Slib o důchodu v 65 letech se rozpadá. Babiš mluví o Bruselu a lidé zůstávají v nejistotě
Vláda Andreje Babiše už zase o krok ustoupila u jednoho ze svých nejdiskutovanějších politických slibů. Samotný premiér naznačil, že snižování věkového stropu pro odchod do důchodu na 65 let se zadrhává ještě více, než bylo dosud známo. Také další okolnosti naznačují, že možná nepřijde na řadu ani v dalším kole důchodových změn, které vláda plánuje na příští rok. S čím tedy počítat?
Sledovat v Google Zprávách
Nejeden budoucí senior nastražil uši, když během loňské předvolební kampaně hnutí ANO od jeho zástupců zaznívala silná slova o tom, že po volbách zase sníží maximální důchodový věk na 65 let. Tento slib se stal jedním z nejviditelnějších hesel. Dost možná proto, že jeho hlavní sdělení je velmi prosté a dobře sdělitelné.
Jenže na sebe navazuje celé klubko potenciálních problémů. Jak stálo v podkladech samotného ministerstva práce a sociálních věcí, vedené Alešem Juchelkou za ANO, tato změna si ročně vyžádá ze státního rozpočtu miliardy navíc, až v roce 2050 dosáhne 129 miliard ročně a poroste dál.
Zvýšení důchodového věku na 67 let bylo nepopulární opatření vlády Petra Fialy, které ale kopíruje trend z některých dalších evropských zemí. A hlavně – pomáhá udržet důchodový systém před finanční destabilizací.
Zároveň však nelze ponechat stranou důležitý aspekt, že se u českých obyvatel sice prodlužuje délka dožití, ale život ve zdraví stabilně končí zhruba kolem 62 roku. Také enormní růst zájmu o předčasné důchody může naznačovat, že část lidí nechce nebo nemůže pracovat do vyššího věku.
Z toho se dá vydedukovat, že řada lidí skutečně touží po nižším věku odchodu do důchodu. Ostatně v průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) v roce 2023, tedy ještě před schválením navýšení stropu na 67 let, se pouhých 13 procent zpovídaného vzorku vyjádřilo pro zvýšení věku odchodu do důchodu, 84 procent bylo proti.
Je tak dost možné, že právě i díky slibům o vrácení zastropování na 65 let se Andrej Babiš stal znovu premiérem a na klíčová ministerstva financí a práce a sociálních věcí dosadil nominanty hnutí ANO.
Úkrok stranou
Téměř rok po volbách se ale z klíčového slibu stává spíše kostlivec ve skříni, kterou by asi mnozí politici současné vládní koalice nechali nejlépe zavřenou.
„Netrvali jsme na tom, aby nám řekli, kde se na to vezme, protože víme, že sami neví, kde se na to vezme,“ popsal před měsícem pro České důchody v rozhovoru Jiří Horecký, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR. Přibližoval, jak vláda na jednání tripartity přistupovala k argumentu zástupců zaměstnavatelů, že snížení důchodového stropu nejenže v roce 2060 bude stát 190 miliard ročně, ale zároveň to přinese další negativa jako snížení hodnocení České republiky.
„Nedostali jsme ani reakci na to, že to sekundárně zdraží, za kolik si Česká republika bude půjčovat, protože to má vliv právě na dané hodnocení. Máme informace a víme, že jakmile se tohle stane, tak že se hodnocení sníží. A byť to tam nikde nezaznělo, tak moje domněnka je, že to je důvod, proč změnu zastropování vláda odkládá až do druhého kola, tedy na co nejpozději, jak je to možné,“ podotkl.
Zatím se jeho slova naplňují. Původně se totiž se změnou zastropování počítalo ještě během letoška, na poslední chvíli ale tento návrh z legislativního plánu vlády pro rok 2026 zmizel.
Následovala mnohá ujištění z úst ministryně financí i ministra práce, že se s tímto krokem počítá, a to v rámci druhé vlny důchodových změn, která se dostane na řadu v příštím roce. Měl být navázán na legislativu, jež vymezí takzvané náročné profese, které budou moci odejít do důchodu dříve. A u nich se čeká na výsledky z jednotného měsíčního hlášení, jež se budou vyhodnocovat za několik měsíců.
Babiš: Problémy s Evropskou komisí
Jenže teď to vypadá na další odsouvání. Vyplývá to ze slov samotného premiéra, který byl v neděli hostem Partie na CNN Prima News. „Já vám k tomu teď nic neřeknu. My na to máme ještě tři roky a pár měsíců a budeme se snažit všechny ty sliby splnit,“ mlžil Babiš.
Řekl také, že vláda chce začít nejprve řešit náročné profese a přinesl novou informaci, že snížení zastropování podle něj naráží v parlamentu Evropské unie. „Co se týká zastropování, ano my jsme to slíbili a máme to v programu, my to chceme udělat, ale vedeme o tom nějakou debatu s Evropskou komisí, které se to ‚kvazi‘ nelíbí,“ řekl.
Navíc při bližším pohledu do plánu legislativních prací vlády pro příští rok, kde se dosud uvažovalo o změně zastropování spolu s náročnými profesemi, zjistíme, že mluví pouze o této části změn. „Účelem je sjednotit pravidla pro možnost odchodu do starobního důchodu v nižším věku u všech pojištěnců, jejichž práci lze podle analýzy Ministerstva zdravotnictví považovat za rizikovou.“
Explicitní zmínka o snižování hranice věku pro odchod do důchodu v materiálu chybí.
Dosavadní vývoj tudíž zatím nahrává domněnkám, že vláda odsouvá složité rozhodnutí na co nejzazší termín.
I kdyby nakonec dotáhla své sliby o zastropování ke zdárnému konci a lidé by zase podle zákona odcházeli do důchodu nejpozději v 65 letech, projevilo by se to až za několik let. Navíc, jak už připustil i sám ministr práce Juchelka, není vyloučeno, že ještě před tím by to opět změnila další vláda.
