Pracovali ve stejné fabrice, ale důchod mají jiný. Rozhodují detaily, které mnoho lidí podceňuje

Celý život chodili do práce, posledních dvacet let stáli u stejné výrobní linky a pobírali podobnou mzdu. Když ale přišlo rozhodnutí o starobním důchodu, ukázalo se, že jeden z bývalých kolegů bude pobírat o několik tisíc korun měsíčně více. Jak je to možné?

Výši starobního důchodu neurčuje jen poslední zaměstnání ani počet odpracovaných let. Roli hrají také odvody na důchodové pojištění, období podnikání, termín odchodu do penze nebo například způsob, jakým se započítává péče o děti. Ostatně pojďme si to názorně ukázat.

Dvacet let vedle sebe, přesto jiný důchod

Pan Karel a pan Petr nastoupili do stejné strojírenské firmy v polovině 90. let. Velkou část života pracovali na stejné pozici, měli podobnou mzdu. Oba proto předpokládali, že budou pobírat téměř stejnou penzi. Když jim ale přišlo rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, čekalo je překvapení. Pan Karel měl starobní důchod přibližně o 2 500 korun měsíčně vyšší.

„Vždyť jsme dělali úplně stejnou práci,“ divil se pan Petr. Jenže právě tady se ukázalo, že důchod není odměnou za poslední zaměstnání. Výpočet zohledňuje prakticky celý pracovní život.

Než se stali kolegy, jejich pracovní život byl jiný

Přestože posledních dvacet let pracovali bok po boku, jejich předchozí kariéra byla odlišná.

• Pan Karel po škole nastoupil do zaměstnání a většinu života pracoval na plný úvazek. Ze mzdy se mu pravidelně odvádělo sociální pojištění a zaměstnání téměř nepřerušoval.
• Pan Petr si naopak v devadesátých letech splnil sen o vlastním podnikání. Několik let provozoval malou živnost, jenže zakázek neměl tolik, kolik očekával. Aby udržel podnikání při životě, odváděl převážně minimální zálohy na sociální pojištění. Po návratu do zaměstnání si navíc nějakou dobu přivydělával na dohody s nízkou odměnou, ze kterých tehdy nevznikala účast na důchodovém pojištění.

V té době tomu nepřikládal velkou váhu. Důchod byl ještě daleko a až po letech zjistil, jak moc se tato období do výpočtu penze promítla.

Rozhodnutí odejít dříve

Další rozdíl vznikl těsně před odchodem do penze. Pan Petr už fyzicky náročnou práci nezvládal, a proto se rozhodl odejít přibližně o dva roky dříve do předčasného starobního důchodu.

Předčasný důchod mu umožnil skončit v práci dříve, jeho výše je ale trvale krácena. Toto snížení zůstává zachováno i po dosažení řádného důchodového věku a právě ono tvořilo významnou část rozdílu mezi penzemi obou mužů. Pan Karel tedy na tom byl z hlediska výše důchodu podstatně lépe, protože do penze nastoupil až v jeho řádném termínu. 

Rozhodnout může i několik týdnů

Svou roli může sehrát také samotný termín odchodu do důchodu.

Pan Karel si ještě před podáním žádosti nechal orientačně spočítat více variant. Nakonec se rozhodl požádat o důchod až na začátku následujícího roku, protože tehdy platné parametry výpočtu pro něj vyšly o něco příznivěji.

Naopak u jiných lidí může být výhodnější odejít ještě před koncem roku. Záleží na konkrétní životní situaci i na pravidlech, která v daném období platí. Odborníci proto doporučují nechat si před podáním žádosti spočítat více možných termínů.

Jeden z nich po důchodu ještě pracoval

Rozdíl mezi oběma kolegy ještě zvýšilo jedno rozhodnutí. Pan Karel po přiznání řádného starobního důchodu ještě téměř dva roky pracoval na zkrácený úvazek. Protože potřebnou dobu výdělečné činnosti získal ještě podle dřívějších pravidel, mohl si po splnění zákonných podmínek požádat o zvýšení starobního důchodu. Nešlo o dramatickou částku, ale i menší navýšení se při dlouhodobém pobírání penze projeví. Pan Petr už po odchodu do důchodu nepracoval.

Systém zvyšování důchodů za další práci zrušila minulá vláda Petra Fialy a od roku 2025 ho nahradila slevou na sociální pojištění. Současná vláda ale plánuje ocenění vrátit už od roku 2027. Podle návrhu zákona se má procentní výměra přiznaného důchodu vždy zvýšit o 1,5 % za každý odpracovaný rok.

Podobně může rozhodnout i péče o děti

Rozdíly ve výši důchodu se netýkají jen mužů nebo podnikatelů.

Představme si například Karlovu kolegyni Janu, která během pracovního života vychovala dvě děti. Během rodičovské dovolené si občas přivydělávala na zkrácený úvazek. Mnoho rodičů se domnívá, že každá vydělaná koruna automaticky zvýší budoucí důchod. Ve skutečnosti ale mohou být nízké příjmy během péče o dítě v některých případech méně výhodné než započtení takzvané vyloučené doby.

Při podání žádosti o starobní důchod je proto možné požádat, aby se místo těchto nízkých příjmů zohlednila právě vyloučená doba, pokud je to pro žadatele výhodnější. Málokdo přitom ví, že tato možnost existuje. To se vyplatí vědět také s ohledem na stoupající trend, kdy se na rodičovské dovolené ocitá více pečujících otců.

Důchod je součtem celého života

Příběh pana Karla a pana Petra ukazuje, že dva lidé mohou posledních dvacet let sedět u stejného pracovního stolu a pobírat podobnou mzdu, přesto budou mít rozdílnou penzi.

O výsledné částce totiž nerozhoduje jen poslední zaměstnavatel. Výpočet zohledňuje celý pracovní život – výši příjmů, dobu důchodového pojištění, období podnikání, odvody na sociální pojištění, případný předčasný odchod do důchodu, termín přiznání penze i některé životní situace, například péči o děti.

Právě součet těchto zdánlivých maličkostí často vysvětluje, proč se důchody bývalých kolegů mohou lišit i o několik tisíc korun měsíčně.

Co nejčastěji ovlivňuje výši starobního důchodu?

• Celková doba důchodového pojištění
• Výše příjmů, ze kterých bylo odváděno sociální pojištění
• Období podnikání a výše odvodů OSVČ
• Předčasný odchod do důchodu
• Termín přiznání starobního důchodu
• Práce po přiznání důchodu
• Péče o dítě a započtení vyloučených dob