Štrosmajer, Hogo Fogo a elegán s démony. Miloš Kopecký měl za slávou krutý osud

Český herec Miloš Kopecký, od jehož smrti letos uplynulo již 30 let, byl synonymem pro československého lva salónů. Měl totiž v sobě prvorepublikovou noblesu. Jeho pohled byl tak uhrančivý, že se z něho ženám podlamovala kolena a padala mu k nohám. S bravurní lehkostí dokázal zahrát vážnou roli stejně jako komickou. Pod jeho maskou bonvivána se však schovával muž bojující s vážnou psychickou nemocí.

Miloš Kopecký ve filmu Srdečný pozdrav ze zeměkoule.
i
Foto: Profimedia
Miloš Kopecký ve filmu Srdečný pozdrav ze zeměkoule.

Miloš Kopecký svým způsobem působil jako z jiného světa. Když se totiž v době nadšeného budování socialismu nosily neforemné obleky z tesilu, on si oblékl perfektně padnoucí sako, okolo krku si uvázal šátek a na hlavu v elegantním úhlu posadil kvalitní klobouk. Oproti socialistické šedi to byl výrazný kontrast.

Humor Miloše Kopeckého nebyl právě lidový, ale spíše intelektuální, velmi ironický až sarkastický. Určitě mu pomáhal v boji proti jeho démonům, jež způsobovala maniodepresivní psychóza, nyní známá jako bipolární afektivní porucha. Žít s ní totiž nebylo jednoduché. Nemoc výrazně poznamenala jeho život.

V manických obdobích dokázal působit mimořádně energicky a pohotově, sypal ze sebe jednu vtipnou repliku za druhou, užíval si toho, že je středem pozornosti ve společnosti, a dvořil se ženám.

Jenže pak přišel střih a přišla depresivní fáze, v níž ztrácel schopnost se radovat ze života. Zůstala jen prázdnota, jež ho paralyzovala. Miloš Kopecký nebyl v depresi schopen vstát z postele ani komunikovat s rodinou.

Miloš Kopecký ve filmu Poslední leč Alfonze Karáska.
i
Foto: Čalek / Právo / Profimedia

Trauma z dětství a rodinná tragédie

Jeho psychické potíže bývají často spojovány i s traumatem, které prožil během druhé světové války. Jeho matka Marta Kopecká byla Židovka a zemřela v Osvětimi, jen kvůli tomu, že se s ní manžel rozvedl. Otec Miloše Kopeckého, Vladimír Kopecký, byl majitelem kožešnictví a rozvodem si chtěl zachovat živnost. Pokud by jeho rodiče rozvedeni nebyli, pravděpodobně by byla umístěna do mírnějšího tábora v Terezíně, kde by měla větší šanci válku přežít.

Necitelné chování otce se na budoucím herci silně negativně podepsalo. Sám Miloš Kopecký zažil kvůli svému původu těžké období, jako poloviční Žid musel do nacistického pracovního tábora, kde stavěl železnici.

Druhou velkou životní ranou byla pro Miloše Kopeckého tragická smrt jeho dcery Jany. Tu měl z krátkého manželství s herečkou Stellou Zázvorkou. Oba byli věčně pracovně vytíženi a patnáctiletá dcera chtěla svou demonstrativní sebevraždou vyvolat jejich zájem. Bohužel nešťastnou náhodou se plynem opravdu otrávila.

Miloš Kopecký jako doktor Štrosmajer v Nemocnici na kraji města.
i
Foto: Mrázková / Právo / Profimedia

Útěky ke kráse žen

Miloš Kopecký svůj smysl života našel v herecké práci. Připomeňme si jeho role doktora Štrosmajera v kultovním seriálu Nemocnice na kraji města, pistolníka Hoga Foga v Limonádovém Joe, polního kuráta Katze v Dobrém vojákovi Švejkovi nebo Barona Prášila ve stejnojmenném filmu.

Kromě herectví ještě miloval ženskou krásu a inteligenci. I proto čtyřikrát vstoupil do manželského chomoutu. Už jsme zmínili rok trvající manželství s kolegyní Stellou Zázvorkovou. Nejdéle s ním vydržela poslední manželka Jana Kopecká, tanečnice z Divadla ABC. Po jeho boku mu věrně stála celých třicet let.

Ona asi jediná pochopila, že za četnými zálety jejího manžela stojí snaha o nalezení okamžitého štěstí a způsob, jak se vyrovnat s psychickou nemocí. O životě s ním napsala knihu Můj život s Mildou, která byla vydána v roce 2013.

Politické kompromisy i zásadní projev

V roce 1977 Miloš Kopecký podepsal Antichartu, čímž se zařadil po bok umělců, kteří odmítli prohlášení disidentské Charty 77. V roce 1979 obdržel titul zasloužilý umělec a v roce 1985 titul národní umělec.

V roce 1987 šokoval celou uměleckou obec i veřejnost svým odvážným projevem na IV. sjezdu Svazu československých dramatických umělců. Vyzval v něm tehdejší politické vedení včetně Milouše Jakeše a Gustáva Husáka, aby odešli, protože nemají lidem co nabídnout, a požadoval vytvoření nové, podstatně vyšší mravní a duchovní úrovně společnosti, která měla ctít svobodu, pravdu a toleranci.

Díky tomuto ostrému proslovu získal mezi běžnými občany vysoký morální kredit.

Zdroj: databazeknih.cz, ceskatelevize.cz, csfd.cz, iRozhlas.cz

Více k tématu