Výhřez ploténky nehrozí jen při těžké práci: Riziko zvyšují i běžné denní návyky

Bolest zad zažije během života většina lidí. Zatímco někdy odezní po několika dnech, jindy se za obtížemi skrývá výhřez meziobratlové ploténky. Přestože je často spojován spíše s těžkou fyzickou prací, postihnout může také lidi se sedavým zaměstnáním nebo dokonce i ty, kteří pravidelně sportují.

Odborníci upozorňují, že samotné posilování zádových svalů před výhřezem ploténky spolehlivě neochrání  a je potřeba se soustředit na celkový stav pohybového aparátu. Stejně důležitou roli hraje také správná technika pohybu, pravidelný pohyb během dne, udržování zdravé hmotnosti a vyhýbání se dlouhodobému přetěžování páteře.

Co je výhřez ploténky

Mezi jednotlivými obratli se nacházejí meziobratlové ploténky. Fungují jako přirozené tlumiče nárazů a umožňují páteři pohyb. Každá ploténka má pevný vazivový obal a měkké rosolovité jádro.

Pokud dojde k poškození jejího obalu, může se část jádra vyklenout nebo proniknout ven. Tomuto stavu se říká výhřez ploténky. Vyhřezlá ploténka pak může tlačit na nervové kořeny a způsobovat výraznou bolest nebo neurologické obtíže.

Riziko nezvyšuje jen těžká práce

Řada lidí se domnívá, že výhřez ploténky hrozí hlavně těm, kteří celý den zvedají těžká břemena. Ve skutečnosti jde ale pouze o jeden z rizikových faktorů.

Významnou roli hraje také dlouhodobé sezení, nedostatek pohybu, nadváha, kouření nebo opakované jednostranné zatěžování páteře. S přibývajícím věkem navíc ploténky přirozeně ztrácejí pružnost a hůře odolávají zátěži.

Riziko může zvýšit také časté zvedání těžkých předmětů s ohnutými zády nebo prudké rotační pohyby trupu.

Posilování samo nestačí

Silné zádové svaly jsou pro zdravou páteř důležité, samy o sobě ale nezaručí, že se výhřez ploténky neobjeví. Pokud člověk většinu dne sedí, má špatné držení těla nebo při zvedání těžkých věcí používá nesprávnou techniku, mohou se ploténky přetěžovat i přes pravidelné cvičení.

Odborníci proto doporučují kombinovat posilování s pravidelným pohybem během dne, protahováním, správnou ergonomií pracovního místa a nácvikem správného zvedání břemen.

Jak poznat, že může jít o výhřez ploténky

Bolest zad sama o sobě ještě pokaždé nutně neznamená výhřez ploténky. Někdy může jít například jen o přetížení způsobené delší prací na zahrádce. Varovné jsou především příznaky, které naznačují útlak nervu. Patří mezi ně například:

• bolest vystřelující do hýždě nebo nohy,
• brnění nebo mravenčení končetin,
• snížená citlivost,
• svalová slabost,
• bolest zhoršující se při kašli nebo kýchnutí.

V některých případech mohou být obtíže natolik výrazné, že člověk není schopen delší chůze ani běžných denních činností.

Co když se ploténka ozve naplno

Při akutním výhřezu může dojít nejen k útlaku nervu, ale také k podráždění okolních tkání a vzniku zánětlivé reakce. Právě ta bývá jedním z důvodů, proč je bolest zpočátku tak intenzivní.

Postiženého může doslova seknout v zádech, bolest vystřeluje do končetiny a jakýkoli pohyb, kašel nebo kýchnutí ji ještě zhoršují. V některých případech člověk není schopen stát, sedět ani najít polohu, která by přinesla úlevu.

Léčba se proto v první fázi zaměřuje především na zmírnění zánětu a otoku pomocí léků, kapaček, rehabilitace nebo obstřiků. Teprve poté následuje případné uvolnění skříplo nervu. U většiny pacientů se obtíže postupně zlepšují i bez operace.

Kdy je potřeba vyhledat lékaře?

Pokud bolest zad přetrvává několik týdnů, opakovaně se vrací nebo se přidá slabost končetin, je vhodné navštívit praktického lékaře nebo neurologa.

Okamžitou lékařskou pomoc pak vyžadují situace, kdy se objeví porucha močení nebo stolice, necitlivost v oblasti genitálií či výrazná slabost nohou. Tyto příznaky mohou ukazovat na závažný útlak nervových struktur a vyžadují neodkladné vyšetření.

Jak se výhřez ploténky léčí?

Ne každý výhřez znamená nutnou operaci. Většina pacientů se léčí konzervativně pomocí klidového režimu, analgetik, fyzioterapie a cíleného cvičení pod vedením fyzioterapeuta.

Operační léčba přichází v úvahu především tehdy, pokud bolest dlouhodobě nereaguje na léčbu nebo se objevují závažné neurologické příznaky.

Výhřez ploténky lze v případě potřeby řešit několika operačními metodami. Mezi nejčastější patří:

• Mikrodiscektomie – standardní a nejčastěji prováděná operace, při níž se odstraní část vyhřezlé ploténky utlačující nerv.
• Endoskopická operace ploténky – miniinvazivní zákrok prováděný přes malý řez za pomoci endoskopu.
• Perkutánní (jehlové) výkony – například laserová nebo radiofrekvenční dekomprese, při nichž se zmenší objem ploténky a sníží tlak na nerv. Jsou vhodné jen pro vybrané pacienty.
• Laminektomie – odstranění části obratlového oblouku, pokud je potřeba vytvořit více prostoru pro nervové struktury.
• Stabilizace páteře (spondylodéza) – spojení dvou nebo více obratlů pomocí šroubů a tyčí při výrazném poškození nebo nestabilitě páteře.
• Náhrada meziobratlové ploténky umělým implantátem – moderní metoda určená pouze pro pečlivě vybrané pacienty, u nichž jsou splněna přesná indikační kritéria.

Co můžete pro svá záda udělat každý den?

Riziko výhřezu ploténky nelze zcela odstranit, některé návyky ale mohou páteři výrazně ulevit. Pomáhá zejména:

• pravidelně měnit polohu při sedavé práci,
• alespoň jednou za hodinu vstát a krátce se projít,
• udržovat přiměřenou tělesnou hmotnost,
• posilovat nejen zádové, ale také břišní a hluboké stabilizační svaly,
• zvedat těžší předměty s pokrčenými koleny a rovnými zády,
• nepodceňovat dlouhodobou bolest zad.

Bolest zad je jedním z nejčastějších zdravotních problémů dospělých. Včasná péče o páteř a správné pohybové návyky mohou pomoci snížit riziko vážnějších obtíží a udržet záda v dobré kondici i ve vyšším věku.

Zdroje: Vasmedic