Pohodlné pantofle mohou podrazit nohy. Doma hrozí pády častěji, než se zdá

Měkké pantofle, oblíbené koberečky nebo cesta na toaletu uprostřed noci. Právě běžné situace, které většina lidí považuje za samozřejmost, mohou být pro seniory velmi rizikové. Stačí malé zakopnutí nebo uklouznutí a následky mohou být vážné, od pohmožděnin až po zlomeninu krčku stehenní kosti. Ta často vyžaduje dlouhou léčbu, delší hospitalizaci a může vést i ke ztrátě soběstačnosti.

Velkému množství pádů lze přitom předejít. Důležitou roli hraje nejen zdravotní stav seniora, prostředí, ve kterém žije, ale i zdánlivé maličkosti, jako je vhodná domácí obuv nebo dostatečné osvětlení.

Rovnováha se s věkem zhoršuje

Přirozené stárnutí přináší změny, které mohou stabilitu dále zhoršovat. Zhoršuje se zrak, zejména vidění za šera, ubývá svalová hmota a síla dolních končetin, zpomalují se reflexy i reakce na nečekané situace. Věkem se mění také funkce rovnovážného ústrojí ve vnitřním uchu a snižuje se citlivost chodidel, což může zhoršit jistotu při chůzi.

To všechno zvyšuje riziko pádu. Světová zdravotnická organizace upozorňuje, že pády patří mezi nejčastější příčiny úrazů u lidí starších 65 let a představují významný důvod ztráty soběstačnosti, dlouhodobé hospitalizace i případného pobytu na oddělení následné péče. Ve věku 85 let jsou pády dle dostupných údajů pětkrát častější než v 65 letech. „Nejméně jeden pád za rok utrpí více než čtvrtina osob ve věku 65 až 74 let, skoro celá jedna třetina osob ve věkové skupině 75 až 84 let a téměř 37 % osob ve věku 85 a více let. Úraz při pádu utrpí 9,9 % osob ve věkové kategorii 65 až 74 let, ve věkové kategorii 75 až 84 let se poraní 11,4 % a ve věku nad 85 let 13,5 % osob,“ vádějí lékaři Marie Berková a Zdeněk Berka ve studii zveřejněné v časopise Vnitřní lékařství.

Nejčastěji přitom k pádům nedochází venku, ale právě doma. V prostředí, které senioři dobře znají a kde se paradoxně cítí nejbezpečněji.

Domácí pantofle jsou velkým rizikem

Mnoho starších lidí doma nosí otevřené pantofle, protože jsou pohodlné a snadno se nazouvají, bývají také pohodlné zejména v letních měsících, kdy nejednoho seniora trápí otoky nohou. Jenže právě tento typ obuvi bývá jednou z častých příčin zakopnutí nebo uklouznutí.

Nebezpečné mohou být zejména pantofle:

• bez pevné paty,
• s hladkou nebo opotřebovanou podrážkou,
• příliš volné nebo vytahané,
• s vysokou měkkou podrážkou, která snižuje stabilitu.

Pokud se obuv při chůzi posouvá nebo sklouzává z nohy, stačí zachytit špičkou o koberec nebo práh a pád je otázkou okamžiku.

Jaká domácí obuv je vhodnější?

Domácí obuv by se měla vybírat podobně pečlivě jako venkovní boty. Měla by být především bezpečná.

Ideální domácí obuv by měla pevně držet na noze, mít uzavřenou patu a poskytovat dostatek prostoru pro prsty. Velmi užitečná je také protiskluzová podrážka i stabilní obuv, která tlumí došlap a zároveň není příliš měkká.

Důležité je také pravidelně kontrolovat stav podrážky. Jakmile je výrazně sešlapaná nebo ztrácí protiskluzové vlastnosti, je čas obuv bez milosti vyměnit.

Pozor na koberečky, kabely i prahy

Riziko pádu nezvyšuje jen nevhodná obuv. V domácnostech seniorů se často objevují překážky, kterých si mladší lidé mnohdy ani nevšimnou.

