Lidé objevili způsob, jak si snížit krácení předčasného důchodu: Ve hře jsou tisíce korun
Když lidé po šedesátce přestávají zvládat práci a ničí je vyčerpání nebo zdravotní problémy, začnou mnohdy zvažovat předčasný důchod. Jenže finanční krácení za předčasnost je od roku 2023 přísné, a tak je dobré hledat cesty, jak si žádost o důchod oddálit.
Délka dožití ve zdraví se v Česku pohybuje kolem 62 až 63 let, takže není výjimečné, že mnoha lidem pár let před důchodem začnou docházet síly. Objevují se první zdravotní problémy, přichází vyčerpání a vstávání ráno do práce je stále složitější. Ještě náročnější je to pro pracovníky, kteří pracují v nepřetržitém provozu a střídají ranní, odpolední a noční směny.
Část lidí proto dva nebo tři roky před řádným důchodem začíná přemýšlet o předčasném důchodu. Často to není rozmařilost nebo lenost, ale síly zkrátka docházejí, soustředění se zhoršuje a příchod z práce mnohdy znamená nutnost si na chvíli lehnout. Ani riziko finančního krácení za předčasný důchod není rozhodující a zdraví je v takových případech jasnou prioritou.
Do důchodu s podlomeným zdravím
K čemu je dobré „urvat“ ještě další roky v práci, a poté odejít do důchodu s podlomeným zdravím? Člověk si pak svůj důchod ani tolik neužije, a místo očekávaného cestování, odpočinku, trávení času s vnoučaty nebo návratu k zálibám, pak tráví hodiny v čekárnách lékařů a na různých vyšetřeních.
Samozřejmě ne každého trápí zdravotní potíže nebo únava. I v Česku je mnoho lidí, kteří jsou v plné kondici a bez problémů pracují nejen do okamžiku dosažení důchodového věku, ale dokonce i dále, a pak v práci takzvaně přesluhují nebo pracují při pobírání starobního důchodu.
Zdraví je individuální, a kdo chce pracovat, má možnost a stát ho v tom dokonce podporuje prostřednictvím slevy na sociálním pojištění. Současná vláda navíc plánuje rozšíření bonusů a od roku 2027 by se mělo zavést zvyšování důchodu za další práci, důchod by se měl zvyšovat za každých 365 odpracovaných dnů.
Ohromný zájem o předčasné důchody
Jenže tato situace není zdaleka pro každého, a většina lidí míří do důchodu dříve a nepřesluhuje. Přibližně třetina lidí každý rok odchází do předčasného důchodu a počet předčasných důchodců dlouhodobě roste. Jak zjistil portál České důchody, rok 2026 je v tomto ohledu dokonce rekordní, jen za první tři měsíce si o předčasný důchod požádalo 5 044 lidí. To je více než polovina počtu za celý rok 2025.
Ukazuje se, že stále rostoucí důchodový věk přestává být pro část lidí únosný a nepřekvapuje, že pak volí předčasný důchod, a to i za cenu vyššího krácení. Předčasný důchod se totiž trvale snižuje za každých 90 dnů předčasnosti a roční krácení vychází zhruba na 1 500 až 2 000 Kč.
Kombinace úřadu práce a neschopenky
Proto se lidé začínají poohlížet také po dalších možnostech, které stát nabízí. Cílem je skončit v práci co nejdříve, ale zároveň oddálit žádost o předčasný důchod co nejvíce. A jako vhodná volba se pak jeví kombinace nemocenské, tedy neschopenky, a pobytu v evidenci nezaměstnaných na úřadu práce. Díky tomu lze „ušetřit“ téměř dva roky, kdy se vyplácí některá z forem státní podpory, a teprve poté následuje předčasný důchod.
Pokud má člověk zdravotní problémy, nebývá příliš problém získat i dlouhodobější nemocenskou. Ať už jde o bolesti hlavy nebo zad, psychické vyčerpání, onemocnění karpálních tunelů při kancelářské práci, oslabená imunita či jiné zdravotní problémy, mnoho praktických lékařů může předepsat i několik měsíců pro zotavení.

Na neschopence lze pobývat 380 dnů
Při vystavení dočasné pracovní neschopnosti dostává prvních 14 kalendářních dnů zaměstnanec náhradu mzdy od zaměstnavatele. Nemocenská od státu náleží až od 15. dne neschopenky.
