Lidé po šedesátce mají strach z důchodu. Tělo může říct dost dřív než zákon
Debata o důchodovém věku se nevede jen kolem politických slibů. Mnozí lidé řeší hlavně to, zda je práce po šedesátce pro všechny reálná. Podle části diskutujících nejde srovnávat kancelář, šachtu, řízení tramvaje nebo člověka bez práce.
Sledovat v Google Zprávách
Současná pravidla počítají s tím, že se důchodový věk bude postupně zvyšovat až k hranici 67 let. Andrej Babiš a hnutí ANO přitom před volbami mluvili o návratu ke stropu 65 let. Teď ale zaznívá, že tato změna nepřijde hned a že přednost mají dostat hlavně náročné profese. Právě to mezi lidmi otevřelo citlivou otázku, zda se dá vyšší věk odchodu do penze vůbec zvládnout. Jinak ho vnímá člověk v kanceláři, jinak někdo, kdo celý život pracoval fyzicky, ve směnách nebo ve stresu.
Šedesátka není pro všechny stejná
V diskuzi pod tímto článkem na portálu České důchody se objevoval především strach z toho, že lidé po šedesátce nebudou mít zdraví ani práci. Část diskutujících proto volá po dřívějším odchodu do penze.
Patrik Stav napsal: „Je nejvyšší čas vrátit věk odchodu do důchodu úplně pro všechny bez ohledu na pohlaví a počet dětí na 60 let. Kdo chce, v 60 bere jednotný základní důchod. Kdo chce a především ještě může, pracuje dál.“
Stejný diskutující upozornil i na lidi bez práce. „Lidí okolo 60 let je bez práce spousta a takzvané čekání na úřadu práce je nedůstojné. Nemohou sehnat práci nebo jsou nemocní, a přitom musí hledat práci.“
Tento názor se v podobných debatách vrací často. Lidé říkají, že stát nemůže automaticky předpokládat, že každý člověk po šedesátce sežene místo a bude ho zdravotně zvládat.
Jiní připomínají zahraničí i odpovědnost k dětem
Ne všichni ale s návratem k nižšímu věku souhlasí. Jaroslava Bláhová napsala: „Podívejte se, v kolika se odchází do důchodu v jiných zemích. V 67 letech.“
Podobný pohled přidal Jabornik M: „Mám rád své děti, a proto se rád uskromním pro jejich budoucnost. Jsem taky důchodce, ale asi s mozkem.“
Tyto komentáře připomínají druhou stranu problému. Nižší důchodový věk může lidem pomoci dříve odejít z práce, zároveň ale znamená vyšší výdaje pro stát. Někteří proto říkají, že se nechtějí dívat jen na vlastní penzi, ale i na to, co zůstane mladším generacím.
Zbyněk Myška upozornil, že otázka nestojí jen na věku: „Otázkou není jen, kdy půjdeme do důchodu, ale i jaký ten důchod bude mít výši. Obě odpovědi nebudou moc pozitivní, ať tam bude Babiš nebo někdo jiný. Ta sekera v rozpočtu je stále větší.“
Podle lidí by měla rozhodovat profese
Silné reakce vyvolává rozdíl mezi jednotlivými povoláními. Lidé často namítají, že někdo může pracovat dlouho, zatímco jiný má tělo zničené mnohem dříve.
Miloslav Skládal napsal: „Lidé by měli chodit do důchodu podle profese, kterou vykonávají. Nelze srovnávat práci havíře, řidiče tramvaje nebo politika.“
Stejně uvažuje i část lidí, kteří podporují dřívější penzi pro náročné profese. Nejde jim nutně o stejný důchodový věk pro všechny. Chtějí, aby systém více zohlednil fyzicky těžkou práci, směny, stres, riziko a zdravotní dopady.
Obavy míří i k invalidním důchodům a dávkám
Vlasta Zavoralová upozornila na další možný dopad vyššího věku odchodu do penze: „Stejně všichni budou v 60 letech vyřízení, takže se budou vyplácet invalidní důchody, lidé budou na pracáku a pobírat dávky. Tak proč ne důchod a pak si přivydělat?“
Tento komentář vystihuje praktickou obavu. Pokud lidé nezvládnou pracovat do vyššího věku, nemusí to nutně znamenat úsporu. Mohou skončit v evidenci úřadu práce, v invalidním důchodu nebo v sociálních dávkách.
Stanislav Krejčí přidal poznámku k politické proměnlivosti tématu: „Sám A. B. před časem navrhoval odchod do důchodu v 67 letech. Toť vše.“
Debata se proto netočí pouze kolem jednoho čísla. Část lidí chce návrat k 60 letům, jiní připomínají zahraniční věk 67 let, další chtějí rozlišovat podle profese. Společný je ale jeden motiv: lidé chtějí vědět, zda pravidla počítají se skutečným zdravím, prací a možnostmi člověka po šedesátce.
Nejistota kolem důchodového věku proto zůstává velká. Pro budoucí seniory není důležité jen to, co politici slíbí. Potřebují hlavně vědět, jestli se do penze dostanou ve zdraví a bez dlouhého čekání na úřadu práce.
