Vláda chce osekat podporu v nezaměstnanosti: Juchelka oznámil návrh, který vezme tisíce korun měsíčně
Vláda Andreje Babiše chce po necelém roce znovu zásadně změnit podporu v nezaměstnanosti. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka připravuje návrh, který má snížit dávku v prvních měsících bez práce i její maximální strop.
Sledovat v Google Zprávách
Podpora se tehdy v úvodní části podpůrčí doby zvýšila z 65 na 80 procent předchozího čistého výdělku a vzrostla i její maximální výše. Nová úprava má část těchto změn vrátit zpět.
„Chystáme snížení podpory, kterou minulá vláda během prvních měsíců podpůrčí doby navýšila ze 65 na 80 procent předchozí mzdy,“ řekl Juchelka Novinkám. Ministr krok zdůvodňuje stabilizovaným trhem práce a dlouhodobě nízkou nezaměstnaností. Podle něj už proto není nutné vydávat na dávku tolik ze státního rozpočtu.
Ministerstvo počítá s návratem úvodní sazby na 65 procent. Klesnout má také maximální výše podpory, a to ze současných 80 na 60 procent průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí rok. V letošních částkách by strop místo 38 537 korun činil 28 903 korun měsíčně.
Rozdíl může dělat tisíce korun
Dopad by byl nejvýraznější u lidí s vyššími předchozími příjmy. Zaměstnanec s čistou mzdou 35 tisíc korun dnes v úvodním období získá 28 tisíc korun měsíčně. Při sazbě 65 procent by dostal 22 750 korun, tedy o 5 250 korun méně. U lépe placených pracovníků by rozdíl dále zvýraznil nižší strop.
Juchelka odhaduje úsporu pro státní rozpočet na zhruba 4,5 až pět miliard korun. Úřad práce evidoval na konci července 367 346 uchazečů o zaměstnání. Podporu pobíralo asi 103 tisíc z nich. Ministr by chtěl nová pravidla zavést od ledna 2027, změna však zatím schválená není a musí projít legislativním procesem.
Proti záměru se postavila opozice i odbory. Bývalý ministr práce Marian Jurečka jej označil za krok zpět a hájí současné nastavení jako nástroj, který má lidem usnadnit hledání lépe placené a kvalifikovanější práce. Nesouhlas vyjádřila také Českomoravská konfederace odborových svazů.
Dnešní systém rozlišuje věk uchazeče. Lidé do 52 let mohou podporu pobírat pět měsíců. První dva měsíce dostávají 80 procent předchozího čistého výdělku, další dva 50 procent a poslední měsíc 40 procent. U lidí nad 52 do 57 let trvá podpůrčí doba osm měsíců a nad 57 let jedenáct měsíců. Uchazeči starší 52 let dostávají 80 procent první tři měsíce, 50 procent další tři a poté 40 procent, uvádí Úřad práce.
Pro vznik nároku je zpravidla nutné získat v posledních dvou letech před zařazením do evidence alespoň 12 měsíců důchodového pojištění. Od letoška se už podpora nesnižuje jen proto, že zaměstnanec odešel sám nebo pracovní poměr ukončil dohodou bez vážného důvodu.
Evidence může pomoci i před důchodem
Evidence na Úřadu práce se za zákonem stanovených podmínek započítává také do doby důchodového pojištění. Doba, po kterou člověk pobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, se započítává bez časového omezení. Pro výši starobního důchodu se náhradní doby tohoto typu hodnotí z 80 procent.
Po vyčerpání podpory jsou pravidla přísnější. Evidence bez pobírání dávky se může započítat nejvýše v rozsahu tří let za celý život. Z období získaného před dosažením 55 let lze uznat nejvýše jeden rok. Pro člověka, který se ocitne bez práce před penzí, proto může mít řádná evidence význam i pro splnění potřebné doby pojištění.