Výpočet nemocenské dávky vychází z denního vyměřovacího základu, tedy v podstatě z průměrné hrubé mzdy za uplynulý rok přepočtené na den. Výpočet nemocenské je stanoven na 60 % z tohoto vyměřovacího základu, který je ale zároveň redukčními hranicemi ještě snížen. V roce 2026 platí:
- První redukční hranice je 1 633 Kč
- Druhá redukční hranice je 2 449 Kč
- Třetí redukční hranice je 4 897 Kč
Pokud máte hrubou mzdu například 40 000 Kč, po redukci a uplatnění sazby 60 % od 15. dne pracovní neschopnosti vychází nemocenská přibližně na 435 Kč čistého za každý kalendářní den. Částka se pak mění s délkou marodění. Nemocenská se běžně vyplácí nejdéle 380 kalendářních dnů od začátku pracovní neschopnosti.
Nevýhodou nemocenské je, že jsou stanoveny přísné vycházky a není možné neomezeně cestovat nebo zařizovat potřebné věci. Nemocenská předpokládá léčení v domácím prostředí, a tak se z pohledu předčasného důchodu jeví spíše jako přechodné období před registrací na úřadu práce.
Výhodnější podpora v nezaměstnanosti
Úřad práce a podpora v nezaměstnanosti totiž vychází lépe nejen z pohledu volnosti, ale také finančně. Od roku 2026 platí mnohem výhodnější podmínky pro podporu v nezaměstnanosti, takže je možné evidenci na úřadu práce velmi efektivně využít k dřívějšímu konci v práci. Ať už jde o nedobrovolný nebo dobrovolný odchod z práce, lidé po dosažení věku 57 mají nově nárok na vyšší a delší podporu.
Pravidla délky podpory jsou následující:
- Do věku 52 let trvá placená podpora až 5 měsíců.
- Ve věku 52 až 57 let trvá placená podpora až 8 měsíců.
- Ve věku nad 57 let trvá placená podpora až 11 měsíců.
Důležité je, že se výrazně zvýšila částka, kterou úřad práce vyplácí v prvních 3 měsících nezaměstnanosti, konkrétně jde o 80 % předchozí průměrné čisté mzdy, přičemž doposud to bylo jen 65 %. Podpora ve 4. až 6. měsíci činí celkem 50 % a po zbývající dobu nezaměstnanosti pak 40 %.
Rovněž se zcela zrušila penalizace za dobrovolný odchod ze zaměstnání. Nyní je úplně jedno, z jakého důvodu v práci skončíte, a po celou dobu máte nárok na plnou podporu bez krácení. Takže úřad práce mohou využít i ti, kterým zdraví neumožňuje naplno pracovat nebo jsou velmi unavení, a plánují odchod do předčasného důchodu.
Lidé mohou získat téměř dva roky podpory
Podstatné je, že období nemocenské i nezaměstnanosti je z pohledu důchodu bráno jako doba pojištění, byť v případě nezaměstnanosti se doba krátí na 80 %. Zároveň jde o vyloučenou dobu, takže nedochází ke snižování výpočtu důchodu tím, že dochází k poklesu příjmů.
Kombinací nemocenské a nezaměstnanosti lze teoreticky získat přibližně 710 dnů podpory od státu, kdy není nutné pracovat. To jsou téměř dva roky, které je možné využít a teprve poté požádat o předčasný důchod. Řečí čísel to pak znamená, že nedojde ke krácení třeba o 3 000 až 4 000 Kč.
Tento postup samozřejmě není vhodný pro každého. Ne každý se chce spoléhat na podporu státu a mnoho lidí by nechtělo být omezeno pravidly nemocenské. Na druhou stranu pro mnoho lidí je to přijatelná cesta, jak dříve skončit v práci a nemít příliš snížený důchod.
Jako příznivá se jeví hlavně kombinace několika měsíců na neschopence, a poté podání výpovědi a přihlášení se na 11 měsíců na úřadu práce a pobírat podporu v nezaměstnanosti. Otázkou samozřejmě zůstává, jak dlouhou zvýšená podpora v rámci nezaměstnanosti vydrží, pokud ji lidé začnou častěji využívat.
Sledovat v Google Zprávách