Patří mezi ně například malé, volně položené koberečky, elektrické kabely vedené přes podlahu, vysoké prahy, kluzké dlaždice, odložené předměty v průchodu nebo nízký nábytek. Kámen úrazu však bývá také špatné osvětlení, které zvyšuje riziko pádu především ve večerních či nočních hodinách cestou na toaletu.

Jednou z nejrizikovějších místností bývá koupelna. Vlhká podlaha nebo vysoký okraj vany totiž mohou pro člověka se zhoršenou stabilitou představovat vyšší riziko uklouznutí a následného pádu.

Řada lidí se domnívá, že pády souvisejí hlavně s rychlou chůzí nebo sportem. U seniorů je ale realita jiná. K nejčastějším situacím patří:

• vstávání z postele,
• noční cesta na toaletu,
• přenášení věcí po bytě,
• oblékání ve stoje,
• vstupování do vany nebo sprchy,
• chůze po schodech.

V noci bývá riziko nejvyšší. Člověk je ospalý, často nerozsvítí všechna světla a může být navíc ovlivněn léky na spaní nebo léky na tlak.

Sedmero zásad pro předcházení úrazům

Velké stavební úpravy nejsou ve většině případů potřeba, naopak přínosné jsou i drobné změny. Vyplatí se například:

• odstranit nebo zajistit volné koberečky,
• vyměnit staré pantofle za pevnou domácí obuv,
• zajistit dostatečné osvětlení chodby i cesty na toaletu,
• uklidit kabely a další překážky z podlahy,
• používat protiskluzové podložky v koupelně,
• instalovat madla u vany, sprchy nebo toalety,
• často používané předměty ukládat do snadno dostupné výšky.

Pokud senior používá hůl nebo chodítko, měl by je mít vždy po ruce i při kratších přesunech po bytě.

Riziko pádu zvyšují i zdravotní obtíže

Nevhodná domácí obuv nebo překážky v bytě nejsou jedinými příčinami pádů. Významnou roli hraje také zdravotní stav seniora. Riziko zvyšují například neurologická onemocnění, jako je Parkinsonova nemoc, cévní mozková příhoda, demence nebo poruchy rovnováhy.

Přispět mohou také srdeční a cévní onemocnění, poruchy srdečního rytmu či nízký krevní tlak při vstávání, ale i chudokrevnost, dehydratace, nízká hladina cukru v krvi nebo poruchy minerálového hospodářství.

Častým rizikovým faktorem je mimo jiné noční močení včetně inkontinence, kdy senior spěchá na toaletu, často za špatného osvětlení. Vyšší pravděpodobnost pádu mají rovněž lidé s artrózou nebo jinými onemocněními pohybového aparátu a senioři trpící depresí či úzkostmi.

Strach z pádu může být stejně nebezpečný

Po prodělaném pádu řada seniorů začne omezovat pohyb. Přestanou chodit na procházky, méně navštěvují rodinu nebo se bojí vycházet sami z domu.

Na první pohled to může působit jako rozumná opatrnost, ve skutečnosti ale dochází k dalšímu oslabování svalů, zhoršování rovnováhy a kondice. Riziko dalšího pádu se tím paradoxně ještě zvyšuje.

Proto odborníci doporučují nejen odstranit rizikové překážky, ale také pravidelně cvičit, posilovat dolní končetiny a podle možností zůstávat aktivní.

Zkontrolujte svůj domov během pěti minut

Odpovězte si na následující otázky:

1. Drží domácí obuv seniora pevně na noze?
2. Nejsou doma volně položené koberečky nebo jiné dekorace?
3. Je cesta na toaletu v noci dobře osvětlená a bez jakýchkoli nástrah?
4. Nevedou přes podlahu žádné kabely?
5. Má koupelna protiskluzovou podložku nebo madla?
6. Nemusíte kvůli často používaným věcem lézt na stoličku?

Pokud jste alespoň na jednu otázku odpověděli „ne“, vyplatí se domácnost upravit. Prevence totiž většinou začíná u maličkostí. Přestože se mohou změny zdát drobné, právě ony často rozhodují o tom, zda si senior zachová soběstačnost a bude se i ve vyšším věku cítit doma bezpečně.

Zdroje: SeniorZone, Vnitřní lékařství, Opora Dyrakonie