Na důchody může zbýt 20 miliard korun. Důchodci se bojí, že politici peníze navíc rozhází jinde
Téměř vyrovnané důchodové hospodaření přineslo po letech schodků nečekanou úlevu. Část veřejnosti ale nevěří, že příznivější vývoj dlouho vydrží. Lidé se obávají nových výdajů, návratu hlubokých deficitů i toho, že současné zlepšení vydrží jen několik let.
Sledovat v Google Zprávách
Ještě nedávno důchodový systém končil v hlubokých schodcích. Letos se ale jeho hospodaření výrazně přiblížilo rovnováze a Ministerstvo práce a sociálních věcí očekává, že celý rok může skončit přebytkem až kolem 20 miliard korun. Otázkou zůstává, jak dlouho příznivější vývoj vydrží.
Takzvaný důchodový účet není spořicí účet, na kterém stát odkládá peníze každému pojištěnci. Česko používá průběžný systém. Odvody současných zaměstnanců, zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných financují dnešní důchody.
Lidé se bojí dalšího rozhazování
V diskusi pod článkem na portálu České důchody se opakovala obava, že stát lepší výsledek rychle promrhá. Komentující nevěří, že politici využijí příznivější období k přípravě na horší roky.
Štěpán Goljan napsal: „Všechny vlády jen hledají způsob, jak peníze z důchodového systému co nejvíce vytunelovat a utratit.“ Jeho slova vyjadřují nedůvěru vůči hospodaření státu, nikoliv doložené nakládání s konkrétními penězi.
„Babiš ještě najde způsob, jak ty prachy rozfrcat,“ uvedl Roman Kudlička.
Také Dušan Gardáš očekává návrat nezodpovědné politiky: „Český rozpočet zvládne vše, tak nastane co? Plná nezodpovědnost rozhazování. Naštěstí to vše zachrání zvýšená inflace, aby si důchodci za stejný důchod mohli dovolit to samé nebo dokonce méně.“
Obavy směřují také k valorizacím. Zdeněk Scháno napsal: „No na to, že důchodcům sebrali protiprávně valorizaci – s odůvodněním, že chudáci budoucí generace zemřou hlady, se takto nekoná.“
Příznivé období nemusí vydržet
Bernard Novoměstský nepovažuje současné zlepšení za překvapivé. „Není to překvapivé. Podíváte-li se na prognózy pár let zpět, tak toto pozvednutí odpovídá vývoji. Špatnou zprávou je, že nebude trvat dlouho (cca 4 roky) a dramaticky se to změní,“ napsal.
Přesný počet let nelze určit. Podle ředitele odboru sociálního pojištění MPSV Tomáše Machance by se přebytek mohl udržet přibližně pět let, možná až deset. Další vývoj bude záviset hlavně na inflaci a růstu mezd. Bilanci mohou později ovlivnit také změny důchodů, které připravuje vláda.
Po roce 2035 začnou ve větším počtu odcházet do penze silné ročníky narozené v 70. letech. Systém pak bude vyplácet více důchodů, zatímco podíl lidí v pracovním věku bude klesat. Očekávaný přebytek proto neznamená, že stát dlouhodobý problém vyřešil.
Odvody OSVČ znovu vyvolaly otázky
Jaroslav Pole otevřel další citlivé téma. „Systém by byl výrazně v přebytku, pokud by odvody na důchod z práce OSVČ byly stejně zdaněny jako práce zaměstnanců,“ napsal.
Odvody obou skupin se počítají jinak. Zaměstnanec odvádí na důchodové pojištění 6,5 procenta ze mzdy a další část platí zaměstnavatel. Podnikatelé hradí pojistné sami, sazba činí 29,2 procenta z jejich vyměřovacího základu. Ten však může být výrazně nižší než skutečný zisk.
Od 1. července 2026 se minimální měsíční záloha OSVČ při hlavní činnosti snížuje z 5 720 na 5 005 korun. Nižší odvody pomohou části živnostníků, zároveň přinesou méně peněz do systému a mohou vést k nižším budoucím důchodům.
Jeden dobrý rok nestačí
Důchodové hospodaření se zlepšilo hlavně souběhem vyšších mezd, nízké nezaměstnanosti a úspornějších pravidel z minulých let. Příznivější bilance dává státu prostor, ale nevytváří trvalou rezervu na budoucí penze.
Komentáře ukazují, že lidé nevěří politikům napříč vládami. Někdo se bojí rozdávání, jiný kritizuje dřívější škrty. Odpověď nebude spočívat jen v tom, zda letošní bilance skončí o několik miliard lépe.
Podstatné bude, zda vláda u každé změny zveřejní dlouhodobé náklady a vysvětlí jejich úhradu. Bez toho se může dnešní přebytek během několika let změnit zpět ve schodek.
