Z výdělku nad 21 tisíc vám do důchodu zmizí 74 procent: Nové redukční hranice vezmou většinu
Vyšší mzda automaticky neznamená vyšší důchod. Redukční hranice určují, jaká část příjmu se při výpočtu penze zohlední. Právě jejich nastavení rozhoduje o tom, jak se vyšší výdělky promítnou do výsledné výše důchodu.
Sledovat v Google Zprávách
Redukční hranice stanovují, jaká část osobního vyměřovacího základu se započítá do výpočtového základu důchodu.
Jejich nastavení má největší vliv na lidi s nadprůměrnými výdělky, protože s rostoucím příjmem se do výpočtu započítává stále menší podíl. Cílem je zachovat rovnováhu mezi zásluhovostí a solidaritou důchodového systému.
Důchody se řídí zásluhovostí i solidaritou
Důchodový systém v České republice je založený na kombinaci zásluhovosti a solidarity. Vyšší příjmy během pracovního života sice zvyšují budoucí důchod, ale ne ve stejném poměru jako samotný výdělek.
Právě redukční hranice zajišťují, že se při výpočtu nezohledňuje celý dosažený příjem. Bez redukčních hranic by rozdíly mezi důchody více odpovídaly rozdílům v příjmech během zaměstnání. U lidí s vysokými výdělky by tak vznikaly výrazně vyšší penze než u osob s nižšími příjmy. Důchodový systém proto při výpočtu zohledňuje vyšší příjmy pouze částečně.
Redukční hranice tak omezují zásluhovost důchodového systému. Vyšší příjmy sice zpravidla vedou k vyššímu důchodu, rozdíl ale není stejný jako rozdíl v dosažených výdělcích. Tím se zachovává princip solidarity mezi pojištěnci.
Výše redukční hranice se každý rok upravuje
Výše důchodu se nepočítá přímo z aktuální mzdy. Do výpočtu vstupuje osobní vyměřovací základ, tedy průměrný měsíční výdělek po indexaci za celé rozhodné období. Ten se následně upravuje pomocí redukčních hranic na výpočtový základ.
Redukční hranice pomáhají vyvažovat dva principy důchodového systému. Zohledňují zásluhovost, protože vyšší příjmy mají vliv na výši důchodu, zároveň ale omezují rozdíly mezi nízkými a vysokými penzemi.
Kalkulačka: Kolik dnů vám zbývá do důchodu
Redukční hranice vycházejí ze zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Jejich konkrétní výše se každý rok upravuje podle aktuálních parametrů důchodového systému. Pro rok 2026 vychází výpočet ze všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu, které určují aktuální hodnoty redukčních hranic.
První redukční hranice činí 21 546 Kč. Příjem do této částky se započítává z 99 %. Druhá redukční hranice je stanovena na 195 868 Kč, přičemž příjem mezi oběma hranicemi se započítává pouze z 26 %. Část osobního vyměřovacího základu nad druhou redukční hranicí se do výpočtového základu nezapočítává.
| Pásmo příjmu | Započtení | Dopad na důchod |
| do 21 546 Kč | 99 % | téměř celý příjem se započítá |
| 21 547–195 868 Kč | 26 % | započítává se pouze 26 % příjmu |
| nad 195 868 Kč | 0 % | další růst příjmu už důchod nezvýší |
Zdroj: ČSSZ; Parametry výpočtu důchodů pro rok 2026.
Ze zredukovaného výpočtového základu se následně počítá procentní výměra důchodu. Za každý celý rok pojištění náleží 1,495 % z výpočtového základu. K tomu se přidává základní výměra, která v roce 2026 činí 4 900 Kč a je stejná pro všechny důchodce.
Proč vyšší příjmy nezvyšují důchod stejným tempem?
Nejčastější chybou je představa, že důchod bude odpovídat výši dosažené mzdy. Důchodový systém sice vyšší příjmy zohledňuje, ale jejich vliv se s rostoucím výdělkem postupně snižuje.
U lidí s nižšími a průměrnými příjmy se změna výdělku do budoucího důchodu promítá výrazněji. Naopak u nadprůměrných příjmů už každé další zvýšení mzdy přináší do výsledné penze menší rozdíl.
