho poté, co se na jejich politický původ zapomene. Platí to i pro takzvanou malou důchodovou reformu z roku 2011, která změnila výpočet penzí, posílila zásluhovost a otevřela další debatu o věku odchodu do důchodu.
Sledovat v Google Zprávách
Z pohledu dnešního člověka před důchodem je právě tento princip stále důležitý. Ani v roce 2026 totiž neplatí, že dvojnásobná mzda automaticky znamená dvojnásobný důchod. Příjmy do první redukční hranice se započítávají téměř celé, nad ni už jen částečně a nad druhou hranicí vůbec. Jak ukazuje současný výpočet penzí, rozdíl mezi příjmy během pracovní kariéry a výsledným důchodem se tak s rostoucí mzdou postupně zmenšuje.
Vyšší příjem začal hrát větší roli
Malá reforma tento systém nezrušila, ale upravila jeho parametry ve prospěch větší zásluhovosti. Lidé s nadprůměrnými příjmy tak mohli proti předchozím pravidlům získat vyšší nově přiznaný důchod, zatímco velké části lidí se středními příjmy vycházela penze o něco nižší.
Změna se zaváděla postupně, aby co nejméně zasáhla ty, kterým do důchodu zbývalo jen několik let. Pro současné seniory je podstatné, že přiznané penze reforma zpětně nepřepočítávala. Největší dopad měla i na lidi, kteří do penze odcházeli později, po roce 2011.
Současně se redukční hranice pevněji navázaly na průměrnou mzdu. To je princip, který v systému zůstal. Pro rok 2026 činí první hranice 21 546 korun a druhá 195 868 korun. Do první se při výpočtu nového důchodu započítává 99 procent příjmu, mezi první a druhou 26 procent a nad druhou hranicí už nic.
Pro lidi několik let před penzí je důležitý ještě jeden odkaz tehdejších změn. Reforma prodloužila období, ze kterého se příjmy pro důchod sledují, směrem k prakticky celé pracovní kariéře od roku 1986. Výsledek proto neurčuje posledních několik dobře placených let před penzí. Do výpočtu vstupují příjmy z dlouhého období a jednotlivé roky se přepočítávají na dnešní hodnotu.
Některé změny už mezitím přepsaly další vlády
Součástí reformy bylo také pokračování ve zvyšování důchodového věku a jeho postupné sjednocování pro muže a ženy. Právě tato část ale ukazuje, proč je obtížné hodnotit staré důchodové reformy podle dnešních pravidel.
Důchodový věk se od roku 2011 několikrát měnil a další zásadní úpravu přinesla reforma schválená v roce 2024. Současná vláda navíc znovu připravuje změnu jeho budoucího stropu, jak potvrdila také při červencovém hodnocení svého programu.
Podobně se v dalších letech měnila pravidla předčasných důchodů. Dnes lze do předčasné penze odejít nejvýše tři roky před řádným termínem a standardně je nutné získat 40 let pojištění. Krácení je trvalé. Pro člověka, který uvažuje o odchodu z práce dříve, je proto důležitější současná legislativa než podmínky zavedené před patnácti lety.
Pro dnešní padesátníky a šedesátníky je na celé historii důležité hlavně to, že důchodová pravidla se mohou během několika let změnit i opakovaně. Při plánování odchodu do penze proto nestačí vycházet z podmínek, které platily před deseti nebo patnácti lety. Rozhodující je aktuální důchodový věk, potřebná doba pojištění, pravidla předčasného důchodu i způsob samotného výpočtu penze. Právě na těchto parametrech se může výsledná částka lišit o stovky až tisíce korun měsíčně.
