ANO slíbilo velké změny důchodů. Co už se peče a kde politici šlápli na brzdu

Hnutí ANO si před loňskými volbami vytyčilo velmi ambiciózní program, co se týče důchodových změn. Od zahájení kampaně brzy uplyne rok a některé záměry získávají konkrétní obrysy. O dalších se spíše mluví, zatímco jejich realizace se vzdaluje.

„Uděláme všechno pro to, abyste zase žili v zemi, kde mladí lidé dosáhnou na dostupné bydlení a nebojí se zakládat rodiny, protože mají jistotu a perspektivu. Kde ceny energií nedostávají lidi do dluhů. Kde si senioři užijí důchod ve zdraví a nemusí přemýšlet, jestli si mohou dovolit léky nebo zaplatit nájem,“ stojí v programu hnutí ANO pro parlamentní volby roku 2025.

Mezi dvěma desítkami kapitol vyzdvihuje pět zásadních témat, mezi nimiž nechybí oblast „spravedlivých důchodů“. Vítězné hnutí v ní slibuje:

• Zastropování důchodového věku na 65 letech.
• „Obnovení spravedlivé valorizace“.
• Rozšíření předčasných důchodů na další náročné profese.
• Zajištění důstojné péče seniorům a osobám se zdravotním postižením včetně navýšení a pravidelné valorizace příspěvku na péči.

„Zastropujeme věk odchodu do důchodu na 65 letech a zajistíme, aby valorizace důchodů znovu odrážely inflaci a růst mezd. Chceme vytvořit stabilní důchodový systém, který bude udržitelný i pro naše děti a vnoučata. Proto se soustředíme na podporu jeho zdrojů,“ slibovalo hnutí ve svém programu.

Ale jak si vede při jeho plnění?

Zastropování věku vázne

Začněme tedy popořadě. Jednou z nejvíce diskutovaných změn ve volební kampani, ale i po ní, bylo vrácení věkové hranice pro odchod do důchodu na 65 let místo stávajících 67, jak prosadila předchozí vláda.

Tato novinka původně měla počátkem tohoto roku své místo v navrhovaném legislativním plánu vlády pro letošní rok, na poslední chvíli z něj ale vypadla. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka následně vysvětlil, že snížení věkového stropu se bude řešit až druhá vlna důchodových změn, která přijde na řadu v roce 2027. Pokud ji parlament skutečně prosadí, důchodový věk se na 65 let dostane ve 30. letech.

Samo ministerstvo v podkladech pro dřívější jednání tripartity uvedlo, že náklady na důchody by kvůli tomu do poloviny století vzrostly z 2,2 miliardy korun na téměř 129 miliard korun za rok.

Kvůli tomu si novela vysloužila řadu kritiků, například na zmíněné tripartitě s tímto krokem zásadně nesouhlasili zástupci zaměstnavatelů. Ministr práce nadále opakuje, že vláda s tímto slibem počítá, zatím ale nedošlo k žádnému závaznému ujednání o tom, kdy přijde na řadu.

Důchody pro náročné profese bez jasných obrysů

Vláda v souvislosti s prosazováním snížení věku odchodu do důchodu hovoří také o úpravě dřívějších odchodů do důchodu pro náročné profese. Tyto dvě změny mají být prosazeny společně.

Novinka ohledně náročných profesí ovšem zatím nemá příliš jasné obrysy. Ministr práce přinesl na poslední, květnové jednání tripartity tři varianty potenciálních řešení, ale ke shodě se zástupci zaměstnavatelů a odborů nedošlo.

Ve všech variantách se počítá s rozšířením okruhu náročných profesí. S jejich definitivním určením chce ale vláda počkat až na výsledky, které přinese sběr dat z jednotného hlášení zaměstnavatelů.

Ani zde tedy není zatím jasné, jak bude úprava zákona pro lidi pracující v náročných profesích vypadat.

Podpora pracujících seniorů

V prvním balíku důchodových změn, které chce vláda do zákona prosadit ještě letos, je vyšší podpora lidí, kteří se rozhodnou i v důchodovém věku dál zůstat ekonomicky aktivními.

Vláda tak reaguje na trend stárnoucí populace i na to, že plánuje snížit strop pro odchod do důchodu. Kdo bude dál pracovat i přes nárok na starobní důchod, tomu chce vláda zvýšit vyplácenou procentní výměru o 1,5 procenta za 365 odpracovaných dní.

Tato změna by mohla začít platit od 1. ledna 2027, na začátku léta se ale užší legislativní kolečko ještě ani nerozběhlo.

Rychlejší valorizace důchodů

Polepšit si měli všichni starobní důchodci díky slibovanému „zrychlení“ valorizace důchodu. Spočívalo v tom, že se valorizace měla nově zvyšovat o důchodcovskou inflaci a polovinu růstu reálných mezd místo současné třetiny.

I toto je součástí slibů, které chce vláda proměnit v realitu ještě letos, tak aby začaly platit od příštího roku. Ale ani tady zatím projednávání nijak viditelně nepokročilo.

Teď navíc ministr prohlásil, že ani změna vzorce pro výpočet valorizace nebude mít na výši důchodů v následujících alespoň čtyřech letech vliv. Na vině je podle něj nízký růst reálných mezd, a tak je prý jedno, jestli bude příslušná novela schválena už letos, nebo později.

Věková valorizace od 80 let

Třetí novinkou, s níž vláda počítá od příštího roku, je změna věkové valorizace. Všichni důchodci mají v 80 letech dostat k důchodu o 500 korun navíc a pak dalších 500 korun každých pět let, přičemž ve 100 letech se částka navýší o tisíc korun.

Zatím není jasné, kdy vláda návrh projedná a zda ještě letos stihne projít legislativním kolečkem v parlamentu.

Zatraktivnění dobrovolného spoření

Vláda už ale učinila pokroky v hojně diskutovaném dobrovolném spoření. Takzvaný třetí pilíř sice využívají miliony lidí, vláda ho ale chce zatraktivnit zejména pro mladší střadatele a zvýšit jeho výnosnost.

Nedávno poslala do legislativního procesu novelu, která výrazně snižuje poplatky za tato spoření a také je více přibližuje mladým lidem.