Úhrady za plomby se změnily: Kdy pojišťovna platí zákrok u zubaře a jak fungují doplatky

Od letošního roku se změnila pravidla pro úhradu zubních výplní. Pacienti se už navíc nemohou spoléhat na to, že volba mezi amalgámovou a bílou plombou bude jednoduše otázkou ceny. Od 1. července 2026 je totiž používání amalgámu výrazně omezeno a u dospělých ho může zubař použít jen ve výjimečných případech, kdy je to nezbytné kvůli specifickým zdravotním potřebám pacienta.

Zároveň ale neplatí, že každá bílá plomba je automaticky zdarma. U některých výplní zdravotní pojišťovna zaplatí celou částku, u jiných pouze stanovenou část a zbytek doplácí pacient. A právě tady může být pro pacienty, zejména seniory, snadné se ztratit. U dospělých pacientů jsou pravidla rozdělena podle typu použitého materiálu a způsobu zhotovení výplně.

Bílá plomba může být úplně zdarma

Pokud zubař použije nevrstvenou fotokompozitní výplň, zdravotní pojišťovna ji v roce 2026 hradí v plné výši. Úhrada činí 900 korun.

Tento typ výplně je určen především pro menší a dobře dostupné kazy. Neznamená to tedy, že pacient může požadovat jakoukoli bílou plombu bez doplatku. O vhodném způsobu ošetření rozhoduje zubní lékař podle konkrétního stavu zubu.

Plně hrazená je také výplň z chemicky nebo duálně tuhnoucího materiálu. Ani ta ale nemusí být vhodná pro každý typ kazu.

Za kvalitnější vrstvenou bílou plombu může být doplatek

U vrstvené fotokompozitní výplně pojišťovna v roce 2026 přispívá 900 Kč. Pokud je cena zákroku vyšší, pacient doplácí rozdíl.

Právě zde tedy vzniká situace, kdy člověk dostane bílou plombu, ale přesto za ni zaplatí několik set nebo i více korun. Záleží tedy na typu konkrétní výplně, její ceně a rozsahu ošetření.

Cena musí být uvedena v ceníku ordinace a pacient má být předem informován, zda jde o plně hrazenou, nebo částečně hrazenou péči.

Co se změnilo u amalgámových plomb?

Tady nastala od 1. července 2026 zásadní změna. Amalgámová výplň sice z pravidel úhrad úplně nezmizela, ale její použití je nyní u dospělých možné pouze ve výjimečných situacích.

Zubař ji může použít tehdy, pokud ji považuje za naprosto nezbytnou kvůli specifickým zdravotním potřebám pacienta. Důvod musí být zaznamenán ve zdravotnické dokumentaci.

Pacient si už nemůže jednoduše zvolit amalgámovou plombu jen proto, že dává přednost tomuto materiálu před bílou výplní.

Má senior na plombu nějakou zvláštní úhradu?

U samotných zubních výplní nikoliv. Každý senior po dosažení 18 let spadá z hlediska úhrad výplní mezi dospělé pojištěnce. Pro člověka ve věku 70, 80 nebo 90 let tedy platí u plomb stejná základní pravidla jako pro ostatní dospělé.

To ale neznamená, že senioři nemají žádné další výhody. Například zdravotní pojišťovny mohou ze svých fondů prevence nabízet příspěvky na dentální hygienu. Konkrétní nabídka se ale liší podle pojišťovny.

To je ovšem něco jiného než zákonná úhrada samotné plomby.

Přehled příspěvků zdravotních pojišťoven na dentální hygienu v roce 2026

• VZP (111): až 500 Kč pro seniory nad 65 let v programu Odměna za prevenci. Žádost se podává elektronicky přes Moje VZP. Podmínkou je preventivní prohlídka u praktického lékaře v posledních 2 letech.
• OZP (207): až 1 000 Kč prostřednictvím kreditů v aplikaci VITAKARTA. Podmínkou je absolvovaná preventivní prohlídka u zubaře.
• ČPZP (205): až 500 Kč. Žádost lze podat přes E-přepážku ČPZP. Podmínkou je preventivní prohlídka u praktického lékaře v posledních 2 letech.
• ZP MV ČR (211): 500 Kč pro dospělé včetně seniorů. Žádost se podává online prostřednictvím E-komunikace.
• VoZP (201): až 500 Kč ročně pro seniory. Žádost lze podat přes Klientský portál VoZP.
• RBP (213): až 700 Kč pro dospělé a seniory.
• ZP Škoda (209): až 700 Kč pro dospělé pojištěnce.

Podmínky příspěvků, způsob podání žádosti i lhůta pro předložení dokladu se u jednotlivých pojišťoven liší a mohou se během roku měnit. Před návštěvou dentální hygieny je proto vhodné ověřit aktuální podmínky přímo u své zdravotní pojišťovny.

Pozor na limit: stejný zub má své pravidlo

U plně hrazených výplní platí také důležité omezení. Pojišťovna je u stejného stálého zubu standardně uhradí jednou za dva roky.

Pokud by tedy pacient potřeboval na stejném zubu další výplň dříve, nemusí být automaticky hrazená.

Existují ale výjimky, například při návaznosti na plně hrazené ošetření kořenových kanálků nebo u pacienta s vysokou kazivostí v souvislosti se závažným celkovým onemocněním či profesionálním poškozením chrupu.

Co když mi zubař řekne, že mám doplácet?

Pacient by se měl ještě před zákrokem zeptat, zda bude výplň plně nebo částečně hrazená pojišťovnou, a kolik bude případně doplácet.

Pokud vám zubař nabídne například dražší vrstvenou fotokompozitní výplň, můžete se zároveň zeptat, zda existuje ve vašem konkrétním případě plně hrazená varianta a zda je pro daný zub vhodná.

Neznamená to, že levnější varianta bude vždy medicínsky nejlepší. Pacient by ale měl vědět, za co přesně doplácí a proč.

A co kořenové kanálky?

Změny se v roce 2026 netýkají pouze plomb. Nově se změnila také úhrada endodontického neboli kořenového ošetření.

U dospělých je u některých způsobů léčby stanovena plná nebo částečná úhrada, přičemž u stoliček jsou pravidla přísnější.

Například u ošetření kořenových kanálků jinou metodou než metodou centrálního čepu je u dospělých stanovena částečná úhrada 1 300 Kč, zatímco některé zákroky u zubů mimo stoličky mohou být plně hrazené.

Tady je proto ještě důležitější nechat si před zákrokem vysvětlit, jaký typ ošetření bude proveden a jaká část bude hrazena pojišťovnou.

Zdroje: VZP, iDnes, Zdravotnický deník, Seznam zprávy